Hlavní obsah

Inflace rychlejší než v Česku. „Ovoce už nekupuji,“ říká polská seniorka

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

„Jsem sama, ale musím to nějak zvládnout. Co naplat, to je život,“ říká polská seniorka Antonina. Fotit se odmítla.

Reklama

15. 11. 6:30

Rychlé zdražování potravin, služeb, paliv i energií nepostihlo jen Česko. Ještě o něco výrazněji ho pociťují Poláci. Seznam Zprávy v polském Dolním Slezsku zjišťovaly, jak se s inflací vyrovnávají podniky i nejzranitelnější lidé.

Článek

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od zvláštního zpravodaje v Polsku.

„Drahé je teď úplně všechno. Dřív jsem nakoupila za 100 zlotých plný vozík a teď tak polovinu. Dělám kvůli tomu menší nákupy, protože ty ceny tak vzrostly…“ stěžuje si seniorka Antonina Ligiżyńská na náměstí v polském Boleslavci. „Ovoce nekupuji už vůbec. Nakupuji opravdu jen to, co potřebuji,“ dodává.

Důchod 5800 korun

Žehrá i na ceny léků a zdravotní péče. Naposledy před pár dny za návštěvu kardiologa zaplatila 350 zlotých, v přepočtu 1900 korun. To je pro jedenasedmdesátiletou důchodkyni nezanedbatelný výdaj, protože měsíčně dostává důchod ve výši pouhých 1065 zlotých, tedy necelých 5800 korun. Její kamarádky jsou na tom prý podobně a i jich se citelně dotklo rychlé zdražování.

Inflace v Polsku podle čerstvých odhadů statistiků během října meziročně dosáhla 6,8 procenta. V Česku to bylo 5,8 procenta. V Polsku jde o nejvyšší růst cen od roku 2001 a zpomalování není na dohled. Podle ekonomky Grażyny Piotrowské-Oliwové, kterou citovalo polské rádio TOK FM, letos proto čekají Poláky nejdražší Vánoce za posledních 20 let. „Míra zdražování je pro Poláky šokující o to víc, že mnoho z nich v životě takové tempo růstu cen nezažilo,“ řekla ekonomka.

V Polsku rychle zdražilo mléko, máslo i cukr a během posledních dvou týdnů také pečivo. Chléb je teď o 11 procent dražší než na konci října, houska dokonce o 20 procent. Podle odborníků se navíc inflace vyšplhá v prosinci na 8 procent.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Náměstí v polském Boleslavci nedaleko českých hranic.

Zdražování nejvíc dopadá na lidi s nejnižšími příjmy, mezi které patří i důchodkyně Antonina Ligiżyńská. Ta navíc po smrti manžela žije sama a nemůže se obrátit ani na příbuzné, protože už všichni zemřeli. Naposledy před měsícem a půl přišla Antonina o nejstaršího bratra, kterému bylo 95 let.

Život ve čtyřicetitisícovém Boleslavci v Dolním Slezsku si ale pochvaluje. Bydlí přímo na hlavním historickém náměstí, které se za války na rozdíl od mnoha jiných dnešních polských měst vyhnulo totální destrukci. „Vyjdu si ven, projdu se, zajdeme s kamarádkami na nealkoholické pivo a posedíme,“ popisuje, jak tráví svůj čas. Je prý ráda, že žije ve městě, protože na vesnici už by si poradit nedokázala. Dřív žila na venkově s matkou, které pomáhala s prací na poli. Pochvaluje si také, že má na každý den zajištěný dovoz celkem laciného oběda. „Mám cukrovku, jsem otylá a ta jídla jsou taková netučná, takže mi to prospěje. Já sama vařím úplně jinak,“ směje se.

Spokojená je i s politickou situací v Polsku, včetně vlády strany Právo a spravedlnost (PiS). Stěžuje si ale na Evropskou unii. „To všechno ta Unie udělala, naši za nic nemůžou,“ říká nekonkrétně. „Bylo tak dobře! Dali nám peníze, včera jsem dostala 1000 zlotých, čtrnáctý důchod,“ dodává ještě k vládě.

Konzervativní kabinet v rámci svých štědrých sociálních opatření zavedl na jaře 2019 těsně před volbami do Evropského parlamentu jednorázový třináctý důchod. „Třináctka“ ale zůstala i pro další léta a vyplácí se vždy na jaře. Předloni to bylo 1100 zlotých, loni 1200 zlotých a letos 1250, čili 6800 korun. Nárok na bonusový důchod mají všichni penzisté.

Letos na jaře pak parlamentem prošel i čtrnáctý důchod, který právě v této době stát vyplácí. Nárok na něj mají jen lidé s nejnižšími penzemi, do 2900 zlotých měsíčně, tedy 15 700 korun. Průměrný důchod je teď v Polsku 2524,37 zlotého, v přepočtu 13 727 korun.

Drahý plyn zdražil i keramické výrobky

Ještě než Ligyżyńská pokračuje ve své procházce kolem náměstí, postěžuje si na ceny energií. Plyn ji netrápí, protože ho skoro nepoužívá, ale u cen elektřiny je to jinak. „Teď budu platit 115 zlotých měsíčně. Před zdražením to bylo 98 zlotých. Jsem sama, ale musím to nějak zvládnout. Co naplat, to je život,“ dodává.

Stoupající ceny energií ale sledují s obavami i jinde v Boleslavci, protože ovlivňují výrobu v tamních vyhlášených keramických továrnách. „Kolísající ceny energií strašně ovlivňují hlavně ceny výrobků, což se přenáší na naše zákazníky a do vyšších cen,“ vysvětluje Małgorzata Smoleńská-Szewczykowá, spolumajitelka keramičky Manufaktura w Bolesławcu.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Spolumajitelka továrny Małgorzata Smoleńská-Szewczykowá a místní průvodce.

Stojí vedle velké plynové pece, kde se keramika vypaluje při 800 stupních po dobu osmi hodin. Pro tuto chvíli se prý firma cenově zajistila. „Nakonec nás ale ceny dohoní. Ovlivňují nás kromě plynu i ceny proudu a paliv. Ty totiž mají vliv i na materiál jako karton, folie a podobně. Dnes jsme dostali zprávu, že zdraží jíl,“ říká Smoleńská-Szewczykowá.

Právě z místních specifických boleslaveckých jílů se zdejší keramika vyrábí. „Každý měsíc nebo dokonce týden se dovídáme, že se něco zdraží, i když jsme třeba počítali s tím, že už se to ustálí, takže všechno pořád vyčíslujeme,“ dodává spolumajitelka.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Malířky keramiky. Každá továrna v Boleslavci má své vlastní vzory.

Firma prodává keramiku hlavně do zahraničí - do USA, asijských států a také Evropy. Větších či menších výroben ručně malované keramiky jsou ve městě a blízkém okolí zhruba tři desítky. Místní jsou na svou tradiční produkci patřičně hrdí a prezentují ji i ve zdejším Muzeu keramiky. „Poradíme si, samozřejmě, ale lehké to dnes není,“ uzavírá Smoleńská-Szewczykowá.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované