Hlavní obsah

Vdova Ivana Gottová státní pohřeb nezvolila. Rozloučení bude na Žofíně příští pátek

Informace k pohřbu zesnulého zpěváka Karla Gotta.Video: Redakce Seznam

 

Reklama

aktualizováno •

Vdova po zesnulém zpěvákovi Karlu Gottovi Ivana se rozhodla nevyužít iniciativy vlády, která navrhovala státní pohřeb, a zvolila pohřeb se státními poctami.

Článek

Ivana Gottová ve čtvrtek odpoledne uveřejnila prohlášení, kde děkuje za všechny vyjádřené projevy účasti.

„Zároveň děkuji panu premiérovi a vládě za iniciativu spojenou s uspořádáním státního pohřbu. Po důkladné úvaze jsem se rozhodla pro pohřeb se státními poctami,“ uvedla.

Lidé se budou moci s Karlem Gottem rozloučit na pražském Žofíně. Pouze pro zvané pak bude určena zádušní mše ve svatovítské katedrále.

„Veřejnost bude moci přijít uctít památku mého muže v pátek 11. 10. od 8:00 – 22:00 hodin do Paláce Žofín na Slovanském ostrově. V souladu s vůlí mého manžela a po předchozím jednání s Arcibiskupstvím pražským se bude konat zádušní mše a bude ji sloužit Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský. Ta se uskuteční pro pozvané hosty v sobotu 12. 10. od 11:00 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě,“ stojí v prohlášení Ivany Gottové.

Jakou formu bude mít pohřeb Karla Gotta, bylo dlouho nejasné. Bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt upozornil, že státní pohřeb je určen především prezidentům.

Že bude mít Karel Gott státní pohřeb, schválila v den zpěvákova úmrtí vláda na mimořádném zasedání. Ve čtvrtek ale premiér Andrej Babiš couvl – o klasický státní pohřeb prý nepůjde. Karel Gott by měl být pohřben se státními poctami.

Právě taková forma by byla vhodnější podle někdejšího ředitele protokolu Jindřicha Forejta, který se podílel na tvorbě pravidel pro státní pohřby. Podobný pohřeb měl podle Forejta v roce 2010 významný právník, politik a první český veřejný obhájce lidských práv Otakar Motejl.

Státní pohřeb musí schválit vláda a zároveň s ním musí souhlasit rodina. Za poslední půlstoletí se konal pouze dvakrát.

V roce 1979 měl státní pohřeb bývalý československý prezident a generál Ludvík Svoboda a v dějinách samostatné České republiky pouze bývalý prezident Václav Havel v roce 2011. „Během těchto čtyř dekád odešlo mnoho významných osobností, dokonce ani takové kapacity, jako byl celosvětově slavný vědec a vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle, se ale státního pohřbu nedočkali,“ říká Forejt. Státní pohřeb pro člověka, který nebyl představitelem státu, je podle něj totiž nesmyslný.

Jak upozorňuje bývalý šéf hradního protokolu, státní pohřeb je souhrnem několika aktů, v nichž významnou roli hraje armáda. Přibližně třetí až čtvrtý den po oznámení o úmrtí má být tělo přeneseno v procesí za účasti několika set vojáků, kteří zastupují bojové prapory včetně jejich zástav.

Tělo veze vojenská lafeta tažená koňmi, před ní pochodují vojáci, za ní po rodině a ústavních činitelích armádní generalita a za ní další vojáci. Důstojníci mají černou pásku na levém předloktí, vojenská hudba je nastoupená, byť nehraje. Všechny tyto pocty jsou určeny zesnulému vrchnímu veliteli ozbrojených sil, kterým je z titulu své funkce každý prezident.

Anketa

Měl by mít Karel Gott státní pohřeb?
Ano
34,9 %
Ne
65,1 %
Celkem hlasovalo 33136 čtenářů.

Veřejnost se může rozloučit u rakve s tělem ve Vladislavském sále, který leží na Pražském hradě a je opět nerozlučně spjatý s nejvyšším představitelem státu. U těla stojí čestná stráž.

Přibližně osmý až devátý den od úmrtí má proběhnout smuteční obřad. Samotná katedrála svatého Víta paradoxně součástí státního pohřbu vůbec být nemusí. Je to bytostně katolický prostor a protokol počítá s tím, že prezident nemusí být katolík.

Variantou je katolická zádušní mše, ekumenický obřad nebo třeba civilní pohřeb. Kardinál a pražský arcibiskup Dominika Duka nicméně avizoval, že bude ohledně pohřbu Gotta respektovat přání rodiny, tudíž je pravděpodobné, že k obřadu v katedrále skutečně dojde.

Mluvčí prezidenta ve středu uvedl, že státní vlajky na Pražském hradě a v Lánech byly z rozhodnutí prezidenta staženy na půl žerdi a zůstanou tak až do pohřbu Karla Gotta. Podle Forejta jde o hrubé porušení zákona o užívání státních symbolů České republiky.

Co říká zákon o užívání státních symbolů

§ 7

(1) Státní vlajku vyvěšují oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až s) /mimo jiné prezident, pozn. red./ na budovách, v nichž sídlí, při příležitosti státních svátků a při příležitostech celostátního významu, zejména v den smutku nebo v den státního smutku vyhlášených vládou.

(6) Ostatní fyzické a právnické osoby a organizační složky státu mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv.

§ 9

Při užívání státní vlajky musí být dodržena tato pravidla:

h) při užití státní vlajky na znamení smutku se státní vlajka spustí na půl žerdi.

Zákon připouští stažení státní vlajky na znamení smutku, podle bývalého šéfa protokolu je to ale možné pouze v den smutku nebo státního smutku vyhlášených vládou, a to za přísně daných pravidel. Vlajka má být za rozbřesku stažena na půl žerdi a se západem slunce opět vytažena vzhůru.

Reklama

Související témata:

Doporučované