Hlavní obsah

Jedna akademička za tři atentátníky. Írán propustil vězněnou badatelku

Foto: Profimedia.cz

Kylie Mooreová-Gilbertová na záběru íránské státní televize.

Reklama

26. 11. 2020 16:02

Přes 800 dní strávila v íránském vězení britsko-australská akademička Kylie Mooreová-Gilbertová. Badatelku z univerzity v Melbourne odsoudil íránský soud k 10 letům za mřížemi, nyní ji ale Íránci v rámci výměny vězňů propustili.

Článek

O propuštění Mooreové-Gilbertové informovala ve středu íránská státní televize. Vědkyni obviněnou ze špionáže ukázala na záběru pořízeném zřejmě na jednom z teheránských letišť. Propuštěná na sobě měla šedý hidžáb a modrou roušku. Její rodina stanici BBC řekla, že je „nadšená a cítí úlevu“.

Na videu byli zachyceni i tři muži, kteří měli na ramenou íránskou vlajku. Právě za ně byla vědkyně podle televize vyměněna. Údajně šlo o tři „aktivisty, již byli uvěznění za obcházení protiíránských sankcí“. Podle britského deníku The Guardian ale šlo o tři muže, kteří chystali v Bangkoku pumový útok s cílem zabít izraelské diplomaty.

Thajské úřady listu potvrdily, že vydaly Austrálii tři muže, kteří byli uvězněni za teroristický útok na thajské půdě. Mluvčí tamní diplomacie Taní Sangrat nicméně odmítl, že by vydání tří osob mělo něco společného s propuštěním Mooreové-Gilbertové.

Nyní 33letá vědkyně z univerzity v Melbourne, kde se zabývala Blízkým východem, přiletěla do Íránu v září 2018, aby se zúčastnila konference. Už na letišti ji ale zadržela policie.

Mooreová-Gilbertová poděkovala australským úřadům za to, že „neúnavně pracovaly“ na jejím vysvobození. Kdy se opět podívá domů, není v tuto chvíli jasné. Jisté je, že ji po návratu bude čekat 15denní karanténa.

„K íránskému národu a jeho vřelým, šlechetným a statečným lidem pociťuji jen respekt, lásku a velký obdiv,“ píše ve svém prohlášení. „Opouštím vaši zemi s hořkosladkými pocity, navzdory nespravedlnostem, který jsem byla vystavena. Přijela jsem do Íránu s přátelskými úmysly a odjíždím s pocity, které se nejen nezměnily, ale ještě posílily,“ napsala. Svůj pobyt ve vězení označila jako „dlouhé a traumatizující utrpení“.

Australský premiér Scott Morrison odmítl říci, zda šlo přímo o výměnu vězňů, uvedl jen, že nikdo ze tří Íránců nebyl propuštěn v Austrálii. „Její zadržení bylo nespravedlivé a Austrálie ho vždy odmítala. Jsem rád, že se Kylie vrací domů,“ prohlásil o Mooreové-Gilbertové.

V dopisech propašovaných z íránského vězení Kylie Mooreová-Gilbertová psala, že nikdy nebyla špionkou, a vyjadřovala obavy o své duševní zdraví. Ve vězení také několikrát držela hladovku. Být špionkou se prý mohla stát naopak ve prospěch Íránu, to ale podle svých slov odmítla.

„Nejsem špionka. Nikdy jsem jí nebyla a nemám zájem pracovat pro žádnou špionážní organizaci v jakékoliv zemi,“ napsala. V dopise premiérovi pak žádala o pomoc a stěžovala si na porušování lidských práv ve vězení a psychologické mučení, jemuž byla vystavena. Značnou část času trávila na samotce.

Ve vězení ji později navštívila australská velvyslankyně Lyndall Sachsová, která pak vypověděla, že se vězněné daří dobře. Tlak na její propuštění ze strany západních zemí zesílil v posledních měsících po zprávách o tom, že věznitelé převezli akademičku do nechvalně známé věznice Karšak na východ od Teheránu. Zhoršoval se také její zdravotní stav.

Teroristický útok v Bangkoku nevyšel

Tři propuštěné Íránce, z nichž jeden seděl na invalidním vozíku, čekaly na letišti v Teheránu květiny a íránské vlajky. Sajíd Moradí, Muhammad Charzájí a Masúd Sedaghatzadeh se měli podílet na připravovaném pumovém útoku v únoru 2012 v Bangkoku.

Terčem měli být izraelští diplomaté, nakonec ale došlo k výbuchu jen v bytě, který si Íránci pronajali. Pět lidí při něm bylo zraněno. Když pak thajská policie zatýkala Moradího, přišel Íránec o nohu - hodil totiž po policistech granát, trefil ale strom, od něhož se odrazil zpátky. Později byl odsouzen k doživotnímu vězení.

Druhého z mužů, Charzájího, zadrželi policisté na letišti v Bangkoku, když se snažil uprchnout ze země. Od soudu posléze odešel s 15letým trestem vězení. Sedaghatzadeha zatkli v Malajsii, odkud byl v roce 2017 předán do Thajska.

Írán zadržel a uvěznil v posledních letech hned několik cizinců, zvláště ty, kteří měli i íránský pas. Řadu z nich obvinil ze špionáže, podle lidskoprávních organizací si tak ale jen režim ajatolláhů vynucuje ústupky jiných států.

Za špionáž byla před čtyřmi lety uvězněna také britsko-íránská humanitární pracovnice Nazanin Zaghariová-Ratcliffeová, která - stejně jako Mooreová-Gilbertová - trvá na své nevině. „Nazanin i já jsme opravdu šťastní kvůli Kylie a její rodině,“ přivítal osvobození akademičky Richard Ratcliffe, manžel i nadále vězněné ženy. Propuštění Mooreové-Gilbertové označil za „předčasný vánoční dárek pro všechny“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené