Hlavní obsah

Hamáček: „Summit s Putinem jsem myslel vážně.“ Chystal ho Vrběticím navzdory

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Jan Hamáček.

Reklama

10. 5. 20:20

Česko začalo vážně připravovat pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina do Prahy v době, kdy už byl jasný ruský podíl na výbuchu ve Vrběticích.

Článek

Psal se 14. duben a ministr vnitra Jan Hamáček si na Twitter odložil několik zpráv. Jedna se týkala jeho plánu odletět do Moskvy vyjednávat o dodávce ruských vakcín Sputnik. Druhá záměru uspořádat v Praze setkání mezi americkým prezidentem Joe Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.

O pár dní později vyšla na povrch kauza Vrbětice. A zatímco cestu do Moskvy Hamáček ex post označil za kamufláž, jak sdělil Seznam Zprávám, uspořádání summitu žádným zastíracím manévrem nebylo.

Z jeho vyjádření vyplývá, že pozvání pro Putina vymyslel a začal organizovat ve chvíli, kdy už věděl o ruském podílu na výbuchu ve Vrběticích. V přípravách na případný summit dokonce proběhly první kroky, velvyslanec v USA Seznam Zprávám potvrdil, že s pozváním seznámil Američany. Nóta dorazila i Rusům.

„To bylo myšleno naprosto vážně,“ napsal Hamáček na dotaz, zda byl i summit součástí plánu na zmatení Rusů.

Otázku dostal 30. dubna, tedy po propuknutí celé vrbětické aféry. Ale zároveň ještě předtím, než Seznam Zprávy zveřejnily informace o tom, že Hamáček do Moskvy ve skutečnosti odcestovat chtěl. A že tam hodlal jednat o Sputniku, o summitu a Vrběticích.

Hamáček už ale neodpověděl na pozdější dotazy, proč plánoval pozvat Putina v době, kdy už věděl o ruském podílu na Vrběticích. Není tedy ani jasné, za jakých podmínek hodlal domlouvat návštěvu hlavy státu, který čeští vrcholní představitelé veřejně viní z nepřátelské akce na svém území. Ani to, jak by taková návštěva vůbec mohla uprostřed diplomatické roztržky s vyhoštěnými diplomaty proběhnout.

Hamáček stihl rozjet celou akci během kratičké doby, kdy nejdřív nechal odvolat svého stranického rivala Tomáše Petříčka, aby se postu chopil na několik dní sám, než nastoupí jeho dosavadní náměstek na vnitru Kulhánek. Právě na něm jsou podle Hamáčka další kroky.

Seznam Zprávy poté pátraly, zda a jak se ve věci Hamáčkova plánu skutečně pokročilo, ministerstvo zahraničí ale na dotazy delší dobu neodpovídalo.

„Nabídku na vrcholná jednaní v Praze česká diplomacie strategicky udržuje tentativní po dobu několika posledních let. Tuto konkrétní situaci jsme pak řešili na pokyn ústředí informací americkému ministerstvu zahraničí písemnou formou, vzhledem k nadále trvajícím omezením z jejich strany v důsledku pandemie,“ řekl Seznam Zprávám český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček.

Země vzaly na vědomí

Ministerstvo zahraničí – nyní už vedené novým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD) – dodalo, že pozvání odešlo i do Ruska. „Nabídka pořádat summit v Praze byla Spojeným státům a Rusku oznámena oficiálně a standardně nótou. Obě země vzaly nabídku na vědomí. Žádné další informace jsme neobdrželi,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí ministerstva Jakub Augusta.

Ministerstvo neodpovědělo na dotazy, zda v této věci pokračuje nějakými dalšími kroky, nebo naopak přípravy v době vyhrocených vztahů s Ruskem zastavuje.

Šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák uvedl, že o možném summitu se jednalo i na Hradě. A to právě v souvislosti s Hamáčkovou cestou do Moskvy. „Bavili jsme se o tom, že by to byla jedna z možností, kdy by tehdejší ministr zahraničí na nějaké odpovídající úrovni v té Moskvě, pokud by tam vůbec jeli, mohl to pozvání prezentovat,“ uvedl Jindrák.

Pokud by se summit v Česku uskutečnil, byla by to tak trochu repríza setkání prezidentů USA a Ruska Baracka Obamy a Dmitrije Medveděva na Pražském hradě z roku 2010. Politici spolu v české metropoli podepsali smlouvu o snížení počtu jaderných zbraní svých armád.

Tehdy nová demokratická administrativa, jejíž viceprezidentem byl dnešní šéf Bílého domu Joe Biden, prosazovala „reset“ vztahů s Moskvou. Už tenkrát ale zaznívaly hlasy, že Česko, do roku 1989 okupované sovětskou armádou, není ideálním „neutrálním“ územím pro smířlivá gesta velmocí.

Právě k historickému odkazu Obama–Medvěděv podle svých slov směřoval i Hamáček, když celou akci plánoval. O deset let později jsou ale vztahy úplně jiné – Biden má naopak tvrdý postoj k Rusku jako výrazný motiv své zahraniční politiky.

Americká ambasáda v Česku se k možnosti konání summitu vyjádřila jen velmi spoře a spíše zdrženlivě. „Prezident vyjádřil zájem uspořádat summit s ruským prezidentem Putinem, ale Bílý dům neoznámil žádný termín či místo konání,“ uvedl mluvčí velvyslanectví, americký diplomat Griffin Rozell.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované