Hlavní obsah

V Česku chybí pěstouni, vláda se snaží napravit chyby svých předchůdců

Foto: Shutterstock.com

S příbuznými či blízkými osobami žije 61 procent dětí v náhradní rodinné péči.

Reklama

21. 11. 2022 7:55
aktualizováno • 21. 11. 2022 14:03

ANALÝZA. Kvůli změně zákona o zrušení kojeneckých ústavů je nyní potřeba výrazně více pěstounských rodičů, kteří by se o děti postarali. Role pěstounů se ujímají nejčastěji prarodiče, stát pěstouny motivuje příspěvky.

Článek

Co se v analýze dočtete

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí má kojenecké ústavy za škodlivé. Od roku 2025 bude proto zakázaná ústavní péče pro děti do tří let. S výjimkou dětí s těžkým postižením.
  • Nejčastějšími pěstouny bývají prarodiče. Data Ministerstva práce ukazují, že 61 procent dětí v náhradní rodině žije s příbuznými či blízkými osobami.
  • Těm ovšem stát na začátku ledna paradoxně sebral část peněz na péči, což mnohým seniorům způsobilo finanční problémy. Vláda od října pěstounům příspěvek zvýšila, pěstouni dostávají více peněz na úhradu potřeb dítěte.
  • Právě díky příbuzným pěstounům končí méně těžko umístitelných dětí v dětských domovech. A podpora pěstounů se státu vyplatí mnohonásobně více než ústavní péče.

V září před dvěma lety se narodilo miminko, které ale nemohlo zůstat u svých biologických rodičů. Soud totiž rozhodl, že se matka, která byla dříve prohlášena za nesvéprávnou, není schopná o dítě postarat a nemůže ho s otcem dítěte vychovávat.

Chlapce se špatnou zdravotní anamnézou by si pravděpodobně nikdo neadoptoval. Nakonec se rozhodl bratranec matky Marek Štěpán s manželkou, že se o dítě postarají. „Naším cílem bylo ho dostat co nejdříve ven z dětského centra. Proto jsme hledali nejrychlejší způsoby a rozhodli jsme se pro předběžné opatření,“ vysvětlila Štěpánová pro Seznam Zprávy, proč se s manželem ihned po narození miminka snažili získat co nejrychleji potvrzení soudu.

Dětské domovy a „kojeňáky“ se státu nevyplatí

V Česku žije téměř pět tisíc dětí v dětských domovech a dětských domovech se školou. V ústavní péči tráví dětství navíc další stovky novorozenců a batolat. A to i přesto, že ústavy stojí stát násobně více než práce s rodinou.

Díky předběžnému opatření má soud vyřídit žádost v zákonné lhůtě sedmi dnů. Záhy ale Štěpánovi zjistili, že dostat dítě do péče není tak snadné, přestože šlo o rodinu. Chlapec se narodil ve Strakonicích, ale trvalý pobyt měl v Písku. Štěpánovi se snažili předběžné opatření vyřídit u obou soudů, každý z nich však přehazoval schválení na ten druhý.

„Podle OSPODu (orgánu sociálně-právní ochrany dětí, pozn. red.) mělo trvat rozhodnutí soudu o vydání dítěte týden, nakonec z toho ale byl víc než měsíc. Soud totiž řekl, že to nemusí rychle řešit, protože je o dítě dobře postaráno,“ říká pěstounka. Dodává, že by opravdu nenazvala dětský domov pro kojence místem, kde je o dítě dobře postaráno. „Každý den malého miminka, které musí strávit mimo domov a náruč, je podle mě dost závažný.“

A se škodlivostí takzvaných kojeňáků souhlasí i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). „Rodinná péče je zejména pro nejmenší děti klíčová. Mnohé výzkumy, jak české, tak zahraniční, nesporně ukazují negativní dopad ústavní péče na všechny oblasti vývoje dítěte. Proto je v mnoha zemích, například na Slovensku, v Polsku, Itálii a Maďarsku, zákonem zakázáno umísťování nejmenších dětí do ústavního prostředí,“ uvádí zpráva ministerstva.

Pěstouni chybí, dětí v domovech přesto ubývá

Příběh manželů Štěpánových by za dva roky měl být jen nelichotivou vzpomínkou na neohebný systém schvalování náhradní rodinné péče. Díky novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterou senátoři schválili v září minulého roku, je od roku 2025 zcela zakázaná ústavní péče pro děti do tří let. S výjimkou dětí s těžkým postižením.

O miminka a batolata se mají postarat pěstounské rodiny. Těch však v tuto chvíli není dostatek. Práce pěstounů, především těch přechodných, je totiž náročná. Musejí například projít několikaměsíčním výcvikem. Data však ukazují, že postupem let nejmenší děti z ústavní péče už opravdu začaly mizet.

„Za čtyři roky mezi lety 2018 a 2022 se snížil počet samotných dětí ve věku do tří let na pobytu v DD3 (domovy pro děti do tří let, pozn. red.) o 69 procent,“ píší autoři zprávy MPSV z letošního jara.

Pokud má do tří let fungovat tato změna v české ústavní péči, je podle Štěpánové důležité zlepšit spolupráci s úřady a soudy „Problém je v pomalém systému. Co je napsané na papíře, neplatí. A soudci si to dělají, jak se jim zachce,“ říká Štěpánová a pokračuje: „Bylo těžké, že jsme úplně nerozuměli tomu, jak ten systém funguje. A když nám každý řekl jinou informaci, vůbec jsme nevěděli, čemu máme věřit,“ uvedla pěstounka s tím, že jiní náhradní rodiče mohou mít samozřejmě rozdílnou zkušenost, ale že již slyšela o podobných případech.

„O tomto problému jsem se bavila i s jednou úřednicí. Říká, že soudci, u kterých jsme byli, jsou ve své pozici už třeba 40 let, a tak bohužel dělají svoji práci podle toho, jak se vyspí. Nám se třeba stalo, že naše soudkyně byla nemocná, a tak se to na několik dní přestalo řešit, přestože miminko bylo stále v ústavu.“

Hledají se nové rodiny

Aby se všechny malé děti dostaly z ústavní péče, je potřeba sehnat dostatek náhradních rodin. Kromě pěstounů si dítě mohou vzít do péče i adoptivní rodiče, kteří si ho zcela osvojí. A data Ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že právě adoptivní rodiče si nejčastěji chtějí osvojit děti do tří let.

Kromě věku záleží mnohým adoptivním rodičům i na dalších faktorech, například etnicitě dítěte. Kvůli tomu žadatelé o adopci mohou čekat roky, než si dítě osvojí. Podle příručky Střediska náhradní rodinné péče by ale náhradní rodiče kvůli dlouhému čekání neměli své nároky na děti měnit a je zcela v pořádku, že si vybírají.

„Není dobře slevovat z rozumných přiměřených nároků jen proto, že se vám může čekání na příchod dítěte zdát příliš dlouhé. Taková rozhodnutí se mohou v budoucnu ukázat jako velmi neuvážená a mohou vážně ohrozit budoucí svazek,“ upozorňuje příručka.

Z toho důvodu je těžší sehnat náhradní rodinu pro děti minoritního původu. Více než polovina dětí do tří let v dětských domovech je romského či poloromského původu. Do roku 2025 se však budou muset najít náhradní rodiny i pro ně.

V péči prarodičů

Většina dětí, o které se biologičtí rodiče nemohou postarat, však nekončí u lidí, které neznají. Data Ministerstva práce ukazují, že 61 procent dětí v náhradní rodině žije s příbuznými či blízkými osobami. A náhradní rodinná péče má vždy přednost před tou ústavní, jelikož dokáže dětem lépe poskytnout přirozené rodinné prostředí.

Lidé bez předchozího vztahu k dítěti naopak více než příbuzní děti adoptují či dělají přechodnou pěstounskou péči pro děti. Takzvaní „přechodkáři“ jsou řešením krizové situace ohrožení dítěte a po maximálně jednom roce jde dítě do péče jiné rodiny.

Nejčastější formou náhradní rodinné péče je péče pěstounská, kterou z většiny vykonávají příbuzní. V roce 2021 bylo podle Ministerstva práce sedm z 10 pěstounů příbuzných.

Nejvíce je pěstounů prarodičů, v roce 2020 jich bylo 7621. MPSV evidovalo také 2437 pěstounů v jiném příbuzenském stavu, jako jsou například sourozenci či strýcové a tety, a 5121 pěstounů bez příbuzenského vztahu k dítěti.

Vláda napravuje chyby

Vláda nyní napravila lednovou novelu zákona, kvůli které příbuzní pěstouni, již se starali o své děti, přišli o část příspěvků za náhradní péči. Podle Ireny Ondrušové, ředitelky organizace Cestou necestou, která se věnuje práci s pěstounskými rodinami, to byl pro mnohé prarodiče, kteří mnohdy živí sebe a dítě ze svého důchodu, problém.

„Dopadlo to na ně velmi nepříjemně. Začali jsme to řešit hned na začátku roku. V Praze existuje Sociálně nadační fond, který dofinancovává potřeby pěstounských rodin, na které lze z příjmu pěstounské rodiny často těžko dosáhnout, například volnočasové aktivity nebo terapie pro děti v pěstounské péči,“ říká Ondrušová.

Do stávajícího roku byla odměna jednotná pro všechny pěstouny ve výši 12 tisíc korun hrubého. V lednu 2022 se odměna zvýšila pro zprostředkované pěstouny, pro příbuzné pěstouny se naopak snížila, z čehož ministerstvo udělalo největší škrty v podpoře právě prarodičů.

Situaci v polovině roku ale napravila nová vláda, která o 27 procent zvýšila příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jenž se odvíjí od jeho věku. Tím se finance pro pěstouny opět navýšily. Ministerstvo rovněž zvedlo jednorázový příspěvek při převzetí dítěte o 35 procent.

„Některé z těchto příspěvků byly naposledy upravované v roce 2008, tedy před 14 lety. Jde přitom o skupiny lidí, které jsou z velké části na příjmech od státu závislé. Vzhledem k rostoucím cenám jsme proto rozhodli o jejich výrazném navýšení,“ uvedl v tiskové zprávě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Kabinet také změnil lednové rozhodnutí, které příbuzným pěstounům nepokrývalo sociální a zdravotní pojištění. Díky novele z 1. června jsou nezprostředkovaní pěstouni, kteří měli do konce roku 2021 nárok na odměnu pěstouna, účastni důchodového pojištění a pěstounství jim bude počítáno jako náhradní doba pojištění. Za pěstouny bude platit zdravotní pojištění stát.

Doporučení ministerstva

Pokud dávky příbuzným pěstounům nestačí, Ministerstvo práce doporučuje rodinám využít další dávky, jako je rodičovský příspěvek, přídavek na dítě či příspěvek na bydlení. Při žádosti o tento příspěvek se opakované dávky pěstounské péče nezapočítávají do rozhodného příjmu rodiny.

Jistá délka náhradní doby se do důchodového pojištění započte i nezprostředkovaným pěstounům, kteří převzali dítě do péče až od roku 2022. Těmto novým pěstounům se bude náhradní doba započítávat nejdéle po dobu dvou let. „Jde o ochranné opatření, které pěstounům umožní přizpůsobit se nové situaci a alespoň po přechodnou dobu mít zajištěnu účast na důchodovém pojištění bez nutnosti výkonu výdělečné činnosti,“ píše na svém webu ministerstvo.

A výpočet z roku 2019 Deníku veřejné správy ukazuje, že se podpora pěstounů státu finančně vyplatí mnohonásobně více než ústavní péče. Ministerstvo práce v říjnu navíc navýšilo i o 15 procent zaopatřovací příspěvek pro mladé lidi, kteří odejdou z ústavní, pěstounské nebo poručenské péče.

Pěstouni místo adopce

Pěstouni v Česku výrazně přibyli před deseti lety, kdy 1. ledna 2013 vstoupila v účinnost novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, kterou došlo mimo jiné k výraznému zlepšení podmínek pro výkon pěstounské péče, zejména pěstounské péče na přechodnou dobu.

Novela pojednávala o postupném rušení ústavní péče, která má být v Česku nahrazena právě pěstouny. Za necelé dva roky od účinnosti novely zákona vzrostl počet pěstounů na přechodnou dobu o 220. Změna zákona pěstounům přinesla také výrazně vyšší příspěvky.

Po novele naopak klesl počet dětí v adopci. V roce 2011 bylo adoptováno 929 dětí, o deset let později to bylo jen 742 dětí. Žádostí o adopce malých dětí do tří let je totiž hodně a děti k adopci neuspokojují tuto „poptávku“.

Z toho důvodu se někteří rodiče rozhodnou pro pěstounství dětí, u kterých je pravděpodobné, že k adopci přejdou. Taková je i zkušenost pěstounky, jež se se svým mužem stará v pěstounské péči o miminko, které si chtějí adoptovat. Redakce její identitu zná, vyhověla však žádosti o její neuvedení.

„S mužem jsme se pokoušeli o děťátko šest let. Umělé oplodnění pro nás nebyla cesta, a tak jsme se pustili do adopce. Po přípravách jsme se rozhodli k žádosti o adopci připojit i žádost o dlouhodobé pěstounství. Avšak co se týče pěstounství, záleželo to hlavně na konkrétním případu. Chtěli jsme takový, kde je v budoucnu předpoklad k adopci. A v Česku takové případy jsou,“ říká pěstounka, která své zkušenosti pro ostatní sdílí na svém instagramu Cesta adopcí.

„Děťátko například není ještě z různých důvodů volné k adopci, ale ani není možné, aby se o něj starala biologická rodina, a je velký předpoklad k tomu, že když se teď najde náhradní rodina, zůstane v ní napořád. Některé kraje už s touto variantou pracují a je to skvělé. Samozřejmě je v tom stále i to riziko návratu do původní rodiny. Kraje jsou v tom však myslím opatrné a tyto případy vybírají obezřetně,“ sdělila.

A právě pěstounství s pozdější žádostí o osvojení může významně urychlit čekání. U adopce totiž není výjimkou, že si od podání žádosti rodiče musejí počkat několik let. Pěstouni dostávají děti do péče zpravidla rychleji, v řádu několika měsíců.

„Díky tomu jsme se stali brzy pěstouny naší holčičky. A po devíti měsících od podání první žádosti na OSPOD jsme si domů přivezli 6týdenní děťátko. Teď vyčkáváme, až doběhnou nějaké procesy, a podáme si návrh na svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů,“ říká pěstounka. Připomíná, že tento proces však není možný u všech dětí, jelikož původním záměrem pěstounské péče je postarat se o dítě, než bude možný jeho návrat do původní rodiny.

Na rozdíl od Štěpánové měla s úřady i soudy dobrou zkušenost. „U nás to naštěstí bylo celkem rychlé a soud nám do tří dnů schválil předběžné opatření. Spousta rodin ale takové štěstí nemá a děťátko v lepším případě čeká u přechodných pěstounů,“ říká. Magistrát i pracovnice OSPOD prý fungovaly naprosto perfektně a rychle.

Se Štěpánovými však souhlasí, že systém schvalování náhradní rodinné péče vždy nefunguje, jak má. „Začíná to už při podání žádosti a následném zařazení do příprav. Znám páry, které čekaly rok i dva. Často se dlouho čeká i na psychologické posouzení,“ říká pěstounka. Dle jejího názoru by měly být jasně stanovené lhůty, aby schvalování netrvalo roky. Podle ní by měla také být jednotnost v rozhodování soudů, které nyní v každém kraji jednají jinak.

Oprava: Do článku byla dodána novela zákona o důchodovém pojištění z června 2022, která nezprostředkovaným pěstounům nově zajistila důchodové a zdravotní pojištění. Upravili jsme také data o příspěvcích na úhradu potřeb dítěte, které MPSV v říjnu 2022 navýšilo o 27 procent. Z těchto důvodů jsme změnili i titulek a úvod článku.

Redakce Seznam Zpráv se tímto čtenářům omlouvá za nesrovnalosti v první verzi textu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované