Hlavní obsah

Glosa: Puč „samozřejmě“ nebude. Zatím

Martin Čaban
Komentátor
Foto: vlada.cz

Současná úprava nouzového stavu vládě velmi svůdně rozvazuje ruce, a proto neškodí jí koukat pod prsty. I kdyby byla reakce občas přehnaná.

31. 3. 18:00

Výbuch pobouření kolem návrhu omezit v případě nouze moc Parlamentu ukazuje na dvě věci: nervy jsou na pochodu a zůstáváme ve střehu.

Článek

Když přední opoziční figura mluví o okamžiku, „kdy v souladu s ústavou mají občané právo postavit se na ozbrojený odpor“, je to nepochybně důvod zpozornět. Ale do kůlny pro zaprášené vzduchovky ještě nechoďte. Pravděpodobně se nejedná o pokus převrátit ústavní pořádek hlavou dolů, nýbrž o další českou politickou fušeřinu.

Ministr obrany Lubomír Metnar předložil vládě myšlenku či přesněji úřední řečí „úvahový dokument“, podle nějž by v krizových časech přecházela moc z Parlamentu na vládu, případně přímo na osobu premiéra. Není divu, že reakce byla bouřlivá. Maďarský parlament včera odhlasoval faktické předání veškeré moci premiéru Orbánovi. A právě k maďarskému hegemonovi se s oblibou jako k dobrému příteli a inspirativnímu státníkovi lísají jak český premiér, tak část zdejších konzervativců. Tak jak by to mohlo na první pohled nevypadat, že Česko nastupuje na maďarskou cestu k autoritářské vládě?

Naštěstí máme i jiné než první pohledy a s postupem času se ukázalo, že na „úvahovém dokumentu“ se intenzivně pracuje rok, méně intenzivně od roku 2015 a debatu o krizovém řízení země v dobách skutečné nouze vedou experti skoro 20 let. Dokument byl podle Metnara do vládního systému nahrán právě nyní zcela náhodou a jde jen o nevhodné načasování. Do toho přichází ujištění samotného šéfa kabinetu, že vláda Metnarův plán SAMOZŘEJMĚ neprojedná.

Takže je z toho tradiční česká politická bramboračka. Na stole leží konkrétní a v současné době skutečně hrubě nevhodný dokument, ovšem nikdo se k němu v podstatě nehlásí, nikdo jím nemyslel nic zlého, nikdo ho nechtěl schválit nebo nedej pánbůh podle něj jednat. Premiér samozřejmě o ničem nevěděl, ačkoli před třemi týdny se týmž dokumentem zabývala Bezpečnostní rada státu, jíž hrdě předsedal. A máme to. Tak zase opřeme cepy a sudlice do temných koutů našich stodol, neboť ústavní pořádek pro tuto chvíli zůstal zachován.

Je to zpětně viděno docela komické, ale skrývá se v tom bez legrace dobrá zpráva. Ani ve společenské a ekonomické polohibernaci opozice (návrh vynesli na světlo Piráti) ani média (zprávu přinesli kolegové z Respektu a Aktuálně.cz) nespí. Možná naše zbystřené smysly reagují přecitlivěle na něco, co je skutečně jakousi úřednickou hloupostí a nevýznamnou pěnou dní, ale je to lepší, než kdyby byly karanténou ukolébány k nečinnosti.

Všechny návrhy, s nimiž vláda přichází, je třeba kriticky zkoumat. Nouzový stav vládě už podle dnešní úpravy velmi svůdně rozvazuje ruce a na mnoha členech kabinetu v čele s premiérem je vidět, že vládnout stylem „zakazuje se“ je skutečně baví. Navíc jsme mimořádnou situací nuceni smiřovat se prakticky denně s opatřeními, jimž by jinak slušela přinejmenším hluboká veřejná diskuze. Je proto dobré vidět, že hlídací mechanismy, jakkoli třeba mimořádnou situací mírně rozladěné, fungují a reagují.

Uvěřme tedy – pro teď – Andreji Babišovi, že se skutečně nechtěl stát diktátorem ani autokratem orbánovského střihu. Ale mějme na paměti i to, že také nechtěl vstoupit do komunistické strany, nechtěl dělat politiku, nechtěl být ministrem ani premiérem a nechtěl kandidovat ve sněmovních volbách z prvního místa – a jak to nakonec dopadlo.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené