Článek
Tímto zákonem získali příslušníci Pohraniční stráže stejná práva jako vojáci: mimo jiné právo použít zbraň. Zpřesňující nařízení s číslem 70, které o tři dny později připojil tehdejší ministr národní bezpečnosti Ladislav Kopřiva, jednoznačně nadřadilo ochranu hranice nad lidský život. Zavazovalo hlídky překazit pokusy lidí o útěk za každou cenu. Pokud nebudou reagovat na výzvu k návratu, střílejte.
Pohraniční stráž… úkol plnila. Do pádu totalitního režimu v listopadu 1989 zemřelo při pokusu přejít československou hranici 282 lidí; pokud se započítají i ti, kdo o odchod (zřejmě) neusilovali, ale u hranic zahynuli, jde o bezmála 300 osob.
Krutý příběh jedné z obětí si můžete přečíst v přiloženém textu.
Nešlo však jen o pohraničníky vyzbrojené ostrou municí. Hranice o délce 3 479 kilometrů dostala elektrifikované drátěné zátarasy, celé oblasti byly silně zaminované, hraniční pásma, vytyčená už o rok dříve do hloubky dvou až šesti kilometrů, se stala skutečným pásmem smrti bez lidských obydlí, kam mohly vstupovat jedině přísně prověřené osoby.
Podívejte se, jak to na hranicích v dobách železné opony vypadalo, v přiložené fotogalerii.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gR_d/Qp8BW/fo00435063.jpeg?fl=cro,0,0,2500,2475%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Snímek z 25. 7. 1968 ukazuje, jak vypadala ochrana hranic mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo (Západní Německo) na Šumavě v oblasti Knížecí pláně.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gQ_h/96rBV/fo00045894.jpeg?fl=cro,0,0,1889,2246%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Tato mapa byla vydána u příležitosti jednání o americké hospodářské pomoci v rámci Marshallova plánu. Na mapě je zakreslena železná opona – satelitní státy pod ruským vlivem a jsou rozlišeny státy pozvané a nepozvané na konferenci, která se odehrála v létě 1947 v Paříži.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gW_f/Rx7BZ/f201409221221501.jpeg?fl=cro,0,0,2500,2469%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Fotografie byla pořízena „na čáře“ mezi ČSSR a NSR v létě 1968. Dobová popiska: „Naše hranice v těchto dnech. Hovoří se o tom, zda jsou naše hranice s NSR dobře střeženy. Novinářům byla dána možnost, aby se přesvědčili na vlastní oči.“
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gY_h/kXoBd/f201409221220901.jpeg?fl=cro,0,0,2500,1695%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Fotografie od hranice s NSR v létě 1968. Dobová popiska: „Novináři poznali u roty pohraniční stráže na Knížecí pláni nejen její ženijně technické zabezpečení a stupeň vycvičenosti jednotlivých hlídek. Všichni se přesvědčili, že stále platí pohraniční ‚Neprojdou‘. “
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gY_h/Ir5Be/fo00435064.jpeg?fl=cro,0,0,2500,2485%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Už v roce 1952 bylo do střední stěny trojstěnných hraničních zátarasů zavedeno vysoké elektrické napětí (4000–6000 voltů). Šlo o velmi nebezpečné opatření, protože ani z československé strany, ani ze strany sousedních států nebyla umístěna žádná výstraha o elektrickém proudu. (Na snímku pohraniční stráž na Knížecí pláni.)
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gS_g/CZjBa/fo00435065.jpeg?fl=cro,0,0,2500,2489%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
V polovině 60. let bylo používání elektrického proudu v hraničních zátarasech ukončeno. (Na snímku pohraniční stráž na Knížecí pláni.)
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gT_g/cGUBZ/f200802180018301.jpeg?fl=cro,0,0,2500,2485%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Jak připomíná ÚSTR, za normalizace byli občané Československa při snaze vycestovat do nesocialistických států omezováni a šikanováni dalšími prováděcími předpisy k zákonu o cestovních dokladech. (Na snímku pohraniční stráž na Knížecí pláni.)
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gR_d/XkBBV/f200910201027501.jpeg?fl=cro,0,0,2500,1638%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
„Kromě toho museli měsíce před vycestováním požádat Československou státní banku o přidělení a následný odprodej cizí měny (tzv. devizový příslib), na nějž neexistoval právní nárok,“ dodává ÚSTR. (Na snímku z léta 1982 zachycen Den Pohraniční stráže na hranici s NSR.)
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gQ_h/Yk2BS/f200910201027601.jpeg?fl=cro,0,0,2500,1602%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Den Pohraniční stráže: její příslušníci předváděli na figurantovi, jak správně zakročit proti diverzantovi.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gQ_h/oJmBT/f200910201093501.jpeg?fl=cro,0,0,1629,2500%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Cílem příslušníků Pohraniční stráže bylo pronásledovat jakoukoli osobu, která chtěla nedovoleně přejít hranici, a zadržet ji. Pokud to nebylo možné, usmrtit ji.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gQ_h/JGaBU/f200910201028001.jpeg?fl=cro,0,0,2500,1637%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Jak ve své studii uvádí Ústav pro studium totalitních režimů: „Stejně tak v případě, že byl někdo při pokusu překonat hranici zasažen elektrickým proudem, bylo střežení uzavřené hranice nadřazené záchraně lidského života.“
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gR_d/0eSBS/f201102040181101.jpeg?fl=cro,0,0,2500,1680%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Fotografie z června 1986: Příslušník Pohraniční stráže na hraničním přechodu mezi Československem a Rakouskem.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gQ_h/XvfBP/f201102040181501.jpeg?fl=cro,0,0,2500,1833%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Kontrola dokladů. Po kladném vyřízení devizového příslibu mohl žadatel vyplnit formulář žádosti o vydání výjezdní doložky. Ty československým občanům (ne)vydávala Správa pasů a víz, která byla součástí Sboru národní bezpečnosti.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gW_f/R0BBX/f201102040181801.jpeg?fl=cro,0,0,2500,1710%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Červen 1986: Snímky agentury ČTK dokumentují činnost vojáků základní služby u útvaru Pohraniční stráže na československo-rakouských hranicích. Na snímku příslušníci Pohraniční stráže na hlídce.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gR_d/Y4wBT/f201102040205601.jpeg?fl=cro,0,0,2500,1703%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Dobová popiska ČTK: První pohraniční útvary vznikaly těsně po roce 1945. Po Únoru 1948 vyžadovalo zajištění bezpečnosti mladého státu kvalitnější ochranu státních hranic. Z iniciativy a pod přímým vedením KSČ byla zákonem o ochraně státních hranic z 11. července 1951 vytvořena vojensky organizovaná Pohraniční stráž (PS).
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gY_h/HbaBg/f200911131041201.jpeg?fl=cro,0,0,1996,1454%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Šťastný konec: Fotografie z prosince 1989 zachycuje bourání železné opony u Hatí na jižní Moravě u rakouských hranic.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gQ_h/TTdBW/p201101080559301.jpeg?fl=cro,0,0,1942,2500%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Ikonický snímek ze 17. prosince 1989. Hatě, Československo: tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier (vpravo) a jeho rakouský protějšek Alois Mock (vlevo) spolu rozstřihávají ostnaté dráty železné opony.
„Od listopadu 1951 do konce dubna 1952 se uskutečnilo přesidlování obyvatelstva ze zakázaného pásma. Nejvíce přesídlenců bylo v Karlovarském (164 rodin), Plzeňském (73) a Českobudějovickém kraji (80). Celkově se přesídlení dotklo 448 rodin, tj. asi 1600 osob,“ uvádí na svých stránkách Ústav pro studium totalitních režimů. Ze širšího hraničního pásma byly nuceně vystěhovány „nespolehlivé osoby“, podle ÚSTR zhruba 3000 lidí.
Československá železná opona spadla na dlouhých 38 let. Její pravděpodobně poslední obětí byl devítiletý Kevin Strecker, který zahynul 16. května 1989, když se jeho matka společně s ním a dalšími syny pokusila automobilem prorazit závoru na hraničním přechodu Strážný na Šumavě.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gT_g/fK2Ba/sbirka-zakonu-01.png?fl=cro,0,0,1191,1684%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Zákon o ochraně státních hranic z 11. 7. 1951 (první strana)
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_gU_d/jhLBe/sbirka-zakonu-02.png?fl=cro,0,0,1191,1684%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Zákon o ochraně státních hranic z 11. 7. 1951 (druhá strana)