Hlavní obsah

Hra nervů o diplomaty na ose Praha–⁠Moskva. Letitá výsada Rusů může skončit

Foto: ČTK/Říhová Michaela, ČTK

Ruské velvyslanectví v Praze.

Reklama

19. 4. 17:10

Rusko má v Česku na ambasádě přes 130 pracovníků. Češi v Moskvě výrazně méně i bez vyhošťování. Od pádu komunismu se nepodařilo poměr sil českého a ruského zastoupení vyrovnat.

Článek

Česko a Rusko zatím takticky krouží kolem bodu mrazu, z něhož je složitá cesta zpět. Tím by bylo vzájemné vyhoštění velvyslanců.

Je to teď tak trochu hra nervů jako ze špionážního filmu. Češi vyhostili 18 pracovníků ruské ambasády. Rusové, kteří mají v Praze v Bubenči velkoryse pojaté personální síly, o dva více. A k tomu zamířili vysoko –⁠ z Moskvy se musí vrátit i zástupce českého velvyslance Vítězslava Pivoňky.

K současné krizi v česko-ruských vztazích vedlo zveřejnění informací o roli ruské vojenské rozvědky GRÚ ve výbuších v moravských Vrběticích, při nichž zahynuli dva Češi. Mohla by ale vést i k ráznému řešení dlouhodobého bezpečnostního problému Česka: a to podle mnohých předimenzované ruské ambasády v Česku coby pozůstatku sovětské regionální dominance před rokem 1989.

Nepoměr sil

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), který v těchto dnech stojí i v čele diplomacie, v pondělí na tiskové konferenci uvedl, že ruská reakce je silnější, než vláda čekala.

„Je to víc diplomatů, než jsme my vypověděli. Chci jasně říct, že jsme tu reakci museli očekávat, současně Česká republika ale nic neprovedla. Rusové dávají najevo, jak jim to vadí,“ uvedl Hamáček.

K lepšímu pochopení jeho slov je třeba znát srovnání personálních sil na české a ruské ambasádě. Rusko má dlouhodobě zhruba dvojnásobný počet personálu na ambasádě v Česku než česká diplomacie v Rusku.

Podle Ministerstva zahraničních věcí bude od úterý situace následující. Rusové budou mít v Praze 27 diplomatů a 67 administrativních a technických pracovníků. Oproti tomu Češi v Moskvě budou mít 5 diplomatů a 19 dalších českých zaměstnanců. Na rozdíl od Rusů v Česku pro českou diplomacii v Moskvě pracuje řada místních, a to celkem 27.

Právě tento nepoměr v zaměstnávání „domorodců“ je jednou z indicií, že skutečné poslání části ruského personálu je ve špionáži.

„Ruští zpravodajci tvoří až polovinu veškerého ruského diplomatického personálu v České republice,“ tvrdí zpráva organizace Evropské hodnoty, která dlouhodobě mapuje ruský vliv v Česku.

Sám na depeše

Česko má po vzájemném „kuchání“ ambasád nyní v podstatě paralyzované politické a ekonomická oddělení ambasády. Jediné, co zůstává podle informací z diplomacie funkční, je konzulární úsek. Má to logiku z ruského pohledu, právě konzulární sekce zajišťuje víza i pro ruské občany pro cestování do Česka.

„Český velvyslanec v Rusku ve stávající situaci může předávat informace z Česka ruské straně, navštěvuje výbor velvyslanců EU a musí sám psát depeše do Prahy, které by normálně vypracovával politický úsek a on by je jen schvaloval. Je tedy na vše sám, čímž je činnost ambasády v podstatě paralyzována,“ říká Tomáš Pojar, bývalý první náměstek Ministerstva zahraničí a dnes prorektor pro zahraniční vztahy Vysoké školy CEVRO.

Podle Pojara má teď vláda tři možnosti. První z nich je přijmout ruskou silovou odpověď a dál nic nepodnikat a například počkat na vystoupení spojenců z EU a NATO.

Opačným pólem by podle něj bylo vyhoštění velvyslance. „Velvyslanec je symbol. To by byl krok, jímž by fakticky došlo k diplomatickému ponížení vzájemných vztahů,“ říká Pojar. Takový status mělo Česko například s Kubou před rokem 2018 kvůli chladným vztahům s castrovským režimem v zemi.

Řešením dále může být pokus o srovnání sil, co se týče funkčnosti ambasády a jejích úseků. Tedy pokud Rusové Čechům rozmetali klíčové politické a hospodářské úseky ambasády v Moskvě, učinit totéž ruské straně. Matematicky by to znamenalo větší počet diplomatů, ale fakticky by šlo o stejný dopad na provoz úřadů. Jakýkoli větší krok z české strany by se však celkem jistě neobešel bez další ruské reakce –⁠ a postupně by to vedlo k ochromení obou úřadů.

„Činnost české ambasády v Moskvě byla recipročním a proporčním rozhodnutím Ruska v podstatě ukončena. Udělejme stejný krok. Trochu klidu prospěje nejen náměstí Borise Němcova, ale celé České republice. A až se vzduch vyčistí, můžeme začít znovu a lépe,“ myslí si Petr Pavel, bývalý náčelník generálního štábu české armády a bývalý předseda Vojenského výboru NATO.

Za ricin dva Rusy

O problému přebujelého aparátu ruské ambasády se v Česku diskutuje dlouhodobě. Česko loni v létě vyhostilo dva ruské pracovníky ruského velvyslanectví v souvislosti s kauzou „ricin“.

V těžko proniknutelné zpravodajské operaci šlo o to, že do Česka měli přicestovat ruští špioni s jedem určeným pražským komunálním politikům, kteří byli v konfliktu s Moskvou. To se nakonec neprokázalo, ale otevřelo to legitimní příležitost na počet Rusů v Česku sáhnout.

„Po roce 1989 nikdy nedošlo k narovnání počtů ruských diplomatů působících v Česku. V 90. letech ty vztahy charakterizovala jistá vstřícnost. Za nás –⁠ zhruba v nultých letech –⁠ k tomu nebyla vůle ani příležitost. My jsme samozřejmě o nerovnosti počtu pracovníků s Rusy komunikovali, ale nikdy na snížení nepřistoupili. Myslím, že to lze provést pouze výstavbou na zelené louce,“ říká Pojar, který v náměstkovské roli působil zejména za ministra Karla Schwarzenberga (dnes TOP 09).

Aktuální situace se pro radikální řešení situace s ruskou ambasádou zdá být takovou příležitostí. Vyzývá k tomu –⁠ v předvolebním čase –⁠ i opozice.

„V kauze Vrbětice žádáme zeštíhlení ruské ambasády v Praze na počet našich diplomatů působících v Rusku,“ uvedl například na Facebooku šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan.

Podlé šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové prozatím vláda nereagoval adekvátně k situaci. „Vláda by měla vyhostit všechny ruské ‚diplomaty‘ a jasně vysvětlit Rusům, že budeme fungovat pouze ve vztahu 1:1,“ uvedla politička.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované