Hlavní obsah

Hamáček do Řecka musí vyslat svoje úředníky, shodují se ti, co chtějí pomoci uprchlíkům

Reportéři Seznamu: S Nikolou Zwrtkovou o vládních tancích kolem jednoho humanitárního gesta. Souhrn přešlapování kolem sirotků, které trvá už sedm měsíců. (Video: Lukáš Sál)

 

Reklama

2. 4. 2019 17:54

V uprchlických táborech i dětských zařízeních po celém Řecku bylo k únoru 3708 nedoprovázených dětí. Česká vláda stále nerozhodla, zda a jak pomoci.

Článek

Je to už půl roku, co ministr vnitra Jan Hamáček na žádost europoslankyně Michaely Šojdrové odeslal do Řecka oficiální dopis, ve kterém Řekům nabízí pomoc s přijetím tamních sirotků.

Jenže odpověď dosud nepřišla. Podle Šojdrové a zástupců neziskových organizací proto, že dopis Hamáček neformuloval dobře, a Česko by mělo k přijetí sirotků udělat další krok už teď. „Nesmysl. Bez řecké odpovědi nemůžu dál jednat,“ reagoval naopak Hamáček.

Snaha pokročit vyplynula z debaty u kulatého stolu, kterou minulý týden v Senátu umožnil předseda lidoveckých senátorů Václav Hampl. Vedle Šojdrové se jí zúčastnil i předseda organizace Češi pomáhají Jaroslav Miko nebo šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek.

Ti se během debaty shodli, že na Hamáčka budou chtít přitlačit. „Navrhneme panu ministrovi, aby do Řecka vyslal rovnou svoje úředníky. Stejně to udělali i na Slovensku a díky osobnímu kontaktu měli okamžitou zpětnou vazbu,“ vylíčil Miko.

Kdy konkrétně by o návrhu s Ministerstvem vnitra chtěli diskutovat, zatím nevědí.

Sám Hamáček setkání neodmítá. K návrhu má ale jasný postoj: „Zopakuju to, co jsem řekl už předtím. Čekám na odpověď od řeckých úřadů, a do té doby nemůžu udělat nic. Včetně posílání mých úředníků někam do cizího státu.“

Šéf OPU Martin Rozumek u kulatého stolu Hamáčkovi vytknul i to, že k případné pomoci sirotkům počká na usnesení vlády. Podle Rozumka existuje i druhá varianta – nařízení Dublin III – kterou využívají státy napříč Evropou, aby proces udělení azylu urychlily.

„Není pravda, že k přijetí sirotků potřebujeme usnesení vlády. Dublinské nařízení by ministru vnitra umožnilo o přijetí jednotlivců rozhodnout rovnou,“ řekl.

A Šojdrová měla výhrady i k tomu, jak Ministerstvo vnitra dopis Řecku sestavovalo: „Hamáček v dopise vyjmenoval, že chceme přijmout děti syrské národnosti, ideálně dívky a co nejmladšího věku. Řekové na to pak nereagovali, jsou to příliš konkrétní požadavky.“

V uprchlických táborech i dětských zařízeních po celém Řecku bylo k letošnímu únoru 3708 nedoprovázených dětí. 10 procent z nich tvořily děti ze Sýrie. 7,3 % je mladších 14 let, podle Šojdrové v táborech ale jasně dominují chlapci.

„V táborech je dohromady asi 8 % dívek. Je to logické – například v Afghánistánu Tálibán povolává malé kluky do vojenské služby. Mnoho rodičů je proto posílá mimo jejich zem, a snaží se jim tak zachránit život,“ popsala.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované