Hlavní obsah

Flegr: Covid přinese novou várku mutací, současné očkování je nezastaví

Foto: ČTK

Jaroslav Flegr.

Reklama

12. 6. 16:36

Evoluční biolog Jaroslav Flegr, kromě jiného člen proticovidové iniciativy Sníh, dnes zveřejnil svou prognózu dalšího vývoje. Koronavirus podle něj přinese novou várku mutací. Současné vakcíny je podle něj nezastaví.

Článek

Biolog Jaroslav Flegr dnes upozornil, že nové mutace se podle něj budou od loňských lišit kvůli tomu, že budou vznikat v podmínkách, kdy v řadě zemí bude velká část populace poměrně dobře proočkovaná.

„Očkování samo mutace nevyvolává, ale zvýhodňuje určité typy mutací a umožňuje tak jejich šíření. Kdyby byli očkovaní všichni lidé, epidemie by vyhasla a mutanti by vůbec nemohli vznikat, případně by vítězilo mutanti, kteří se v těle infikovaných množí natolik pomalu, a škodí tak málo, že nespustí připravenou imunitní odpověď. Virem by sice bylo infikováno stále dost lidí, ale škodilo by jim to většinou málo, nebo vůbec. Když však významná část lidí očkována nebude, budou prosperovat dva jiné typy mutací. Budeme jim říkat rezistenti a virulenti,“ uvedl.

Podle Flegra je jasné, že budou vznikat mutace, na které nebudou současné vakcíny působit. Pokud se některé mutaci podaří pozměnit místo proteinu, proti kterému je nasměrována imunitní odpověď dnešních vakcín, aby se na něj vakcinací vzniklé protilátky nemohly vázat, bude se dle biologa moci šířit i u očkovaných osob.

„Právě moderní proteinové a RNA vakcíny, u kterých je imunita nasměrována jen proti pár místům na jednom konkrétním proteinu – spike, dokáže virus překonat prostřednictvím mutací snadno. Že se tak zatím nestalo, je dáno jen tím, že naočkovaných bylo zatím málo, a tak nebyl na vznik příslušných mutací dostatečný selekční tlak,“ dodal Flegr. „Z dnešních vakcín jsou proti těmto mutantům nejodolnější tzv. inaktivované vakcíny – třeba ty čínské, z těch budoucích to budou vakcíny směřované proti více místům na proteinech virů a proti více proteinům. Je pravděpodobné, že už příští generace vakcín bude ‚mutace vzdorná‘ – virus má jen omezený počet možností pozměnit svůj protein tak, aby se na něj nevázaly protilátky, a přitom dál plnil svou funkci, třeba se dál dostatečně pevně vázal na receptor buněk, do kterých virus potřebuje proniknout.“

Virulenti, jak je Flegr nazývá, jsou mutace, o kterých se prý zatím tolik neuvažuje, ale mohou zejména neočkovaným způsobit problémy. „Každý parazit si ve své evoluci optimalizoval virulenci – nastavil si pomocí mutací takovou rychlost množení v těle pacienta, jež mu umožňovala maximalizovat počet jedinců, které v průměru nakazí jeden nakažený za svůj život – tzv. základní reprodukční číslo. Parazit se nesmí v těle nakaženého množit příliš pomalu – to by vyprodukoval málo infekčních stadií, ani příliš rychle, to by si hostitele třeba rychle zabil a měl by po množení,“ konstatoval Flegr. „V očkovaném člověku se však virus množí pomaleji, protože část nově vznikajících virů likvidují protilátky. Virus na to reaguje tím, že si prostřednictvím mutací zvýší rychlost množení v infikovaném jedinci. Nově si tak optimalizuje svou virulenci na populaci, ve které převládají očkovaní. Tím se jednak mírně zhorší průběh nemoci u očkovaných, zejména těch, kteří nebudou očkovaní oběma dávkami, ale především se výrazně zhorší průběh nemoci u neočkovaných.“

Jestliže do současnosti podlehlo covidu 30 tisíc osob z 1 665 000 pozitivně testovaných, tedy zhruba každý padesátý pacient s covidem, potom po rozšíření virulentů, dodal Flegr, to může být mezi neočkovanými třeba každý dvacátý. „A umírat začnou i mladší ročníky. Paradoxně: Očkování může zvýšit nejen smrtnost onemocnění – u neočkovaných, ale celosvětově i celkovou úmrtnost. Počty osob, které budou umírat na covid za rok. Virulenti budou vznikat v dobře proočkovaných zemích, zabíjet však budou zejména v zemích málo proočkovaných,“ podotkl Flegr.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované