Hlavní obsah

Incident na Bulovce, který vyvolal politickou bouři: Mladíka propustili z vazby

Mluvčí Nemocnice Na Bulovce popisuje, co se stalo v noci 30. října 2016. (Video: Karel Hrubeš)

Reklama

12. 12. 2016 7:54

Policie dokončuje případ mladého Afghánce, jehož otec pracoval pro českou armádu a získal za to i s rodinou trvalý pobyt.

Článek

Kauza sexuálního napadení zdravotní sestry v Nemocnici Na Bulovce není obyčejným kriminálním případem.

Události z nemocnice se staly začátkem listopadu politickým tématem. Po vzoru Německa a dalších zemí, kde se obšírně řeší případy sexuálních útoků cizinců, měl být incident z Bulovky podle některých politiků prvním „uprchlickým skandálem" v Česku.

Podle zjištění Seznamu však devatenáctiletý obviněný není v Česku jakožto uprchlík. On i celá jeho rodina získali trvalý pobyt v ČR. Mladíkův otec totiž roky pracoval pro českou armádu, když šest let překládal tuzemským vojákům nasazeným ve válce v Afghánistánu. Vojáci muže přesídlili do Prahy, protože rodině hrozila odveta radikálního Tálibánu (celý příběh pana Saída, mladíkova otce, najdete zde).

Devatenáctiletý Afghánec, jehož otec pomáhal české armádě, teď dostal své příbuzné do jiného ohrožení. Čelí obvinění z pokusu o znásilnění zdravotní sestřičky. Vyšetřování stále probíhá, jak však nyní Seznam zjistil, mladík byl před týdnem propuštěn z vazby.

Soud totiž vyhověl stížnosti Afgháncovy obhájkyně na vazební nezákonnost. „Důvod neznám, ale vím, že byl propuštěný," potvrdil Seznamu mluvčí Obvodního soudu z Prahy 8 Petr Novák.

Co víme o noci na Bulovce

Informace o případu, kvůli kterému strávil mladý muž několik týdnů ve vazbě, jsou kusé. Vzhledem k citlivosti případu o nich nikdo nechce příliš hovořit.

K události, která je vyšetřována, došlo dvacet minut před půlnocí třicátého října na infekčním oddělení Nemocnice Na Bulovce. Devatenáctiletý muž tam doprovázel svého menšího bratra, hospitalizovaného se žloutenkou.

Kamerové záznamy k osudnému okamžiku chybí. „Řešila to už policie, ale v lůžkové části žádné kamery nejsou, takže jsme žádné obrazové záznamy nenašli," říká mluvčí nemocnice Martin Šalek.

Podle vyjádření lidí obeznámených s případem se nenašli ani žádní přímí svědci. Sestra sice křikem přivolala své kolegy - sanitáře, lékaře a další sestru - ti však dorazili až ve chvíli, kdy se žena podle nemocnice útoku „stačila sama ubránit". Rovněž mladší bratr obviněného muže zřejmě nic neviděl. Podle vyjádření nemocnice měl údajně mladík sestru zatáhnout na jiný pokoj.

Obhajoba devatenáctiletého Afghánce, kterému hrozí až pět let za mřížemi, podle informací Seznamu popírá, že šlo o sexuální útok. Hovoří o „jazykové bariéře" a špatném porozumění cizincovým gestům.

Příběh tlumočníka z Afghánistánu.

Měl synovi vysvětlit, jak se chovat k ženám

Krátce poté, co Seznam vydal první text k tomuto případu věnovaný především osudu otce obviněného mladíka, kontaktovala redakci žena, která se představila jako zmíněná zdravotní sestra.

Její reakci publikujeme v plném znění s vynecháním vět, které věnovala autorovi článku. „V prvé řadě měl milý pán vysvětlit svému synovi, jak se má v naší zemi chovat, hlavně k ženám. To, že on má obavu o svou rodinu, mě vůbec nedojímá, jelikož to, čím si procházím já, je daleko horší. (...) Vezměte si tuto rodinu k sobě domů, chovejte se k nim slušně, s úsměvem, starejte se o jejich děti... Možná se vám ‚odmění‘ jako mně. Přeji vám takové ‚klidné‘ noci jako mám já...“ napsala žena v emotivním mailu, který z obavy z prozrazení svého jména odeslala ze schránky své známé.

Redakci Seznamu se později podařilo se s ženou telefonicky spojit a ta dokonce svolila, že redakci poskytne rozhovor. Krátce před ním však schůzku zrušila. „Můj advokát doporučil se nepotkat, protože bych si tím velmi uškodila. Moc se omlouvám, nerozumím právním věcem a oni mě zastupují," napsala. Z telefonického hovoru pak vyplynulo, že stále trpí následky říjnového incidentu.

Souboj známých advokátů

Mladého cizince zastupuje před českou justicí advokátka Karolína Babáková, známá coby obhájkyně lobbisty Ivo Rittiga nebo uprchlíka Radovana Krejčíře. „Nemám svolení klienta se s vámi o případu bavit," reagovala na kontakt redakce.

Podle informací Seznamu získala Babáková případ ex offo, tedy jako soudem přidělený obhájce. Vzhledem k tomu, že muž již není ve vazbě a neplatí tak důvod nutné obhajoby, musel by nyní udělit Babákové plnou moc. Není proto jisté, zda jej mediálně obratná právnička bude zastupovat i před soudem.

I protistranu ovšem bude před soudem zastupovat zvučné jméno. Pro zdravotní sestru a Nemocnici Na Bulovce pracuje advokátní kancelář Václava Vlka, člena prezidia Unie obhájců. Stejně jako Babáková, i Vlk se komentování kauzy vyhýbá. „Je to politováníhodná záležitost, kterou však nebudeme blíže komentovat," řekl Seznamu.

Drsná slova politiků

Jak již bylo řečeno, případ z Bulovky se stal začátkem listopadu politickým tématem. Především kvůli otázce, jak se devatenáctiletý muž do Česka dostal. Tu obdržel jak premiér Bohuslav Sobotka, tak ministr vnitra Milan Chovanec, jehož rezort má otázku migrace na starosti. Oba pouze konstatovali, že muž do Česka nepřišel v rámci současných migračních programů.

Že se mladík do země dostal se svým otcem díky mnohaleté práci pro armádu, vyplynulo až z pátrání Seznamu.

Ministr obrany Martin Stropnický k případu mlčel v jeho počátku a vyjadřovat se nechce ani nyní. „Ministerstvo obrany už vám k tomu své řeklo (na dotaz Seznamu napsalo, že jde o záležitost azylové politiky, kterou nebude komentovat – pozn. red.). Víc ode mne nečekejte. Jen zvažte, jestli skutečně chcete označovat pokus o znásilnění jako znásilnění. Asi se shodneme, že je v tom jistý rozdíl," napsal Stropnický Seznamu a dodal, že „o některých věcech prostě mluvit nemůže".

Naopak někteří politici si na případ udělali názor okamžitě. Místopředseda KSČM Josef Skála označil devatenáctiletého muže za „nadrženého špindíru", senátor Jaroslav Doubrava, který sedí v horní komoře za hnutí Severočeši.cz navrhl „vykastrovat ho, na dvacet let do vězení a poté nemilosrdně vyhostit z republiky", a europoslanec z ČSSD Jan Keller se přimlouvá, aby v případě prokázání jeho viny dostal „zcela legální, ale exemplární trest".

Všechna tato vyjádření padla ještě předtím, než Seznam popsal, jak se obviněný muž do Česka dostal a že není uprchlíkem.

Dostat je do bezpečí

Zatímco v Česku se až dosud o azylu pro afghánské armádní tlumočníky nevědělo, v řadě zemí, které se podílely na operacích v Afghánistánu, jde o významné téma.

Asi největší pozornost získalo v roce 2013, kdy zpravodajský web Vice News upozornil na to, že kvůli zdlouhavému byrokratickému procesu zůstává řada překladatelů pro americkou armádu stále v Afghánistánu, kde jim hrozí odveta ze strany Tálibánu. Jeden díl své známé show Last Week Tonight věnoval tématu i komik John Oliver.

Americká vláda nedávno pod tlakem médií prodloužila azylový program pro afghánské tlumlčníky. Zcela jiný přístup ke svému „dluhu" zvolili Maďaři. Ti „svým" překladatelům pouze zaplatili určitou jednorázovou částku s tím, že žádat o azyl lze jen na území Maďarska.

A jen před několika týdny zažalovala skupina afghánských překladatelů, kteří nedostali azyl ve Francii, tamní stát. Domáhá se legálního pobytu v zemi, pro níž pracovali, soudní cestou.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené