Hlavní obsah

Fakta: V jaké kondici šla česká ekonomika do druhé vlny koronaviru

Reklama

9. 11. 10:17

Česká ekonomika vstoupila do druhého lockdownu oslabená. Jaký vliv měla jarní vládní opatření na vybrané ekonomické ukazatele?

Článek

„Dokud nedostaneme epidemii systematicky pod kontrolu, ekonomické oživení nenastane,“ varoval v polovině října na konferenci Forum 2000 významný americký ekonom Jeffrey Sachs. Vyjádřil se i pro krátkodobý lockdown, který podle něj může hospodářství v dlouhodobém horizontu pomoci.

Česká republika – a nejen ona – nyní prochází obdobím, ve kterém platí vládní opatření podobná těm jarním. Ekonomové zároveň od prvního lockdownu sbírají data, která se snaží vyčíslit jeho dopady.

Upřesňují se i celosvětové odhady dopadů první vlny krize. Například Mezinárodní měnový fond v půlce října zlepšil výhled globální ekonomiky na letošní rok. Čeká pokles o 4,4 procenta, zatímco v červnu počítal s propadem o 5,2 procenta.

Podle globálního výzkumu Asociace certifikovaných účetních však 80 procent dotázaných majitelů firem očekává podstatně nižší roční příjem a zisk. Malé a střední společnosti jsou ještě pesimističtější – stejný pokles očekává až 86 procent těch, které mají méně než 200 zaměstnanců.

Nejvíce zasažené jsou služby

V Česku způsobilo kompletní uzavření některých sektorů propad zejména u služeb. Konkrétní čísla nabízejí například anonymizovaná data Googlu o mobilitě. Během března se až o 80 procent snížil pohyb Čechů na místech, jako jsou restaurace, kavárny, nákupní centra, zábavní parky, muzea, knihovny a kina.

Jarní lockdown měl také poměrně výrazný vliv na pracovní docházku. Podle analýzy Paq Research docházelo v březnu a dubnu na pracoviště okolo 46 procent zaměstnanců, přes 20 procent pracovalo kompletně z domova a okolo 22 procent nepracovalo vůbec.

Data dokumentují i vyjádření některých podnikatelů, že druhý podobný výpadek pracovní síly si už jednoduše nemohou dovolit.

Nezaměstnanost se vrátila o dva roky zpět

Jaro mělo vliv na pracovní sílu, i pokud jde o počet uchazečů o práci. Z dat Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že se od března do září zvýšil o zhruba 51 tisíc. Podobná čísla evidovaly úřady naposledy v roce 2018, poté následoval několikaletý pokles nezaměstnanosti.

Spotřeba elektřiny pro odhad hospodářského vývoje

Dopady pandemie covidu-19 na českou ekonomiku odhaduje i Česká národní banka. Od začátku dubna sleduje několik indikátorů vývoje ekonomiky. Patří k nim například data týdenní spotřeby elektřiny, která ekonomové očišťují o sezonní vlivy počasí.

V polovině dubna během prvního lockdownu klesla spotřeba elektrické energie ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku až o 13,7 procenta.

Na jaře se méně jezdilo i létalo

Dalším ekonomickým ukazatelem, který ČNB uvádí, jsou najeté kilometry kamionů převážejících zboží. Na dálnici D1 během dubna poklesly takzvané vozokilometry ve srovnání s předchozím rokem o více než 20 procent, během léta ale vzrostly nad normál. Na D5, která je spojnicí Česka s klíčovým Německem, byl oproti tomu na jaře patrný téměř 35% pokles a pod normálem čísla zůstala až dosud.

Pokles je dobře viditelný i na výběru mýtného. Útlum těžké nákladní – ale i autobusové – dopravy přišel už v březnu, na číslech se však výrazněji projevil až v dalším měsíci. V dubnu vybrané mýto podle společnosti CzechToll, která systém spravuje, kleslo meziročně o 19 procent na 746,4 milionu korun.

V květnu se vybrané mýto stále ještě pohybovalo pod loňskými čísly, červen ale už přinesl oživení v podobě meziročního nárůstu o 7 procent.

Meziročně v plusu pak byly i následující měsíce až po září, které se zapsalo coby měsíc s nejvyšším vybraným mýtem od roku 2006. Částka 1,046 miliardy představuje meziroční nárůst o více než 12 procent.

Oproti tomu pražské Letiště Václava Havla zaznamenalo po oznámení prvního lockdownu v polovině března meziroční pokles v počtu přepravených pasažérů téměř o 100 procent. Křivka se postupně začala zvedat až v červnu, kdy dosáhla k minus 80 procentům. V současnosti letiště přepravuje v porovnání s loňským rokem zhruba desetinu pasažérů.

Snížení daně z alkoholu

Spotřební daň se v Česku vztahuje na tabák, alkohol a pohonné hmoty. Její výběr představuje okolo 12 procent příjmů státního rozpočtu – jen za rok 2019 takto stát získal 161,2 miliardy korun.

Výběr spotřební daně z piva byl ale po omezení služeb v březnu meziročně téměř o 16 procent nižší, v dubnu pak pokles zmírnil na -14,8 procenta. Zhruba na stejnou úroveň jako loni se výběr daně z piva dostal až v červnu.

Spotřební daň z lihu ale ukazuje trochu jiná čísla. Tam se výběr daně dostal na -62 procent už v lednu, kdy žádná opatření neplatila. Tady svoji roli sehrálo chystané zvýšení spotřebních daní, kdy se likérky plánovaně předzásobily ještě před začátkem roku. Poslední dva až tři měsíce roku 2019 obchodníci plnili lihovinami i narychlo pronajaté sklady. V červnu a červenci se ale výběr spotřební daně z lihu vyhoupl nad loňská čísla.

HDP zažilo historické změny

Klíčovým ekonomickým ukazatelem je hrubý domácí produkt. Údaje Českého statistického úřadu ukazují, že HDP ve druhém čtvrtletí dosáhl nejhoršího výsledku od vzniku samostatné České republiky – propadl se meziročně o 10,9 procenta. Ve třetím čtvrtletí roku 2020 se oproti předchozímu zvýšil o 6,2 procenta, na loňská čísla to ale nestačilo. Meziročně HDP poklesl o 5,8 procenta.

Mezičtvrtletní nárůst byl historicky nejvyšší. Vzdáleně se mu blíží jen 3,1% růst z roku 2015, kdy bylo české hospodářství nejrychleji rostoucí ekonomikou v celé EU.

Vývoj odpovídá předpovědím ekonomů, kteří očekávají po konci epidemie v ČR robustně růstovou fázi. Otázkou ale zůstává, jak ekonomika zareaguje na druhý lockdown.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené