Hlavní obsah

Hledá se nástupce arcibiskupa Duky. V utajovaném výběru jsou tři adepti

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Biskupové opouštějí svou funkci, dosáhnou-li věku 75 let. Papež ale odchod může odložit, aby našel vhodného nástupce. Dominiku Dukovi bude letos v dubnu 78 let, proto Vatikán nemůže otálet a hledá jeho pokračovatele.

Reklama

2. 2. 7:33

Vatikán vybírá nástupce pražského arcibiskupa Dominika Duky. Seznam Zprávy zjistily, že ve hře jsou plzeňský biskup Tomáš Holub, královéhradecký biskup Jan Vokál a břevnovský arciopat Prokop Siostrzonek.

Článek

Jsou to už bezmála tři roky, co kardinál Dominik Duka přesluhuje ve funkci pražského arcibiskupa. Dlouho to vypadalo, že se ústředí katolické církve v Římě příliš nezabývá hledáním nástupce. Nedávno se však proces výběru nového arcibiskupa dal do pohybu.

Seznam Zprávy zjistily, že Vatikán začal intenzivně hledat Dukova následovníka. Od čtyř na sobě nezávislých zdrojů redakce zjistila, o jakých jménech mezi českými katolíky papežovi diplomaté uvažují. Nikdo z dotyčných kandidátů informaci nepopřel.

První z nich je plzeňský biskup Tomáš Holub. Bývalý generální sekretář České biskupské konference (ČBK) a někdejší první hlavní kaplan české armády patří k nejviditelnějším tvářím katolické církve, může se opřít o její progresivnější část, reprezentovanou například knězem Tomášem Halíkem.

„Z podstaty věci bez jakéhokoliv komentáře,“ odpověděl Holub na dotaz, zda byl osloven ze strany apoštolské nunciatury jako možný kandidát na nového pražského arcibiskupa a zda by byl ochoten zhostit se dané pozice.

Druhým jménem je královéhradecký biskup Jan Vokál, který od začátku 90. let působil ve strukturách Vatikánu. Má se za to, že díky tomu má u Svatého stolce silné konexe. Vokál má také doktorát z oboru ústavního práva.

„Ohledně řízení je předepsaná mlčenlivost, pan biskup proto nemůže potvrdit ani vaši informaci, že se výběr rozeběhl. Tato věc vůbec není v jeho gesci,“ odpověděl na dotaz Seznam Zpráv tiskový mluvčí královéhradeckého biskupství Pavel Jakub Sršeň.

Dalším možným kandidátem je benediktinský mnich a arciopat Břevnovského kláštera Prokop Siostrzonek. Sice nepatří mezi současné biskupy, to ale při výběru arcibiskupa není podmínkou.

„Dovolte, abych neodpovídal na tyto otázky. Děkuji za pochopení,“ uvedl Siostrzonek na dotazy redakce.

Emisar v akci

K výběru nového arcibiskupa se konkrétněji nevyjádřil ani papežský vyslanec, apoštolský nuncius Charles Daniel Balvo. Právě on má za úkol, aby po konzultaci s tuzemskými duchovními i laiky vybral jména tří adeptů a poslal je do Vatikánu. Finální výběr pak provede papež František.

Vyslanec Svatého stolce Balvo zdůraznil, že postup jmenování pražského arcibiskupa se provádí dle pokynů vatikánské Kongregace pro biskupy.

„V průběhu řízení, jak to platí všude, bude navrženo mnoho jmen jako potenciálních kandidátů. Jde o podrobný a diskrétní proces, který zatím není u konce,“ uvedl Balvo na dotaz Seznam Zpráv.

Biskupové či arcibiskupové opouštějí svou funkci, dosáhnou-li věku 75 let. Papež ale odchod může odložit, aby našel vhodného nástupce. Dukovi bude letos v dubnu 78 let.

Jak se hledá nový biskup

Proces volby nového (arci)biskupa v katolické církvi je složitý a časově náročný. Základním pravidlem je, že musí probíhat maximálně v tajnosti, nikdo jej nesmí v průběhu ani komentovat - proto, aby ti kandidáti, ze kterých si papež nakonec nevybere, nebyli tímto „neúspěchem“ poškozeni.

V zásadě si Vatikán vybírá ze tří kandidátů, které mu předloží papežský vyslanec v dané zemi. Ten svůj výběr konzultuje s biskupy a dalšími poradci, takzvanými konzultory.

Nuncius biskupy požádá, aby mu předali seznam jmen výše zmiňovaných konzultorů (z řad duchovních i laiků, celkem jich je kolem padesáti), kteří mu sdělí svůj názor podle dotazníku, v němž se hodnotí lidská, duchovní, morální a pastorační kvalifikace navrhovaných kandidátů na nové biskupy.

Kdo bude favoritem

Při výběru nových církevních představitelů se nabízí obvyklá otázka, zda budou názorově spíše konzervativnější, nebo liberálnější. V případě hledání pražského arcibiskupa ale tato otázka nemusí hrát klíčovou roli.

Současný arcibiskup Duka je sice považován za konzervativního preláta a někteří známí lidé v církvi mu například vyčítají, že se přátelí s prezidentem Milošem Zemanem. Ve vedení české katolické církve ale zdaleka není takové názorové pnutí jako třeba v sousedním Německu, kde se většina biskupů přiklonila ke svébytným reformám a dostala se kvůli tomu do sporů se Svatým stolcem.

Pověst liberálnějšího má z uvedené trojice kandidátů Tomáš Holub. Svým moderním pojetím by mohl vyhovovat reformnímu papeži Františkovi. Výběru Holuba však podle zdrojů Seznam Zpráv není nakloněn současný arcibiskup Duka.

Královéhradecký biskup Vokál se může opřít o své dlouholeté sítě utkané ve Vatikánu, kde se pohyboval od pádu komunismu. Některými je Vokál považovaný za Dukova favorita, jiní však namítají, že situace je složitější.

Původně byl za Dukova oblíbence považován Holub. Než se Duka v roce 2010 stal pražským arcibiskupem, působil jako královéhradecký biskup. Za jeho éry se Holub stal generálním vikářem královéhradecké diecéze. Po Dukově přesunu do Prahy se Holub stal i jeho osobním poradcem a následně i generálním sekretářem České biskupské konference.

Dukův otec působil za druhé světové války u československé bombardovací perutě britského letectva a kardinálovi vždy imponovalo, jakým způsobem se Holub angažoval jako kaplan u české armády. Podle církevních zdrojů Seznam Zpráv měl Duka představu, že to měl být právě Holub, kdo jej měl nahradit jako biskup v Hradci Králové - místo Holuba však v roce 2011 Vatikán vybral Vokála.

Za této situace by se jako kompromisní kandidát mohl ukázat břevnovský arciopat Prokop Siostrzonek.

Miliardové plány

Na výběru příštího pražského arcibiskupa závisí i to, jakým způsobem bude katolická církev hospodařit se svými penězi.

Seznam Zprávy před několika dny přinesly informaci, že Česká biskupská konference pozastavila výběrové řízení na obhospodařovatele svého nemovitostního podfondu NEKAF.

Cílem bylo, aby biskupové vytvořili soběstačný finanční systém, než v roce 2043 přestane stát církvi vracet peníze za komunisty ukradený majetek. Do fondu se postupně mělo nainvestovat 10,5 miliardy korun.

Seznam Zprávy loni v prosinci informovaly, že v daném interním výběrovém řízení ČBK zvítězil finančník, developer a filantrop Luděk Sekyra se skupinou Sekyra Group.

Biskupové měli v polovině ledna jeho výběr posvětit. Jenže se zalekli, z plánu ucukli a je vysoce pravděpodobné, že se definitivně rozhodnou až s novým pražským arcibiskupem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované