Hlavní obsah

Fotoesej: Co všechno možná nevíme o mozku?

Reklama

23. 7. 2020 10:15

Co vlastně máme v hlavě? optal se před časem italský deník Corriere della Sera. Třeba to, že máme sto miliard neuronů. Nebo že činnost mozku spotřebuje mnoho energie, aniž by tento orgán vyvíjel jakýkoli pohyb.

Článek
Foto: Shutterstock.com

Největším mozkem jsou vybaveny velryby. Avšak rozměry samy o sobě nemají mnoho společného s inteligencí, která je spíše spojena s poměrem mezi rozměry a váhou mozku a rozměry a váhou celého těla. Na snímku vorvaň obrovský. Samci mají vůbec největší mozek ze všech žijících tvorů na Zemi, váží až sedm kilogramů.

Foto: Shutterstock.com

Tento poměr je u lidských bytostí velmi příznivý. Na snímku je lidský mozek.

Foto: Shutterstock.com

V mozku je namačkáno více než tři kilometry vláken, která spojují mozkové buňky mezi sebou a s orgány. Jde o dendrity a axony, podél nichž probíhají elektrické vzruchy důležité pro komunikaci. Každý neuron má několik dendritů, ale jen jeden axon, který může být dlouhý až jeden metr. (Na fotografii vidíte světelný mikrograf lidské mozkové tkáně ukazující neurony a gliové buňky.)

Foto: Shutterstock.com

Odhaduje se, že lidský mozek má 85 až 100 miliard neuronů a milion miliard synapsí. Neurogeneze, obnova mozku, s sebou nese růst několika stovek neuronů denně. Nové neurony se začlení do mozku, aniž by nějak narušily jeho fungování a jeho „identitu“. (Na snímku pyramidální neurony mozkové kůry impregnované metodou Golgiho.)

Foto: Shutterstock.com

Podobný mozek jako člověk mají medúzy, jen je mnohem menší. Ve skutečnosti jde spíše než o mozek o sítě neuronů, které procházejí jejich tělem. Impulzy, které „cestují“ po této síti, jsou podobné jako u člověka, ale rychlost impulzů je mnohem nižší: jsou milionkrát pomalejší než ty, které procházejí telefonním vedením. (Na snímku medúza kompasová.)

Foto: Shutterstock.com

Jestliže se v dospělosti učíme nějaký cizí jazyk, mění to mozek. Studie realizovaná na amerických studentech, kteří pobývali ve Švýcarsku, ukázala, že jejich učení německému jazyku provázelo zvyšování rozměrů té části mozkové kůry, kde se zpracovává řeč. (Na snímku magnetická rezonance dětského mozku v příčném řezu. Vidíte mozkovou kůru, kalózní těleso, což je shluk nervových vláken spojující obě mozkové hemisféry, mozkový kmen a mozek.)

Foto: Shutterstock.com

Podle jedné studie se ukázalo, že londýnští taxikáři mají oblast hippocampu (na snímku) vyvinutější než řidiči autobusů v témže městě. Je to z toho důvodu, že řidiči autobusů jezdí po předem určené trase, a tak u nich nejsou stimulovány ty oblasti mozku, které jsou spojeny s orientací v prostředí. Naopak profese taxikářů vyžaduje dobrou orientaci, a tak je u nich oblast hippocampu vyvinutější.

Foto: Shutterstock.com

Mozek není „měkký”, ale naopak dosti tuhý.

Foto: Shutterstock.com

Podle neurovědců lze jeho konzistenci srovnávat s tofu, tradiční japonskou potravinou, která se vzdáleně podobá sýru. (Na snímku plátek bílého tofu.)

Foto: Shutterstock.com

Obecně se soudí, že činnost mozku, který nevyvíjí žádný pohyb, spotřebovává jen málo energie, ale to je omyl. Naopak jde o velice náročnou aktivitu z hlediska spotřeby energie. Soudí se, že mozek spotřebovává více než 20 procent glukózy v organismu a 20 procent kyslíku přítomného v krvi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované