Hlavní obsah

Citlivá operace biskupů: peníze z restitucí má spravovat známý developer

Foto: Profimedia.cz

Luděk Sekyra umí v církevních kuloárech chodit. Od sněmovních voleb v roce 2013 sponzoruje KDU-ČSL, blízko má k liberálnímu křídlu uvnitř církve.

Reklama

Katolická církev se chystá napumpovat miliardy korun do fondu s nemovitostmi. Seznam Zprávy zjistily, že pracovní skupina biskupského sboru zatím favorizuje developera Luďka Sekyru.

Článek

Špičky katolické církve letos na podzim začaly chystat novou strategii, jak naložit s miliardami korun plynoucími z církevních restitucí.

Seznam Zprávy již informovaly, že Česká biskupská konference (ČBK) chce postupně nalít zhruba 10,5 miliardy korun do nemovitostního podfondu NEKAF. Jelikož v roce 2043 přestane církev od státu dostávat peníze, biskupové do té doby potřebují vytvořit soběstačný finanční systém. Kdo bude fond spravovat?

Seznam Zprávy nyní nahlédly do interních dokumentů vedení katolické církve, dle nichž pracovní skupina ČBK uspořádala výběrové řízení na obhospodařovatele nemovitostního podfondu NEKAF.

O bod

Podle dokumentů, se kterými se Seznam Zprávy seznámily, pracovní komisi ČBK nejvíce přesvědčila developerská skupina Sekyra Group finančníka a vlivného miliardáře Luďka Sekyry. Na druhém místě se umístila banka Raiffeisenbank.

V bodovém hodnocení Sekyra před známou bankou zvítězil o pouhý bod.

Výsledky tohoto řízení, které proběhlo na konci listopadu, má ve druhé polovině tohoto týdne projednat poradní skupina ČBK. Pak by návrh probrala etická komise a finální rozhodnutí by biskupové měli učinit ve druhé polovině ledna.

Podle zdrojů Seznam Zpráv blízkých vyjednávání o struktuře nemovitostního fondu nastal ve vedení katolické církve po zaslání dotazů redakce neklid. Nejprve tiskové oddělení ČBK popřelo, že by se Sekyra Group a Raiffeisenbank účastnily výběrového řízení.

Po zaslání dalších a upřesňujících dotazů se zástupci biskupské konference rozhodli informace o průběhu soutěže neprozrazovat. „Výběrové řízení, které ještě není ukončené, nebudeme komentovat,“ napsala tisková mluvčí Monika Klimentová.

Účastníci řízení svou účast nepopřeli, komentovat však své záměry nemohou kvůli mlčenlivosti. „Omlouvám se, ale nemohu se k tomu vyjadřovat,“ řekl majitel developerské skupiny Luděk Sekyra. Podobně mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká napsala, že „v této fázi řízení nepovažujeme za vhodné jej jakkoliv komentovat“.

Injekce pro stavitele

Materiály, o kterých již Seznam Zprávy informovaly, předestřely, že církev učiní do NEKAF následující vklady: v roce 2021 půjde o 200 milionů korun, v roce 2022 o 300 milionů korun, v letech 2023 až 2043 o půl miliardy každoročně.

Dohromady by tedy do podfondu NEKAF mělo do roku 2043 dorazit 10,5 miliardy korun. S tím, že dle vyjádření ČBK se ale tato cifra ještě může měnit, neboť v této chvíli prý jde o úvahu.

Věcí dalších jednání bude rovněž to, jak přesně by byly pro církev nastaveny podmínky, jaká by měla být výnosnost fondu, kdo by za církev kontroloval finanční situaci uvnitř fondu a tak dále.

Jisté nicméně je, že Sekyra zaujal větší část členů pracovní skupiny ČBK, kteří jej ve výběrovém řízení na obhospodařovatele nemovitostního podfondu dali těsně na první místo.

Sekyra se katolické představitele snažil přesvědčit, že namísto diecézních excesů v podobě nejistých investic do kampeličky Artesa (spojovaná se stíhaným a v Londýně dlícím podnikatelem Františkem Savovem) a kolabující skupiny Arca Capital on nabízí pro restituční peníze bezpečný přístav, který by po roce 2043 generoval katolické církvi dostatek peněz na její chod. V dané době už se totiž církve budou muset obejít bez zdrojů od státu.

Sekyra Group disponuje širokým portfoliem, v Praze patří v současnosti k největším „budovatelům“. Plánuje výstavbu nových městských částí na Smíchově a Žižkově, byty staví v Modřanech a Karlíně, kde mají vyrůst i velké kancelářské budovy.

To všechno jsou projekty, které by Sekyra mohl stavět za přispění církve. Pro Sekyru by to nemělo být nevýhodné, ba právě naopak: mohl by se tím dostat k levnějším penězům, než kdyby šel například za bankéři.

Spojka vlivných

Sekyra umí v církevních kuloárech chodit, pohybuje se v nich již delší dobu. Od sněmovních voleb v roce 2013 sponzoruje KDU-ČSL, blízko má k liberálnímu křídlu uvnitř církve.

Několik let si zakládá na pověsti filantropa. V roce 2014 zrekonstruoval v rámci Oxfordské univerzity takzvaný Sekyra House, kde jedna z poslucháren nese jméno předního českého kněze a teologa Tomáše Halíka. Nadace Sekyra Foundation podporuje Knihovnu Václava Havla, sponzoruje České centrum Mezinárodního PEN klubu a podílí se na oslavách k výročí 17. listopadu v rámci Koncertu pro budoucnost.

Celý investiční projekt mezi katolickou církví a Sekyra Group ale nakonec u biskupů může smést obava, jak by spolupráce se Sekyrou vypadala navenek. Už nyní je církev u části veřejnosti pod palbou za restituce (některým připadá jejich výše a rozsah nepřiměřený), teď by kritika mohla ještě zesílit, kdyby se o správu církevních peněz staral muž s pestrou podnikatelskou minulostí a byznysovými vazbami na kontroverzní figury.

Developer patří k předním hráčům pražské lobbistické scény, mezi jeho kontakty v první dekádě patřily takové persony jako Marek Dalík či Roman Janoušek. Dodnes udržuje kontakty s dalšími vlivnými podnikateli, se kterými se může potkat například ve Špindlerově Mlýně, kde vlastní restauraci.

Tuhle část života se Sekyra poslední roky snaží přebít zmíněným filantropickým úsilím, psaním filozofických textů a podporou havlovského odkazu.

Reklama

Doporučované