Hlavní obsah

Itálie i přes opakovaná varování špatně hospodaří, tvrdí Evropská komise. Chce spustit disciplinární řízení

Evropská komise chce zahájit disciplinární řízení s Itálií. Ta je druhou nejzadluženější zemí v EU. (Video: Eliška Kolomazníková, Seznam.cz)

Evropská komise ve středu oznámila, že chce zahájit disciplinární řízení s Itálií. Ta podle ní špatně hospodaří – navzdory zpomalující ekonomice stále navyšuje vládní dluh. Ten v minulém roce stoupl na 132 procent HDP. Na jednoho obyvatele tak podle zprávy Evropské komise připadal dluh ve výši 38 tisíc euro, tedy skoro milionu českých korun.

Článek

Evropská komise ve středu dospěla k závěru, že Itálie kvůli svému rostoucímu dluhu porušuje fiskální pravidla Evropské unie. Tato situace je podle ní dostatečným důvodem k zahájení disciplinárního řízení. Pokud členské státy EU v příštích dvou týdnech toto rozhodnutí podpoří, může Evropská komise následně doporučit zahájení procedury. Na jejím konci může stát tučná pokuta.

Itálie podle Evropské komise učinila pouze omezený pokrok při řešení hospodářských doporučení ze strany EU a ustoupila od nutných strukturálních reforem. Může tak omezit nejen svůj růstový potenciál, ale i budoucnost celé eurozóny.

„Čekáme na dopis od Evropské komise. A pokud nás v něm podle starých pravidel bude vyzývat k tomu, abychom splnili domácí úkol a škrtali, škrtali a škrtali, odpověď bude znít ‚ne’. Italská vláda totiž potřebuje najmout doktory, inženýry, soudce, hasiče i policisty. Potřebuje opravit školy, posilovny, nemocnice a cesty a nemůže to udělat, aniž by utratila více peněz, než vybere na daních,“ uvedl italský ministr vnitra Matteo Salvini.

Dluh Itálie se podle komise zvyšuje, protože úroky, které musí Itálie ze svého dluhu platit, rostou mnohem více než ekonomika. Brusel odhadl, že loni Itálie zaplatila na úrocích 65 miliard eur. Stejná částka přitom putovala z rozpočtu například do vzdělávacího systému.

Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny. Její dluh v poměru k HDP je druhý nejvyšší po Řecku. Řím se rozhodl zvýšit půjčky a výdaje, aby tak podpořil ekonomický růst. Očekávané zrychlení tempa růstu se ale nedostavilo, a zemi tak vzrostly náklady na půjčky. Představitelé eurozóny se obávají, že pokud tento trend bude pokračovat, mohla by Itálie přijít o napojení na trhy dluhopisů, což by způsobilo další dluhovou krizi.

Disciplinární řízení je složitý právní proces, jehož výsledkem může být pokuta až 0,2 procenta HDP – to v případě Itálie odpovídá částce zhruba 3,5 miliardy eur (90 miliard korun). Žádná země EU však zatím pokutována nebyla. Udělení sankce totiž představitelé EU považují za neúspěch – upřednostňují dialog.

Rozkol mezi Evropskou unií a Itálií začal už v předchozím roce. Na jeho konci dosáhly dohody – Itálie provedla škrty a pro rok 2019 schválila rozpočet se schodkem lehce přes dvě procenta HDP. Už po pár měsících ale bylo jasné, že tento cíl neudrží.

Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny. A také jednou z nejzadluženějších – její vládní dluh, který v minulém roce činil 132 procent HDP, je v EU druhý nejvyšší.

Na prvním místě je Řecko – v roce 2018 jeho vládní dluh představoval 181 procent HDP, tedy téměř dvojnásobek celkově vydělaných peněz. V obdobně vysokých číslech se drží už od roku 2013. Po Řecku následuje Itálie a po ní Portugalsko, Kypr, Belgie, Francie a Španělsko. Na druhé straně spektra stojí Estonsko – tamní dluh v minulém roce tvořil pouze 8 procent HDP. Vyplývá to z dat Eurostatu.

Celkový unijní průměr dluhu v poměru k HDP je 80 procent. Podle rozpočtových pravidel by přitom členské země měly udržovat dluh pod 60 procenty hrubého domácího produktu. To se ale daří jen devíti z celkem 28 států.

Doporučujeme