Hlavní obsah

Hnilička staví sportovní agenturu. Chce mít po boku Jágra, Štěpánka i Nedvěda

31. 10. 2019
Foto: Profimedia.cz

Premiér Andrej Babiš pověřil Milana Hniličku přebudováním českého sportu. Radit mu v tom možná bude i Jaromír Jágr.

Národní sportovní agentura vznikla letos 1. srpna. Zatím v ní pracuje všehovšudy pět lidí, má jen provizorní sídlo. V příštím roce už ale vypíše dotační programy pro český sport na rok 2021 a převezme sportovní agendu z dosavadní péče ministerstva školství. Šéf nové agentury Milan Hnilička hodlá ze státních peněz dotovat prakticky všechno, i opravu šaten u tenisových kurtů ve vašem městečku. Potřebuje k tomu ovšem drobnost: postupný nárůst balíku peněz k rozdělování, a to ze současných 7 na 14 miliard korun.

Článek

Vznik agentury prošel nakonec ve Sněmovně těsně o dva hlasy. Ve sportovně-politickém prostředí se následně rozhořel vlivový boj o obsazení pozic Hniličkových místopředsedů.

Na nich se nakonec neobjevili politici, ale někdejší profesionální basketbalista Ivo Lukš, spojovaný v zákulisí nejvíce s lobbistou Miroslavem Janstou, předsedou České unie sportu a basketbalového svazu, a v pozici druhého místopředsedy pak Michal Janeba, někdejší náměstek na ministerstvu pro místní rozvoj.

Současné rozdělení sportovních dotací na investiční a neinvestiční, stejně jako rozdělení jednotlivých programů na reprezentaci, mládež, provoz sportovních organizací a podobně, šéfové nové agentury v zásadě měnit nemíní.

Hovoří o tom, že hodlají posilovat program Můj klub, ve kterém se už nyní suma 1,3 miliardy korun rozděluje sportovním oddílům a tělovýchovným jednotám napřímo, bez přerozdělování na bázi sportovních svazů či jiných zastřešujících organizací.

A novou progresivní cestou má být co největší digitalizace celého procesu a především pak propojení rejstříku sportovců s dotačním systémem.

Hnilička podle svých slov plánuje pomoci skokanům na lyžích s novými můstky, stavět zimní stadiony pro lední hokej, multifunkční městské haly pro další kolektivní sporty, nevylučuje ani léta diskutovanou rychlobruslařskou halu, v níž by své pokračovatele mohla jednou trénovat Martina Sáblíková.

A výhledově si umí představit dokonce i stavbu národního fotbalového stadionu. „Ale asi to není v tuto chvíli priorita,“ dodává.

Krytou sjezdovku pro Ester Ledeckou, o níž svého času hovořil premiér Andrej Babiš, Hnilička stavět nemíní a pořádání olympijských her v České republice nevidí reálně.

Po návratu olympioniků ze ZOH v Koreji sliboval Andrej Babiš sportovcům hory, doly, haly, ovály, kryté sjezdovky... (Video: David Janeczek)

V příštím roce hodlá v souladu se zákonem sestavit Národní sportovní radu, což bude orgán nejméně 15 osobností, jež budou Hniličkovi coby předsedovi agentury radit. V zákulisí se mluví o tom, že by v radě chtěl mít Jaromíra Jágra, svého spoluhráče ze zlatého olympijského týmu v Naganu, nebo daviscupového vítěze Radka Štěpánka.

„Bavil jsem se o tom s nimi, Jarda o to projevil zájem, Radek taky, ale ještě nevědí, co to je. Bavili jsme se o tom jen předběžně. Máme to všichni v hlavě podobně: Ještě si pamatujeme věci z doby, která byla pro sportovce dobře nastavená. A o té radě se bavím i s Pavlem Nedvědem, i když nevím, jestli se jejím členem také stane,“ přidal Milan Hnilička i jméno držitele Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy 2003 a současného viceprezidenta Juventusu Turín.

Členy Národní sportovní rady budou i politici. V této souvislosti padá nejčastěji jméno Jana Birkeho (ČSSD).

Od kmotrovských systémů... kam vlastně?

Tlak na to, aby se sport vyčlenil z agendy ministerstva školství, přišel ze sportovního prostředí.

„Sport tam nebral nikdo vážně. Byl podfinancovaný. A bída, jak známo, vytváří kmotrovské systémy. Ministry nebyla směrem ke sportu stanovena jasná pravidla, což ve své zprávě kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad,“ přidává svůj pohled Miroslav Jansta, proč coby šéf České unie sportu (bývalého ČSTV) několik let usilovně podporoval vznik samostatného ministerstva sportu.

Hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše dalo přednost variantě vzniku nové vládní agentury. Bývalý hokejový reprezentant Milan Hnilička, který byl na kandidátce ANO zvolen v roce 2017 do Poslanecké sněmovny, dostal roli vládního zmocněnce pro sport – a vznik agentury začal připravovat.

Legislativní podpory se mu přitom dostávalo od Alexandera Károlyiho, ombudsmana Českého olympijského výboru, v minulosti pak dlouholetého předsedy disciplinární komise Českomoravského fotbalového svazu.

Károlyi mimo jiné proslul tím, že v rámci aféry „Ivánku, kamaráde“ navzdory odposlechu o cinklém jaru ani nezahájil šetření s pražskou Spartou a jejím tehdejším ředitelem Miroslavem Peltou.

Celý proces vzniku agentury probíhal s čerstvou zkušeností z policejního úderu z května 2017, kdy byli z trestných činů souvisejících s rozdělováním dotací do sportu vedle náměstkyně ministerstva školství Simony Kratochvílové obviněni i dva „kapitáni“ českého sportu, a to právě Miroslav Pelta, tentokrát již v roli šéfa fotbalové asociace, a již zmiňovaný Miroslav Jansta, předseda České unie sportu (ČUS).

Miroslav Pelta strávil v roce 2017 několik týdnů ve vyšetřovací vazbě. (Video: Hanuš Hanslík)

Z této kauzy vycházela i argumentace, že ministerstvo školství není schopné agendu spojenou se sportovními dotacemi řídit.

Vznik Národní sportovní agentury měl být tím, co celou scénu sjednotí. Jenže mezi politiky vyvolal jen další hádky. Senát totiž navrhovaný zákon, v souladu s nímž měla být agentura zřízena, odmítl. Ale Poslanecká sněmovna pak toto přehlasovala. A to velmi těsnou většinou.

Stalo se 18. června letošního roku. Ze 171 přítomných poslanců bylo pro vznik agentury zapotřebí získat 101 hlasů. A pro návrh bylo nakonec 102 poslanců.

Aby se potřebné hlasy daly dohromady, museli se v danou chvíli k vládní koalici ANO + ČSSD s podporou KSČ připojit i lidovci a hlasy dvou nezařazených poslanců. Jak kdo hlasoval, najdete zde.

Opozice kritizovala zejména šestiletý mandát předsedy Národní sportovní agentury a jeho rozsáhlé pravomoci včetně jmenování obou místopředsedů či sestavení nejméně patnáctičlenného poradního orgánu dle vlastního výběru.

Co řekl Milan Hnilička ke zpochybňujícím hlasům senátorů. (Video: Václav Dolejší, Seznam.cz)

Vedle předsedy Milana Hniličky (zvoleného za ANO) přesto I. místopředseda začal v reálném světě hledat na bázi politických dohod, a to logicky v koaliční ČSSD. Padala jména jako Petr Hulinský, Miroslav Poche či jeho favoritka pro tuto roli Lucie Svobodová, padlo i jméno Jiřího Zemánka, náměstka olomouckého hejtmana, zájem měl údajně i někdejší místopředseda strany Jan Birke.

Ovšem jen do chvíle, kdy legislativci odhalili, že by tato pozice nebyla v souladu s jeho poslaneckým mandátem, kterého by se musel vzdát, což neučinil. A spokojí se patrně s místem v Národní sportovní radě, poradenském orgánu předsedy Hniličky.

Zpět k hledání I. místopředsedy: Když neprošel ani návrh na Jana Schneidera, bývalého ředitele sportovní sekce na MŠMT, vyskočilo nakonec jméno Ivo Lukše, který ostatně také krátce řídil tentýž odbor. „Proč jsem tam setrval jen půl roku? Důvodem mého krátkého působení byl střet s aparátem ministerstva. Došel jsem k závěru, že tam nic změnit nelze,“ řekl Seznamu.

Foto: Profimedia.cz

Ivo Lukš, zcela vlevo, ještě v časech své basketbalové kariéry v barvách USK Praha v roce 2003.

Bývalý ligový basketbalista Ivo Lukš se problematikou dotací zabýval i na středočeském krajském úřadě, na ministerstvu kultury nebo ministerstvu pro místní rozvoj. Ivo Lukš je stejně jako Milan Hnilička nebo jako druhý místopředseda agentury Michal Janeba nestraníkem.

V životopise Michala Janeby najdeme roli náměstka ministra pro regionální rozvoj a cestovní ruch na ministerstvu pro místní rozvoj, pozici generálního ředitele firmy BH Centrum vlastnící pražský hotel Marriott či práci v agentuře CzechTourism.

Ostatně v její budově na Vinohradské ulici v Praze se nyní Národní sportovní agentura usídlila. V plánu má nastěhovat se časem do prostor ministerstva školství, které však momentálně nejsou k dispozici. Což znalci prostředí vykládají i jako drobnou ilustraci komplikovaného vztahu s tímto úřadem, jehož šéf, tedy ministr Robert Plaga, nikdy velkým fanouškem vzniku Národní sportovní agentury nebyl.

Místopředseda Michal Janeba má na starosti právě provozní stránku nové agentury. „Zatím nemáme ani židle a stoly,“ usmívá se. „Do konce roku můžeme nabírat lidi na 18 míst, z toho 9 na pracovní poměr, 9 na služební. Příští rok můžeme fungovat až se 43 osobami, z toho 12 pracovníky delimitovanými z odboru sportu na MŠMT. Ti zbývající by se k nám měli přesunout v roce 2021, kdy se dostaneme na 60 míst.“

Hnilička: Rozdělit co nejvíce, co nejrychleji a umět to zkontrolovat

Pro sportovní prostředí je samozřejmě klíčovou otázkou, co nového pro ně nový úřad připraví. Podstatné je, že pro rok 2020 vypisuje ještě dotační programy pro sport ministerstvo školství, na rok 2021 už to dostane za úkol Hniličkova agentura. Programy chce vypsat, jak je zvykem, do měsíce září, zde tedy do září 2020.

Na otázku, jestli jsou pro něj prioritou úspěchy reprezentantů, budování sportovní infrastruktury v zemi, nebo sportování dětí, odvětí Milan Hnilička, že prospět chce všem oblastem a že stávající rozčlenění dotačních programů celé toto spektrum obsahuje.

„V tomto ohledu chceme udržet kontinuitu,“ zdůrazňuje Hnilička. Pak se logicky nabízí otázka, v čem bude jeho agentura oproti dosavadní praxi uplatňované sportovním odborem na ministerstvu školství novátorská.

Zprvu prý v tom, že bude chtít otevřít dotační cesty i směrem k těm, kteří dosud na státní peníze nedosáhli.

„U programu Můj klub, ve kterém jde podpora přímo do konkrétních klubů či tělovýchovných jednot, bychom chtěli, aby byl úplně plošný. Loni si v něm o finance žádalo zhruba 4 400 subjektů, letos 6 600… A my víme, že těch klubů, které by si žádat mohly, je zhruba 8 000. Zatím totiž program nebyl vypsán pro ty nejmenší oddíly, přitom i tam potřebují opravit kabiny či sociálky,“ popisuje plány nové agentury Ivo Lukš.

Na otázku, jestli při takto rozevřené náruči zbude něco i na slibované velké celky, jako jsou stavby „zimáků“, sportovních hal či rekonstrukce skokanských můstků, má Milan Hnilička odpověď: „Zbude, pokud se budou navyšovat státní prostředky pro sport.“

Získá je od vlády? Uvidíme, zatím si připomeňme, jak mu to šlo před lety s chytáním puků v hokejové brance:

Donedávna bylo v zemi na sport 3,5 miliardy korun, nyní se v rozpočtu Babišovy vlády našel dvojnásobek. „Ve střednědobém výhledu jsme vybojovali další nárůst. Agentura bude směřovat k naplňování vládou přijatého dokumentu o rozvoji sportu v letech 2016–2025, podle kterého má být sport v roce 2025 saturován jedním procentem ze státního rozpočtu,“ říká Hnilička, který by se ohledně dotačního budgetu na sport v ideálním případě rád vyrovnal současnému rozpočtu země na kulturu. „A ten činí 14 miliard korun na rok.“

Vedle zmiňovaných částek přispívají nyní sportu úhrnnou sumou kolem 800 milionů i resorty vnitra, obrany a školství, které tak financují svá resortní střediska vrcholového sportu.

Šéfové agentury vnímají, že současný systém žádostí o dotace je pro malé kluby administrativně velmi náročný. „Je tam velká chybovost, neustále se tam a zpátky posílají doporučené dopisy… To chceme odbourat,“ říká místopředseda Janeba.

„Mnozí si také stěžují, že nevědí, jestli když dostanou dotaci letos, zda přijde i napřesrok. Nemohou proto nic plánovat,“ přidává další bod jeho kolega Lukš. Za tím účelem hodlá rozpracovávat s takovými subjekty memoranda o spolupráci.

„Naše vize je rozdělit co nejvíc peněz co nejrychleji, za jasných pravidel – a tak, abychom to dokázali i zkontrolovat,“ shrnuje Milan Hnilička.

Jak? Celý systém hodlají maximální měrou digitalizovat. A hlavně propojit s rejstříkem sportovců.

To je projekt, po kterém volal už ministr školství Marcel Chládek zhruba před pěti lety. Začal se postupně tvořit, ale jeho spuštění a reálnou funkci dlouho blokoval mimo jiné Úřad pro ochranu osobních údajů. Důvody jeho výtek už by však měly být odbourány.

„Rejstřík se nyní modifikuje, vidím ho jako zásadní věc. Doteď jsme přesně nevěděli, kolik u nás sportovců vlastně je,“ zdůrazňuje Milan Hnilička.

Milan Hnilička by se nebránil ani zřízení ministerstva sportu. Ale ve stávající politické situaci je rád i za agenturu. (Video: Zuzana Černá, Seznam.cz)

„Rejstřík existuje, ministerstvo školství má data posbíraná od sportovních svazů. Ale není nastavené propojení se systémem poskytování dotační podpory, zatím jsou to dvě zcela oddělené množiny,“ vysvětluje Lukš.

Ve chvíli, kdy se množiny propojí, odbourají se případné duplicity. Případně se zjistí, jestli někdo v žádostech nepodvádí.

„Ještě nás čeká dlouhá cesta, musíme přesně definovat, kdo je člen, kdo je aktivní člen…“ naznačuje Lukš další kroky. „Jsou to úkoly spíš do příštích let,“ naznačuje Hnilička, že k napojení rejstříku sportovců do systému rozdělování dotací asi nedojde hned.

Do budoucna chystá Hnilička i systém kategorizace sportů, po vzoru třeba Rakouska, kde vybrali skupinu odvětví, kterým věnují nejsilnější podporu. „U nás se asi zaměříme na sporty, kterým se věnuje nejvíc dětí,“ nabízí Hnilička možný klíč pro určení priorit. Zároveň zdůrazňuje, že podporu od státu dostanou navzdory tomu sporty všechny, včetně bridže či závodů psích spřežení.

Co říká Hnilička o jednotlivých projektech

(Nejen) síť zimních stadionů pro lední hokej. „Švédové mají zimáků 380, Finové 300 a my 160, jak s nimi potom máme soupeřit? Musíme stavět i multifunkční městské haly, bazény, atletické tunely. Teď máme na investiční dotace jen kolem 2 miliard, to potřebujeme výrazně zdvihnout, aby se tohle všechno mohlo postavit.“

Skokanské můstky. „Harrachov i Frenštát bychom měli nějak vyřešit, aby se děti v tomto sportu mohli rozvíjet alespoň na dvou místech.“

Krytá sjezdovka pro Ester Ledeckou. „U toho jsem byl, to se jen pan Ledecký, otec Ester, s panem Babišem bavili o tom, že to v Rakousku existuje, to bylo celé.“

Rychlobruslařská hala pro Martinu Sáblíkovou. „To už je milionkrát opakovaná věc. Martina svůj sport i naši republiku proslavila, je tu předpoklad, že se bude věnovat i trenérské kariéře. Bylo by vhodné najít nějaký prostor, nejen pro rychlobruslení, ale i short track a curling. Nejlépe na nějakém místě, kde je hodně dětí. Na druhou stranu je u takového projektu pro rychlobruslaře vhodná vyšší nadmořská výška.“

Národní fotbalový stadion. „Kdyby byl použitelný i pro koncerty nebo jiné sporty, tak by to mohl být úspěšný projekt. Ale v tuto chvíli to není naší prioritou.“

Olympijské hry. „To téma nějakým způsobem padlo na zasedání V4 (Visegrádské skupiny), ale to opravdu nevidím reálně.“

Doporučujeme

Další zprávy