Hlavní obsah

Glosa: Přestaňme se nutit do pití. Ne znamená ne i tady

Foto: Seznam Zprávy

Reklama na alkohol na nástupišti pražského metra připomíná lákavě nasvícenou výkladní skříň nebo vitrínu se vzácným exponátem.

Reklama

Článek

Agresivní reklama na alkohol, netolerance k abstinentům. To jsou dva z momentů, které nám dávají tušit, že je pití alkoholu u nás důležitější, než by mělo být.

Jak začít ne zrovna oslavný text o alkoholu v zemi, kde je jeho pití tak populární jako u nás, aby čtenář či posluchač vydržel? Jako řešení se nabízí figura nejen internetových diskusí „Nic proti, ale…“. Takže nic proti, ale zdá se, že jsme v Česku dali alkoholu postavení, které si nezaslouží.

Reklama na alkohol ovládla veřejný prostor, influenceři v rámci spoluprací pravidelně informují o pěkných a fotogenických chvilkách, které s různými drinky prožili, a lidé si na sítích radí, jaká výmluva spolehlivě funguje na odmítnutí „panáka“, když obyčejné „ne“ nestačí.

Nic proti, ale není normální, aby reklama na alkohol byla tak všudypřítomná a téměř neomezená, jako je tomu u nás. A navíc stále expanzivnější. Jeden příklad za všechny: Cestující pražského metra se mohou přímo ve stanicích setkat se světelným panelem, kde jsou jako na oltáři vystavené láhve oblíbeného likéru. Ostře nasvícené jako nejcennější exponáty v muzeu.

Zastavit se a pokochat pohledem na zlaté tele v podobě plných lahví alkoholu může každý – dítě, mladý, starý – stačí k tomu lístek na MHD.

A nejen veřejný, ale i náš soukromý prostor alkohol ovládá víc, než je zdrávo.

V úplně odlišné společenské debatě týkající se sexuálního násilí se nyní hodně skloňuje věta „Ne znamená ne“. Možná by nebylo špatné ji praktikovat i na oblast pití. Když někdo odmítne se slovy „ne, nechci“, myslí tím, že nechce pít, nikoli že chce být přemlouván, vysmíván, aby si nakonec rád dal.

To, že s námi někdo nechce pít, neznamená, že nás chce urazit, že nás nemá rád nebo že pohrdá naší domácí pálenkou. Jen prostě nechce. A důvodů k tomu může mít tisíc.

Nic proti, ale není normální, aby si lidé radili nejlepší výmluvy, jak se vyhnout pití.

V jedné twitterové diskusi na toto téma se objevily i návody typu „říkám, že mám antibiotika“ nebo „říkám, že kouřím marihuanu a nechci to kombinovat“. No, kdo nechce pít, má to prostě v Česku neomluvitelně složité.

Pak se nemůžeme divit, že podle adiktologů sto tisíc teenagerů u nás pije tolik, že to pro ně může být nebezpečné. To je hodně.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Reklama

Související témata:

Doporučované