Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Tři největší města: Koalice držely při sobě, opozice měla horší docházku

23. 9. 10:45

Z dlouhodobého monitoringu docházky zastupitelů v největších městech vyplývá, že představitelé koalic dost drželi při sobě a na hlasováních měli vysokou účast. Někteří opoziční zastupitelé naopak chyběli více než z poloviny.

Reklama

Článek

S novými komunálními volbami, které se konají právě v těchto dnech (23. a 24. září 2022), zároveň končí funkční období obecních a městských zastupitelů. Seznam Zprávy zmapovaly tři největší města ČR a zjistily, jakou měli zastupitelé a zastupitelky docházku a také jak při hlasováních drželi při sobě.

Představitelé všech tří měst byli velmi aktivní a jejich účast na zasedáních zastupitelstev byla ve všech případech vyšší než 85 procent.

Hlavní město Praha

Průměrná účast na zasedáních byla 86 procent. Při pohledu na účast podle jednotlivých stran je pak vidět, že nejvíce aktivní byli představitelé koaličních stran: Piráti, Praha Sobě a koalice Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL).

Při pohledu na graf je zřetelně vidět, že opoziční zastupitelé měli průměrně nižší účast. Např. nejhorší účast měl zastupitel Petr Novotný z ANO, přišel jen na 47 % zasedání, následovali jeho kolegové Ivan Pilný a Marta Gellová.

Následují je zastupitelé za ODS: David Vodrážka (60% účast), Zdeněk Zajíček (63 %) a Petr Fifka (66 %).

Při pohledu na blízkost hlasování pak můžeme sledovat, jak se ze soudržné koalice postupně odštěpili zastupitelé zvolení za TOP 09 a STAN, nejvíce Jan Wolf, Jiří Pospíšil, Jan Chabr a Hana Kordová Marvanová.

Viditelně nejsoudržnější byla strana Praha Sobě a jádro Pirátů, na druhé straně pak držely spolu také opoziční ANO s ODS.

Brno

V Brně od voleb 2018 vládla koalice ODS, KDU-ČSL, Pirátů a ČSSD, která měla většinu 33 z 55 zastupitelů. Primátorkou se stala Markéta Vaňková z ODS.

V průběhu volebního období se hlavně v návaznosti na kauzu Stoka rozpadl klub ANO, z něhož vystoupili zastupitelé kolem Jiřího Faltýnka, syna poslance Jaroslava Faltýnka.

Účast na zastupitelstvu byla podobně jako v Praze zřetelně vyšší u zastupitelů koalice. Celkem byla průměrná účast 88 %.

Z analýzy shody hlasování plyne, že koalice hlasovala velmi soudržně. Naopak opozice utvořila dva bloky – skupinu zastupitelů za ANO a malou skupinu zastupitelů za SPD. Zastupitelé, kteří později odešli z ANO do Nezávislých pro Brno, poté v hlasování proti koalici trochu polevili.

Ostrava

V Ostravě po volbách v roce 2018 vznikla koaliční smlouva, kterou podepsaly strany ANO, ODS, Piráti a KDU-ČSL, a primátorem se stal Tomáš Macura z vítězného ANO.

To se opět podepsalo i na účasti zastupitelů na zasedáních. Ta byla celkově na 91 %, koaliční zastupitelé měli účast průměrně ještě trochu vyšší.

Analýza hlasování ukazuje na rozdělení do skupin i v rámci opozice. Stejně jako v Praze nebo v Brně je hlavní dělení koalice vs. opozice. V rámci opozice byla ovšem situace v Ostravě barvitější. Působila zde soudržně hlasující skupina z hnutí Ostravak, největšího opozičního klubu. Nejvíce proti koalici hlasovali zastupitelé zvolení za KSČM a SPD, ale ti už měli mezi sebou volnější vazby, zdaleka nehlasovali tak jednotně jako koalice nebo Ostravak.

Trojice ostravských zastupitelů Libor Grygar, Jiří Srba a Jana Vajdíková, původně zvolená za ČSSD, se loni na jaře zařadila mezi zastupitele bez politické příslušnosti. V ostravském zastupitelstvu vystupovali jako Klub zastupitelů bez politické příslušnosti – rok a půl poté, co přestali být členy ČSSD. Sociální demokraté před dvěma lety zrušili svou organizaci v Ostravě.

Účast zastupitelů a zastupitelek na hlasováních

Monitoring účasti na hlasováních v zastupitelstvech je jednou ze složek, která přispívá k celkové transparentnosti v politice a napomáhá veřejnosti utvořit si ucelený obraz o práci městských zastupitelů.

Výkyvy například kvůli krátkodobé nemoci nehrají v celkové statistice roli. Dotčení mohou být krátkodobě „vidět“ (záleží na počtu hlasování v rozhodném období), ovšem smyslem není je jakkoli skandalizovat.

V tomto případě pokrýváme celé čtyřleté funkční období, které je vždy více vypovídající než monitoring kratších období.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované