Hlavní obsah

Francouzští novináři u výslechu. V článcích měli vyzradit státní tajemství

Bezpečnostní služby ve Francii vyšetřují novináře kvůli kauzám s prodejem zbraní a skandálu kolem bezpečnostního poradce francouzského prezidenta. Novináři se obávají, že se tímto způsobem vláda snaží zastrašit nejen je, ale i jejich zdroje. (Video: Esther Beshirová, AP, Reuters)

Kvůli pokrytí války v Jemenu a aféry bývalého bezpečnostního poradce prezidenta Macrona Alexandra Benally si zástupci Generálního ředitelství pro vnitřní bezpečnost v Paříži předvolali osm novinářů a předsedu představenstva vydavatelství Monde. Ve čtvrtek o tom informovala francouzská média. Podle francouzské vlády jde o legitimní kroky, novináři je naopak považují za zastrašování a útok na svobodu tisku.

Článek

Výslechy jsou motivované podezřením z narušení tajemství národní obrany ve dvou vyšetřováních. První případ se týká zbraní používaných v jemenském konfliktu. Druhé vyšetřování sleduje následky aféry Alexandra Benally, bezpečnostního poradce prezidenta Macrona, který je mimo jiné stíhán kvůli tomu, že v policejním převleku na loňské prvomájové manifestaci v Paříži napadl demonstranty.

Jednou z předvolaných osob je novinářka Valentine Obertiová. Ta ve středu odhalila, že si ji tajné služby v únoru zavolaly kvůli jejímu pátrání po okolnostech prodeje francouzských zbraní Saúdské Arábii. Stejně tak si pozvali i zvukaře a televizního reportéra, kteří s novinářkou na tématu spolupracovali. „Rozhodla jsem se neodpovědět na žádnou otázku,” sdělila Obertiová deníku l’Obs, „novinář nikdy neprozrazuje svoje zdroje.”

V polovině května francouzské tajné služby svolaly další tři novináře. Ti sledovali vývoz francouzských zbraní do Jemenu. Šlo o Mathiase Destala a Geoffreyho Livolsiho, zakladatele nového investigativního serveru Disclose, a novináře Benoît Collombata z Radio France. Měsíc poté, co zveřejnili výsledky svého pátrání, které podle zástupců vnitřní bezpečnosti obsahovaly důvěrné informace, museli i oni na výslech.

Pro tuto chvíli je poslední osobou, která se má k výslechu dostavit v pozici svědka, spolupracovník serveru Disclose Michel Despratx. Ten odhalil další souvislosti ohledně prodeje francouzských zbraní v Jemenu.

Největší kontroverzi ale vyvolalo předvolání redaktorky deníku Le Monde Ariane Cheminové, která se má na ředitelství dostavit příští týden. Podle Luca Bronnera, ředitele redakcí vydavatelství Monde, se její výslech může týkat jejích informací o poddůstojníkovi letectva Chokri Wakrimovi, který byl podezřelý z práce s Benallou a zároveň partnerem bývalé šéfky bezpečnosti v sídle francouzského premiéra v Matignonu Marie-Elodie Poitoutové. Ta v únoru rezignovala právě kvůli přijetí Alexandra Benally ve svém domě v Paříži. Francouzská armáda posléze Chokriho dočasně zbavila funkce. Wakrim byl navíc podle informací deníku Libération vázán úzkou smlouvou o ochraně s ruským podnikatelem Iskanderem Makhmudovem.

Bronner uvedl, že se policie zaměřila na zprávu deníku Le Monde o smlouvě, kterou Benalla údajně vyjednal mezi Chokri Wakrim, bývalým francouzským důstojníkem letectva, a Iskanderem Makhmudovem, ruským miliardářem podezřelým z mafiánských vazeb. Podle informací deníku Washington Post hrozí, že při případném obvinění Cheminová může čelit i vězení.

Po odhalení těchto předvolání se na francouzskou vládu snesla řada obvinění z narušování svobody tisku. Asi čtyřicet redakcí se proti výslechům ohradilo: „Odmítáme tato předvolání, jež se podobají novým tendencím zastrašit novináře, kteří pouze vykonávají svou práci a upozorňují občany na informace, jež se týkají veřejného zájmu,” citoval deník Le Monde včerejší prohlášení z novinářského shromáždění. Podle členů národního syndikátu novinářů „se v zemi děje něco velmi nezdravého”.

Na obvinění ve čtvrtek reagovala mluvčí francouzské vlády Sibeth Ndiayeová. „Novináři podléhají pravomocím soudu stejně jako ostatní,” řekla stanici Europe 1, „a je normální, že stát chrání určitá data, která jsou z hlediska vnější obranné a vojenské činnosti nezbytná.”

„Co se týče Jemenu, šlo o utajený záznam, který unikl ven. Je běžné, že se stát zajímá o možný únik informací,” dodala mluvčí s obavou z možné zahraniční manipulace, která může za úniky informací stát.

Redakce deníku Le Monde ale odsuzuje způsob, jakým vláda jednotlivá předvolání zlehčuje. Ta mají podle ní být zcela výjimečná a spojená se zvláště závažnými případy ohrožení národní bezpečnosti. Jeden ze soudních zdrojů přitom poodhalil, že Ariane Cheminovou předvolali v rámci otevřeného vyšetřování, které má pouze odhalit totožnost příslušníka jednotek zvláštních sil.

Redakce webu Disclose také odsuzuje „nový pokus pařížského žalobce obejít zákon z roku 1881 o svobodě tisku a ochraně zdrojů. „Jako svědek nemá náš novinář právo na advokáta a nemůže ani uplatnit právo nevypovídat. Zatímco jako novinář se může odvolat na anonymitu zdroje.”

Obvinění přitom vyplývají ze zákona z dubna 2016, který byl schválen v rámci stavu nouze vyhlášeného v důsledku teroristických útoků ve Francii. V případě Cheminové je to poprvé, co se zákon dotkl i práce novinářů.

Doporučujeme