Hlavní obsah

Glosář Jaromíra Bosáka: Klopýtání velkoklubů zatím nebere konce

Glosář Jaromíra Bosáka o nevyrovnaných výkonech fotbalových gigantů.

Reklama

28. 10. 2020 15:10

Doba covidová přináší spoustu zdravotních či ekonomických problémů. A odráží se i ve výkonnosti těch největších evropských fotbalových klubů, které ztratily suverenitu. Ve své glose se nad tím zamyslel Jaromír Bosák.

Článek

Popravdě řečeno, nezávidím těm, kteří se baví či živí sázením na fotbalové zápasy. Tedy na ty hrané v jiných, poněkud kvalitnějších ligách, než se kope u nás. Tedy když se kope. Kde dneska máte hledat tutovky, když favorité selhávají?

Po Evropě je odehráno jen několik ligových kol, ale týmy, u nichž se všeobecně čeká, že budou pravidelně přehrávat soupeře z nižších pater, zatím klopýtají. Možná s jednou výjimkou, kterou je Bayern Mnichov. Pravda, i poslední vítěz Ligy mistrů už má za sebou hodně nepříjemné škobrtnutí, když dostal nářez 1:4 v Hoffenheimu, ale zatím jde spíše o výjimku, jinak bavorská chlouba svou konkurenci v Bundeslize i Champions League poměrně výrazně válcuje.

Ale ostatní členové nejvzácnější fotbalové klubové společnosti mají v těchto dnech a týdnech vskutku o čem přemýšlet. Nečekané porážky, spíše utrápené výhry, nepřesvědčivé individuální výkony…

Tikety se trhaly po prohrách Barcelony s Getafe, potažmo Realu Madrid s Cádizem. Real si trochu vylepšil obraz výhrou v El Clásicu, ale jediný ukořistěný bod v Lize mistrů v Mönchengladbachu, a to pěkně prosím po porážce od béčka Doněcku, opět zažehl plameny diskusí o Zidanovi a jeho budoucnosti na stadionu Santiaga Bernabéua. Ale zatím to v Madridu není až tak napjaté jako v Barceloně, kde odstoupil prezident Bartomeu i celé vedení klubu a „Blaugranas“ se ocitli na širém moři, které není zrovna klidné.

Ve Francii to není o moc jiné, dlouholetý jasný vítěz minulé ligy PSG už prohrál s Lens i Marseille. V italské Serii A pak Juventus i Inter Milán také hlásí ztráty a především nenabízejí žádné extra chvályhodné počínání na trávnících.

O Anglii by se dalo psát dlouhé hodiny. Tak jen namátkou připomínám zápasy Liverpool – Aston Villa 2:7, Manchester City – Leicester 2:5, Manchester United – Crystal Palace 1:3… A to je jen krátký výběr. Troufnu si říci, že před rokem či dvěma by takovéto výsledky byly skoro nereálné. Jenomže nová doba – doba covidová – s sebou přináší na fotbalové stadiony prvky krajně neobvyklé. A nejde jen o nepřítomnost diváků.

Mužstva, která hrála závěrečné turnaje evropských soutěží, měla velmi krátký čas pro přípravu na novou sezonu. Tím spíše, že leckdo z hráčů si musel ještě navíc plnit letní reprezentační povinnosti. Tudíž volných dnů na odpočinek a regeneraci zbylo pramálo. Stejně jako byl hodně ořezaný tréninkový program před začátkem současného ligového ročníku. Což se klubů druhého sledu zase tak moc netýkalo, jejich hráči i trenéři na tom byli ve smyslu přípravy daleko lépe.

Kupříkladu fotbalisté Betisu Sevilla jsou dnes na hřišti daleko hladovější, nahecovanější a nejspíše i o něco lépe fyzicky připravení než hvězdy Bílého baletu a Barcy. Totéž bych si troufl říci také třeba o srovnání Leicesteru a Manchesteru City. A dalo by se pokračovat v dalších evropských soutěžích. Tím netvrdím, že ti nejlepší z nejlepších nepracují na sto procent, ale v mnoha případech z nich necítím oheň touhy uspět.

Není divu, je to problém fyzický, ale i psychický. Odpočinek od fotbalu a od tlaku, který je s ním spojený, se dal počítat jen na dny – a pak zase znova do rachoty. Můžete svoji profesi milovat až za hrob, ale občas si od ní potřebujete opravdu pořádně odfrknout. Když půjdete na hřiště s náladou člověka, jehož motivace je taková, že musí, i když se mu příliš nechce, ale pás prostě běží, nebude to dělat dobrotu. Zároveň roste nebezpečí zranění a třeba i dlouhodobé absence, jelikož tělo nedostalo takovou porci tréninku, na jakou je léta zvyklé. V tomhle rozpoložení se nechce hlavě, ale ani nohám.

Díky tomu vypadá například tabulka Premier League tak, že na špici je Everton, za ním sice Liverpool, ale následují Aston Villa, Leicester, Tottenham, Leeds, Southampton, Crystal Palace, Wolverhampton. Desátá je Chelsea, teprve pak následují Arsenal, Manchester City a kolegové z United.

Pravda, někde je v tabulce o zápas méně, ale to na podstatě věci nic nemění. A to přitom v posledním kole selhal jak Everton, tak Aston Villa. Není to úplně nečekané překvapení. Menší kluby neudrží vysokou výkonnost po celou sezonu a sem tam na ně přijde špatný den. U někoho možná častěji. Tím horší je to ovšem situace pro zmíněné sázkaře, na tohle je fakt potřeba mít po ruce křišťálovou kouli.

Potíž mají favorizované kluby i s tím, že mnohdy se v kádru, neřkuli v základní sestavě objevují noví hráči, tedy posily, pro něž ovšem platí, že se jaksi nestačily se svými novými spoluhráči dostatečně sehrát. A lepší to ještě pár týdnů nebude. Vždyť v následujících čtrnácti dnech na většinu z nich čeká pět důležitých zápasů v domácí, ale i evropské soutěži, což s sebou nese i cestování. Mezi tím se prakticky nedá trénovat, spíše půjde o regeneraci.

A když se v našlapaném kalendáři konečně najde pár dní, je tady opět reprezentační program. Upřímně, trenérům z toho musí jít hlava kolem. Ne nepodstatnou roli určitě hraje i to, že se fotbalisté musejí podrobovat nepříjemnému, ale nutnému režimu vyvolanému čínskou chřipkou. Neustálá izolace, leckdy i od vlastních rodin psychickou sílu a duševní rovnováhu také zrovna nepřidává.

Klopp, Guardiola, Zidane, Conte a další musejí koukat do budoucna. Tam je naděje. Postupujícím časem se bude jejich situace poněkud lepšit, výhodou budou i značně široké kádry ve srovnání s konkurencí. Ani ne tak co se počtu osob týká, spíše půjde o kvalitu. I když, kde bude Klopp shánět jednoho nebo možná dva stopery po zranění van Dijka a nejspíše i Fabinha, to je také otázka za milion(y).

Obecně ale platí, že především ve druhé části soutěží, pokud se tedy budou hrát, by měly okolnosti hovořit pro favority. Některým soupeřům dojde dech, sehranost by se měla posunout o nějaké to patro výše, průběh sezony samotné fotbalisty vtáhne zase o něco více do týmového příběhu. Jen nesmí příliš hráčů odkráčet na marodku. Jinými slovy, konečná tabulka se bude hodně lišit od té současné, o tom jsem přesvědčen. Stejně jako o tom, že divokých výsledků si letos ještě užijeme do sytosti.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované