Foto: World Press Photo 2021 1. místo v kategorii Dlouhodobý projekt, ale také ocenění za Příběh roku získal italský fotograf Antonio Faccilongo za svůj fotografický projekt Habibi.
Foto: World Press Photo 2021 Série Habibi, což v arabštině znamená „můj miláček“, zaznamenává milostné příběhy na pozadí jednoho z nejdelších a nejsložitějších konfliktů v moderní historii.
Foto: World Press Photo 2021 Podle zprávy organizace pro lidská práva B’Tselem z února 2021 je v izraelských věznicích zadržováno téměř 4200 Palestinců. Některým hrozí trest 20 a více let.
Foto: World Press Photo 2021 Při návštěvě palestinského vězně v izraelském vězení musí návštěvníci překonat řadu různých omezení vyplývajících z hraničních zákonů, vězeňských předpisů a omezení stanovených Izraelskou bezpečnostní agenturou (ISA). Sebemenší tělesný kontakt s vězněm je zakázán.
Foto: World Press Photo 2021 Návštěvníci mají obvykle dovoleno vidět vězně pouze přes průhlednou přepážku a mluvit s nimi přes telefonní sluchátko. Manželské návštěvy jsou odepřeny a fyzický kontakt je zakázán, s výjimkou dětí mladších deseti let, kterým je na konci každé návštěvy povoleno obejmout jejich otce po dobu deseti minut.
Foto: World Press Photo 2021 A i přesto někteří z nich počali se svými manželkami děti.
Foto: World Press Photo 2021 Z vězení se pašuje sperma ukryté v dárcích pro děti. Sperma se vynáší různými způsoby, například v tubách s pery, v plastových obalech od cukrovinek a uvnitř čokoládových tyčinek.
Foto: World Press Photo 2021 V únoru 2021 společnost Middle East Monitor uvedla, že se ze spermií pašovaných z izraelského vězení narodilo již 96. palestinské dítě.
Foto: World Press Photo 2021 2. místo v kategorii Dlouhodobý projekt získala polská fotografka Karolina Jonderko se sérií Reborn. Autorka se zabývala komunitou kolem hyperrealistických panenek novorozenců.
Foto: World Press Photo 2021 Hyperrealistická miminka se objevila v 90. letech. Každé z nich je unikátní a pečlivě vytvořené umělci známými jako „reborners“. Hyperrealistická novorozeňata jsou vytvořena s takovými detaily, jako jsou mateřská znaménka, žíly, implantované vlasy, póry, slzy a sliny.
Foto: World Press Photo 2021 Sofistikovanější panenky jsou vybaveny elektronickými systémy schopnými reprodukovat tlukot srdce, dýchat a sát jako skutečné dítě. Většina panenek je vyrobena z vinylu, ty realističtější pak ze silikonu.
Foto: World Press Photo 2021 Na řasy se používají lidské vlasy a dokončené panenky jsou někdy parfémovány vůní „nového dítěte“.
Foto: World Press Photo 2021 Umělá novorozeňata lze zakoupit jak online, tak na veletrzích. Proces nákupu lze provést tak, aby simuloval adopci: panenky přicházejí s „adopčními“ nebo „rodnými“ listy.
Foto: World Press Photo 2021 Panenky byly používány k výuce praktických dovedností v oblasti péče o děti, nebo v domovech s pečovatelskou službou, kde pomáhají zvládat některé projevy chování u starých lidí trpících demencí. Panenky používají ženy k potlačení úzkostí. Zažily potrat, nebo jejich dítě zemřelo těsně po porodu. O hyperrealistická mimina se zajímají také lidé, kteří nemají šanci na adopci, nebo trpí takzvaným syndromem prázdného hnízda.
Foto: World Press Photo 2021 Fotografka se ve svém souboru zaměřila na to, jak tato umělá miminka vyvolávají v lidech naprosto reálné emocionální reakce. „Každá žena, kterou jsem ve svém projektu portrétovala, má svůj osobní důvod, proč si reborn panenku pořídila,“ napsala autorka projektu Karolina Jonderko.
Foto: World Press Photo 2021 3. místo v kategorii Dlouhodobý projekt získal řecký autor Angelos Tzortzinis se sérií Uvězněni v Řecku. Série ukazuje situaci v uprchlických táborech.
Foto: World Press Photo 2021 Od vrcholu uprchlické krize v roce 2016 uvázly v Řecku desítky tisíc lidí prchajících před válkou. Jen na začátku roku 2015 přišel do Řecka podle zprávy UNHCR více než milion lidí, většinou uprchlíků ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu.
Foto: World Press Photo 2021 Moria na ostrově Lesbos ve východním Egejském moři byla největším uprchlickým táborem v Evropě, dokud v září 2020 nevyhořela.
Foto: World Press Photo 2021 V létě 2020 žilo v táboře postaveném pro 3000 běženců přibližně 20 tisíc lidí. Obyvatelé si stěžovali na podmínky v Morii: zimu, nemoci, nedostatek jídla a bezpečnosti, nehygienické toalety a nedostatek vody.
Foto: World Press Photo 2021 Požár, který vypukl 9. září, tábor téměř zničil. Řecká vláda uvedla, že oheň byl na několika místech zapálen úmyslně migranty, kteří tak protestovali i proti uzavření tábora v důsledku vypuknutí nemoci covidu-19.
Foto: World Press Photo 2021 Na bývalé vojenské základně na nedalekém ostrově Samos žilo na konci roku 2019 téměř 8 tisíc uprchlíků. Tábor byl postaven pro 650 běženců.
Foto: World Press Photo 2021 Ostrované pořádali pravidelné protesty požadující přesun ze zařízení na pevninu.
Foto: World Press Photo 2021 Fotograf pracuje na tématu migrace již osm let. Fotografický projekt si klade za cíl prozkoumat lidskou a sociální adaptabilitu.
Do 64. ročníku soutěže World Press Photo se letos přihlásilo 4315 fotografů ze 130 zemí světa a zaslali porotě k posouzení celkem 74 470 snímků. Soutěž oceňuje nejlepší novinářské fotografie v osmi kategoriích.
Všechny oceněné snímky naleznete zde .