Hlavní obsah

Finanční správa neoprávněně chtěla daň z nabytí nemovitosti, rozhodl soud

Foto: Profimedia.cz

Finanční správa si zákon, jak danit nové bydlení, vykládala špatně, rozhodl Nejvyšší správní soud.

Reklama

25. 6. 2020 13:57

Spor o necelých 100 000 korun za daň z nabytí nemovitosti se týkal jednoho nového bytu v rodinném domě. Podobných případů ale Finanční správa eviduje nejméně stovky. U drahých bytů znamená čtyřprocentní daň podstatně vyšší částky.

Článek

Finanční správa neoprávněně vymáhala daň z nabytí nemovitosti. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud. Rozsudek se týká prvního nabytí bytové jednotky v rodinném domě.

Daň z nabytí nemovitosti činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. První majitel nově postaveného bytu nebo domu má výjimku, díky které daň neplatí. Jenomže až do podzimu minulého roku byla v zákoně tato výjimka jmenovitě přiznaná pouze při prvním nákupu bytu v bytovém domě nebo při nákupu celého nového rodinného domu.

Byty v rodinných domech se do zákona dostaly až 1. listopadu 2019. Nejvyšší správní soud (NSS) nyní rozhodl, že se odpuštění daně vztahovalo i na byty v rodinných domech už před listopadovou úpravou zákona.

NSS ve středu rozhodl spor o necelých 100 000 korun, což představuje čtyřprocentní daň za nákup bytu v rodinném domě. Kauza jako taková má ale mnohem větší význam, berní úřad totiž tuto daň vybíral dlouhé roky i v mnoha jiných případech. Nově vzniklých jednotek v rodinných domech evidovala Finanční správa už před třemi lety řádově stovky.

Spor se točil kolem toho, jak doslovně je potřeba zákon vykládat. Senát NSS v čele se soudcem Alešem Roztočilem ve středu zamítl kasační stížnost, kterou berní úřad podal proti rozhodnutí krajského soudu. Závěr soudu nižší instance byl předtím stejný jako závěr NSS. Smyslem zákona bylo podpořit bytovou výstavbu, a nedává proto smysl, aby se osvobození od daně vztahovalo pouze na byty v bytovkách a ne na byty v rodinných domech.

„Jedná se o další rozsudek v řadě, kdy soud nejasnou právní úpravu vyložil nikoliv pouze podle toho, jak je zákon napsán, ale zejména podle toho, k čemu má zákon sloužit a co je tedy jeho účelem a cílem. Přitom daňoví poradci od samého začátku upozorňovali na to, že smyslem a cílem zákona je podpořit výstavbu nových bytů,“ řekl pro Seznam Zprávy Tomáš Hajdušek z Unie daňových poradců.

Lidé by podle něj mohli peníze žádat od státu zpátky. „Obecně platí, že lze podat dodatečné přiznání a požádat o vrácení daně. Lhůta na to jsou tři roky od původního termínu,“ dodal Hajdušek.

Finanční správa naopak už od června 2017 na svých webových stránkách uvádí, že se daň při první koupi bytu v rodinných domech platit musí. Berní úřad označil za mýtus, že by šlo pouze o mezeru v zákoně.

„Nejedná se o mezeru v zákoně. Osvobození je navázáno na to, jak je účel staveb upraven ve stavebních předpisech. Finanční správa, Ministerstvo financí ani Senát nemohou za to, že developeři začali obcházet stavební uzávěry stavbou ‚paneláků na ležato‘ (rodinný dům s desítkami jednotek) a přísnější regulaci bytových domů (povinné kočárkárny a přísnější pravidla pro úpravu společných prostor) výstavbou rodinných domů,“ píše na svých stránkách Finanční správa.

Vláda letos v dubnu rozhodla, že daň z nabytí nemovitosti zruší úplně. Potřebná úprava zákona prošla 16. června druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Povinnost platit ji odpadne zpětně i těm, kteří nakoupili byty či domy (rozhodující je datum převodu) od prosince loňského roku. Od konce příštího roku ale stát sebere jinou úlevu novým majitelům nemovitostí, a to daňový odpočet úroků z hypotečních úvěrů.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované