Hlavní obsah

Glosa: Český hokej v roce 2031? Hledejte si jinou zábavu

Foto: ČTK, Seznam Zprávy

Podobné zklamané výrazy na tvářích hráčů i fanoušků vídáme příliš často. Příčiny mohou ležet i mimo hokej.

Reklama

Článek

Pro nás, co pamatujeme Katovice 1976, Vídeň 1977, zlatý hattrick (1999 - 2001) a především Nagano 1998, bylo skončené mistrovství světa v hokeji opravdovým utrpením.

Střídaly se lítost, zklamání, vztek a lhostejnost. A to i když vezmeme v potaz třetí třetinu zápasu se Švédskem, jediných dvacet minut nefalšované radosti, které nám Pešánův výběr během rižského šampionátu poskytl.

Proč to všechno vlastně rozebírat, když bychom nad deseti lety čekání na hokejovou medaili mohli mávnout rukou a s Ivanem Hlinkou si říct: „Hlavně se z toho nepos…“?

Především ze dvou důvodů. Je vždycky škoda nechat zahnít něco, co má takovou tradici a v čem Češi byli tak dobří. (Byli, opravdu!) Zadruhé: Je dvojnásobná škoda nechat si mezi prsty proklouznout šanci odvést děti od sedavého světa počítačů do prostředí opravdových střetů, které sice trochu smrdí (hokejová šatna), neprodukuje vyslovené intelektuály („tak určitě“), ale na druhou stranu člověka připraví na tvrdší životní srážky, než jsou i ty nejdrsnější hity u mantinelu. A úspěchy na světovém šampionátu vždycky přiváděly nové kluky k hokeji.

Zkuste si představit něco, co se dnes může zdát přehnané. Píše se rok 2031. V draftu NHL si jediného Čecha zvolil až ve čtvrtém kole Pittsburgh. Tenhle klub udělal kdysi s jedním českým hokejistou docela dobrou zkušenost, a klukovi navíc pomohlo, že od svých 12 let hrál ve Finsku. Na mistrovství světa v Bělehradě sice český tým skončil druhý a tím pádem zůstává ve skupině B, ale vyrovnané zápasy s Polskem a Ukrajinou ukázaly, že by návrat do „áčka“ nemusel být příště nereálný. Šestičlennou extraligu vyhrál Třinec a Jaromír Jágr oznámil, že příští rok ukončí kariéru.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.

Přehnaná fikce? Myslíte? Tak zpátky do současnosti a k úplnému začátku této glosy. Letos skončily tři české reprezentace (seniorská, juniorská a do 18 let) na svých šampionátech šesté nebo sedmé. V roce 1976, 1998 nebo 2001 by také nikdo nevěřil, že Česko devětkrát za sebou nepostoupí do bojů o medaile a že před ještě větší blamáží ho uchrání výhra na nájezdy nad Dánskem.

Důvody vytrvalého propadu českého hokeje? Je jich víc, za některé hokej ani nemůže. Například: Měkneme. Dřív přirozené (přírodní i společenské) podmínky, v nichž vyrůstali kluci, vedly k pohybu, soubojům, fyzické síle. Dnes je to přesně naopak. Za některé chyby si hokej může. Například: Něco děláme systémově špatně, když vidíte výsledky Německa, které se na nás kdysi dívalo jako na hokejový vzor.

Hokej je určitě jen zábava, ale přijít o ni by byla věčná i věcná škoda.

Reklama

Doporučované