Hlavní obsah

Hamáčkův muž s konexemi. Jak se budoucí náměstek postaral o straníky

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Jan Hamáček

Reklama

Vicepremiér Jan Hamáček zastával post ministra zahraničí po odvolaném Tomáši Petříčkovi jen několik dnů. I tak stihl dočasně svěřený úřad vyztužit svým důležitým spojencem.

Článek

Pouhé dva dny po příchodu do Černínského paláce instaloval Jan Hamáček do funkce politického náměstka šedou eminenci pražské ČSSD Pavla Jaroše.

Návrat někdejšího tajemníka ministerstva z éry Jana Kavana vzbudil u řady pamětníků tehdejších poměrů v resortu nevoli. Jaroš byl obžalován v kauze předražených ambasád, nakonec byl ale zproštěn.

Nyní se ukazuje, že Hamáčkův nový náměstek měl na diplomacii vliv ještě před oficiálním vstupem na ministerstvo. Navenek zastával pouze funkci v dozorčí radě České pošty, skrytě ale pomáhal členům ČSSD k funkcím v diplomacii. Využíval přitom svých kontaktů ve straně, na ruského velvyslance nebo prezidentova poradce Martina Nejedlého.

Seznam Zprávy rozkryly Jarošovy vazby na základě uniklých dokumentů a podkladů z Jarošových e-mailů. Věrohodnost materiálů potvrdilo několik zdrojů, včetně některých lidí, kteří si s Jarošem dané zprávy vyměňovali.

Nevyskladněné zboží

Podle zjištění Seznam Zpráv Jaroš popohnal zaseklé vyslání sociální demokratky Anity Grmelové do Švédska. O Grmelové, donedávna náměstkyni Tomáše Petříčka, se jako o možné velvyslankyni spekulovalo delší dobu, podle serveru Info.cz ale její výjezd zablokoval Hrad.

Plán, jak situaci odblokovat, podle e-mailů Jaroš řešil s velvyslancem v USA Hynkem Kmoníčkem. „Jen Praha to ruší. Naposledy Staškův (státní tajemník Ministerstva zahraničí Miloslav Stašek, pozn. red.) plán prodloužit ve Švédsku Jiřího Šitlera o rok. Tím by Anita, vyobchodované, zaplacené a soustavně nevyskladněné zboží (už asi pětkrát od fáze Chorvatsko) zase nikam nejela,“ napsal Kmoníček.

Jaroš pak Kmoníčkovi napsal, že byl „za Anitu orodovat u Martina“, tedy u prezidentova poradce Martina Nejedlého. O několik dnů později pak Kmoníčkovi hlásil, že situace vypadá nadějně. „Orodování dopadlo snad dobře. Martin řekl, ať mu dám 14 dnů a že to odblokuje,“ napsal Jaroš.

Grmelová se nakonec skutečně dočkala - letos v březnu skončila na ministerstvu a chystá se na odjezd do Švédska. Seznam Zprávy v této věci opakovaně kontaktovaly jak Jaroše, tak Ministerstvo zahraničí, na dotazy ale nereagovali.

Ani Grmelová nechtěla podrobněji popisovat, jak to s lobbováním za její výjezd bylo. „Hrad je samozřejmě jedním z míst, které o tom rozhoduje. Šlo to mimo mě. Navíc věci, na které se ptáte, by měly být utajené, takové informace by takto neměly běhat a nemohu k tomu nic říct,“ uvedla Grmelová.

„Samozřejmě spolu komunikujeme, neboť komunikace je práce diplomatů. Náš vztah bych tedy charakterizoval jako dlouholetý, pracovní i přátelský. Vaše zbylé otázky a hodnocení se týkají domácí politiky, jsou tedy zcela mimo oblast, kterou mohu v dané chvíli z pozice velvyslance komentovat,“ napsal k této věci český velvyslanec ve Washingtonu Seznam Zprávám.

Zeptám se kmotra

Jaroš pomohl k funkci také pracovnici generálního konzulátu v Petrohradu a sociální demokratce Silvii Šimkovičové. Ta se chtěla stát vedoucí zastupitelského úřadu v Jekatěrinburgu a obrátila se kvůli tomu na spolustraníky z Jarošovy Prahy 13.

„Moje prosba spočívá opětovně v dotazu, jestli je možná podpora mé místní organizace v této věci. Bez vaší podpory nemám žádnou šanci, i když všechny podmínky splňuji,“ žádala dle e-mailu Šimkovičová. Jaroš se v této věci obrátil na již zmíněnou náměstkyni Grmelovou a ta vypracovala plán, jak Šimkovičovou do funkce dostat.

„O obsazení Jekatěrinburgu bude do velké míry rozhodovat velvyslanec v Moskvě Pivoňka. Silvie by ale kromě poslání přihlášky a lobbingu v ČSSD měla udělat ještě tyto věci: mluvit s Pivoňkou, mluvit s Alešem Chmelařem a promluvit s Martinem Smolkem (oba jsou náměstci ministra zahraničí, pozn. red.). To jsou tři hlavní osoby, které o tom budou rozhodovat a hlasovat. Dva z nich jsou přímo z ČSSD a Smolek byl dosazen ČSSD. Já budu samozřejmě lobbovat, ale ona musí udělat tohle kolečko, aby vypadala, že je použitelná,“ napsala Grmelová.

Jaroš pak slíbil, že sám věc projedná s velvyslancem. Dodal, že s Pivoňkou se dobře zná, protože diplomat je kmotrem jeho syna. Šimkovičová loni v srpnu Jaroše informovala, že mise se povedla a Ministerstvo zahraničí ji potvrdilo na jekatěringburský konzulát. Ministerstvo nyní Seznam Zprávám napsalo, že s jejím vysláním se i nadále počítá.

Šimkovičová na dotazy ohledně lobbingu za svou osobu neodpověděla. Na otázky nereagoval ani český velvyslanec v Rusku Pivoňka. Že obsazení jekatěringburského konzulátu řešila, potvrdila Grmelová.

„Je strašně zvláštní, že znáte mé zprávy. Mohu jen říct, že když dostanu otázku, snažím se na ni vždy odpovědět. Byla to normální konverzace, řešila jsem spoustu věcí. Byla jsem politická náměstkyně, hlasovat jsem o personáliích nemohla. Překvapuje mě, že v Jekatěrinburgu ještě není,“ řekla Grmelová Seznam Zprávám.

Moskevský komplex

Jaroš na ministerstvu pracoval na začátku milénia, kdy propukla kauza nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě, což je největší areál v zahraničí ve vlastnictví státu. Jaroš v roce 2001 jako generální sekretář Ministerstva zahraničí podepsal dodatek ke kontroverzní smlouvě pronájmu Českého domu soukromé firmě Hotel Český dům.

Vazby na český komplex v Moskvě Jarošovi zůstaly dodnes, jak odhalují jeho e-maily. Loni v červenci se na něho jeho známí začali obracet kvůli konkurzu na nového ředitele Českého domu. Ve schránce mu přistálo několik životopisů českých manažerů se zkušenostmi z ruských firem.

Za jednoho z kandidátů orodoval muž známý z kauz kolem exministra zdravotnictví Romana Prymuly - podnikatel Luděk Podola. Muž s kontakty ve vysokých patrech čínské komunistické strany, s podnikatelskými zájmy v Rusku a též člověk, jemuž v prosinci 2018 Prymulova dcera prodala poslední část firmy Biovomed, kvůli níž byl Prymula v roce 2016 odvolán z funkce ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Zmíněný Luděk Podola se na začátku července 2020 obrátil na Jaroše, aby ho informoval o probíhajícím výběrovém řízení na post ředitele Českého domu v Moskvě. „Ahoj, můj známý se přihlásil do výběrka na ředitele Českého domu. Tak jen pro info, kdyby měl nějakou šanci. Dík,“ napsal Podola Jarošovi.

Tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) s kandidáty na šéfa moskevského domu spokojený nebyl. Výběrové řízení skončilo nezdarem a muselo být vypsáno znovu.

Reklama

Doporučované