Článek
Názor sociálních demokratů, kteří s nápadem na zdanění bankovního sektoru přišli, zopakoval předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že se shodl se zástupci bank na tom, že zavedení daně by mohlo zpomalit českou ekonomiku. Upřednostňuje vytvoření fondu, do kterého by banky přispívaly. Hamáček to nevidí jako systémové řešení.
Rozhovor s Janem HamáčkemVideo: Zuzana Černá
ČSSD předložila návrh bankovní daně hnutí ANO na pondělní koaliční radě. Banky by podle něj měly z aktiv do 50 miliard korun platit daň 0,05 procenta. Aktiv od 50 do 100 miliard by se týkala sazba 0,1 procenta, v případě 100 až 300 miliard by to bylo 0,2 procenta. V případě aktiv přes 300 miliard by platila nejvyšší sazba 0,3 procenta, uvedl Hamáček.
Sociální demokraté se neobávají toho, že by banky mohly přenést náklady na klienty. Peníze z bankovní daně by podle nich neměly směřovat na konkrétní účel, ale pomoci příjmové stránce státního rozpočtu. „Říkáme, že máme zdroj. Kolegové z ANO si budou muset vybrat, jestli budou podporovat malé děti a rodiny s dětmi, nebo banky,“ uvedl Hamáček.
Babišovu myšlenku na zřízení fondu, do kterého by přispívaly banky a platily se z něj například silnice či školky, nepovažuje Hamáček za systémovou. „Nemyslím si, že daňový systém by měl být postaven na bázi dobrovolnosti. Stát by měl říct jasně, jaké jsou daně a kdo je má platit, vytvářet nějaké speciální fondy mi nepřijde smysluplné,“ uvedl.
Premiér se v posledních dnech k sektorové dani vyjádřil několikrát. V neděli ve vyjádření pro ČT její zavedení připustil a relativizoval tak svá slova z poloviny dubna, že o záležitosti s ČSSD jednat nebude. V pondělí však Lidovým novinám řekl, že jeho vyjádření pro ČT bylo překroucené a sektorové daně pro banky nebo operátory zavádět nechce.
Koalice se poté shodla na zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google. Odvíjet by se měla z příjmů reklamy na českém území. Hamáček dnes novinářům řekl, že opatření navržená ČSSD by mohla do rozpočtu přinést zhruba 30 miliard korun. Dohodu s ANO by rád nalezl do prázdnin. „Nyní je shoda na spotřebních daních, na opatřeních v pojišťovnictví a digitální dani,“ shrnul dosavadní postup.
