Hlavní obsah

Glosa: Parlament existuje, ještě to řekněte turbo Havlíčkovi

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: vlada.cz

Po tweetu „Uhříněves zlomena“ přichází tweet „vláda přijala zákon“.

Reklama

18. 8. 2020 16:00

Skoro to vypadá, že vicepremiér chtěl poslancům vyfouknout jejich nejzamilovanější zákon.

Článek

„Vláda právě přijala bodový zákon,“ oznámil v pondělí na Twitteru její místopředseda Karel Havlíček (od roku 2019 za ANO 2011). 9 z 10 ústavních právníků padlo do mdlob. My se můžeme na věc podívat s již chladnějším úsudkem.

Karel Havlíček nikdy nikam nekandidoval, což se možná podepisuje na jeho vnímavosti vůči jemnůstkám Ústavy České republiky. Moc zákonodárná (tak se velkým písmem nazývá Hlava druhá) náleží občany přímo voleným sborům, kdežto vláda je tu spolu s prezidentem od Moci výkonné (a už něco naznačuje, že je to teprve Hlava třetí, až za Parlamentem). Konec exkurze po základním zákonu.

Takže vláda rozhodně nemůže zákony „přijímat“, to by bylo ilegální. Může, a správně to dělá, zákony „navrhovat“, respektive „přijímat jejich návrhy“. To také provedla s „bodovým zákonem“ (což je zákon o provozu na pozemních komunikacích, tzv. silniční zákon).

Námitku, že tady akorát zbytečně slovíčkaříme, si dovolujeme odvrátit tvrzením, že na alespoň přibližně akurátní vyjadřování v základních věcech si turbo vicepremiér má udělat prostor vždycky, i ve vymezeném počtu znaků na Twitteru.

Menšinové vládě, jejíž předseda si libuje, když stát řídí jako rodinnou firmu a svůj despekt k Parlamentu dal víckrát najevo, nemá být tolerováno, aby směrem od Parlamentu ohýbala i jazyk. Jinak podle toho začneme i myslet: jako by zbytek zákonodárného procesu buď neexistoval, nebo byl pro ozdobu, bleskovou formalitou jako za stále oblíbenějších stavů legislativních nouzí, případně představoval překážku bohulibému vládnímu úsilí. Protože když něco přijme vláda, tak to přece stačí, je jasno, ne? Nač se zdržovat. Makáme! Vstáváme!

V tomto případě jde ale ještě o víc. Kdyby vláda skutečně „bodový“ zákon přijala a tím pádem ho vyfoukla Parlamentu, dostala by od poslanců bandurskou, jakou nepamatuje. Nic by je napříč politickým spektrem nerozčílilo víc, než kdyby nemohli dlouhé hodiny, dny a týdny pitvat pravidla silničního provozu, body, značky, pokuty. Pruhy, rychlosti a vlastní zkušenosti. A, ó, pozměňovací návrhy.

Jde o tradičně nejzamilovanější zákon Poslanecké sněmovny, jemuž v ní rozumí a ke kterému má co říct každý. 99 procent legislativní smršti je jinak těžká nuda – a o tohle žůžo byste nás chtěli obrat? Vrátíme úder: vyslovíme nedůvěru, vystavíme stopku. Karel Havlíček si zahrává.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené