Hlavní obsah

Kolik peněz dostávají očkovací centra

Foto: ČTK

Očkování na brněnském výstavišti.

Reklama

Čím více lidí za den naočkují, tím vyšší je denní finanční odměna, kterou od pojišťoven dostanou. Ale nejen na tom záleží. Jak funguje financování očkovacích center?

Článek

Neexistuje jeden vzor, podle kterého by očkovací centra fungovala. I proto se téměř v každém městě liší, a to z hlediska technického provedení i finanční výhodnosti provozu.

Seznam Zprávy zjišťovaly, kolik stojí provoz očkovacích center v Pardubicích, Plzni, Brně a Praze, a naopak –⁠ kolik tato centra z poskytované péče inkasují od pojišťoven.

Jak jsou nastavené platby

Základní platba, která je pro všechna očkovací místa stejná, je 267,52 Kč za „uznaný výkon očkování“, což v překladu znamená za jednu očkovací dávku. Tedy ať už očkuje praktický lékař nebo lékař ve velkokapacitním centru, pojišťovna vyplatí bez pár haléřů 270 korun za jednu podanou vakcínu.

Další odměnou jsou pak paušální denní platby, které už zohledňují velikost a dobu provozu očkovacího místa. Dělí se do tří kategorií: 12 tisíc korun, 6 tisíc korun a 4 tisíce korun denně, přitom tyto částky se následně násobí takzvaným koeficientem počtu pojištěnců v daném okrese (viz tabulka níže).

Aby očkovací místo dosáhlo na nejvyšší možný paušál ve výší 12 tisíc korun za den, je nutné splnit dvě podmínky: je v provozu alespoň 12 hodin 7 dní v týdnu a do konce června podá alespoň 90 tisíc dávek vakcín. Takové centrum se zároveň může označovat jako velkokapacitní.

Na platbu šesti tisíc korun denně musí vakcinační místo také fungovat 12 hodin 7 dní v týdnu, do konce června mu však stačí naočkovat jenom polovinu dávek oproti velkokapacitním.

Poslední typ vakcinačního centra dostává denně čtyři tisíce korun, pokud očkuje alespoň osm hodin denně od pondělí do pátku a když do konce června naočkuje minimálně 30 tisíc dávek vakcín.

Pardubice a Plzeň –⁠ podobná myšlenka, rozličný výstup

Tím posledním typem vakcinačního centra je například Sál Jana Kašpara v budově krajského úřadu v Pardubicích. Do minulého pátku naočkovalo něco přes 22 tisíc dávek, po vynásobení počtu dní provozu a koeficientem od VZP mu patří doposud 212 tisíc korun. Když k tomu připočteme i dotaci za dávku, dostáváme se na částku téměř 6 milionů korun.

Podle hejtmana kraje Martina Netolického (3PK) tahle suma znamená, že si centrum vydělalo na svůj provoz. „Personál, který v centru očkuje, je z krajských nemocnic, jenž bychom museli platit tak či tak. Medicínské vybavení je rovněž naše. Proto za provoz centra neplatíme nic víc, co bychom neplatili i bez provozu centra,“ řekl hejtman Seznam Zprávám.

Potřebné byly podle Netolického jenom počáteční investice do příprav prostor. „V polovině ledna jsme v sále potřebovali například vyměnit koberce za linoleum nebo pronajmout paravány. Celkové počáteční náklady nás vyšly na částku kolem 700 tisíc korun.“

V Pardubickém kraji neplánují zřizovat velkokapacitní centra. „Máme 5 % obyvatel z celé České republiky. Kdyby se všude očkovalo tak jak v Pardubickém kraji, denní průměr by musel být kolem 180 tisíc naočkovaných lidí,“ říká Netolický. Z jeho pohledu se v Pardubickém kraji očkuje dostatečně, nepotřebují zvýšit výkon.

Foto: ČTK

Očkovací centrum v Pardubicích - Sál Jana Kašpara.

Podobný přístup jako v Pardubicích zvolili v Plzni, kde očkují ve společenském sále Středního odborného učiliště v Plzni-Skvrňanech. Vlastníkem této školy je přímo Plzeňský kraj, což umožnilo podobně jako v Pardubicích srazit náklady na minimum.

Velkokapacitní očkovací místo navíc provozuje Rokycanská nemocnice, která spadá do skupiny Nemocnice Plzeňského kraje, tedy rovněž do portfolia subjektů zřizovaných Plzeňským krajem.

Hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová (ODS) ale pro Seznam Zprávy uvedla, že reálné náklady zatím i z důvodu krátkého fungování nemají vyčíslené. „Pravidelnější provoz byl spuštěn až 8. dubna, kdy do Plzeňského kraje začalo přicházet alespoň takové množství vakcín, aby provoz centra naplnil svůj smysl,“ odpovídá Mauritzová. Podle ní nejvyšší položkou na provoz centra jsou náklady v desítkách tisíc korun týdně na pomocný personál a energie se spotřebním zdravotnickým materiálem v tisících korun týdně.

Plzeňsky kraj mluví o centru jako o velkokapacitním. Na tu kategorii ale podle metodiky VZP nesplňuje čas provozu centra. Zatím je centrum otevřené jenom od čtvrtka do neděle sedm hodin denně. Podle hejtmanky je to ale jen tím, že není dost vakcín.

„Protože jsme se kýženého množství vakcín z důvodů, které jsou všeobecně známy, zatím nedočkali, funguje očkovací centrum v přiměřeném provozním módu, aby očkování bylo kontinuální a efektivní na celém území kraje,“ říká Mauritzová s tím, že pokud by Česká republika dostala větší množství vakcín, jsou připraveny ze dne na den ztrojnásobit očkovací výkon.

Kdybychom akceptovali kategorii, kterou centru určil samotný kraj, při přepočtu na každý den provozu by mu patřila částka více než 55 tisíc korun, za použité dávky by dostali celkem milion a 426 tisíc korun.

Foto: ČTK

Velkokapacitní očkovací centrum v Plzni-Skvrňanech.

První byli v Brně

Opačně k tomu přistoupili v Brně, kde město ve spolupráci s Fakultní nemocnicí zřídilo velkokapacitní očkovací centrum v hale G2 na Výstavišti již na začátku roku. S nepřetržitým provozem 12 hodin denně, 7 dní v týdnu se řadí do nejvyšší kategorie očkovacích center.

„Kdybychom očkovali maximální kapacitu 4000 lidí denně, provozní náklady by se vyšplhaly na 4 miliony korun měsíčně,“ říká Seznam Zprávám mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá. Tolik však podle svých slov neplatí, jelikož tuhle kvótu naplnili (přesněji řečeno přesáhli) jednom jednou za celou dobu fungování od počátku ledna.

Kolik stojí provoz očkovacího centra, však neuvádí. „Celkové náklady podléhají celkové spotřebě energie a využitých služeb (vrátnice, vjezdy, úklid, mzdy apod.) v očkovacím centru. Je tak pravděpodobné, že v době, kdy bylo potřeba více topit a my jsme neočkovali tolik lidí, tak budeme muset vykrývat náklady za jiné měsíce, kdy už nebude potřeba platit tolik za energie,“ vypočítává Plachá.

Nájem činí symbolickou korunu a za medicínské vybavení neplatí nic, jelikož je jejich vlastní.

Co se týče plateb od pojišťoven, do pátku 16. 4. na Výstavišti naočkovali přes 66 tisíc dávek vakcín. Když budeme předpokládat, že do června stihne naočkovat dalších téměř 24 tisíc, splní tím metu stanovenou pojišťovnou a kvalifikuje se na platbu 12 tisíc korun denně upravenou o příslušný koeficient.

Za dosavadní dobu fungování tedy vakcinačnímu centru na brněnském výstavišti patří bezmála 768 tisíc korun. Na větší částky se dostaneme při přepočtu na jednotlivé podané dávky: téměř 17 milionů a osm set tisíc korun.

Foto: ČTK

Velkokapacitní očkovací centrum v Brně - výstaviště.

O provoz očkování v Praze nebyl zájem

Podobně ambiciózní jsou i v Metropolitním očkovacím centru v Praze. Denní očkovací výkon tomu ale zatím neodpovídá. Jenom o něco víc než 4100 naočkovaných dávek od 22. března je řadí mezi nejpomalejší očkovací centra v republice. K uváděné maximální kapacitě tisíc lidí denně se ještě nepřiblížili, maximum naočkovaných za jeden den byl 6. dubna, a to 552 dávek.

Odhadovaná cena za provoz - 11,2 milionu za půl roku. Tolik schválila rada města. Částku tvoří mimo jiné personální či technické vybavení centra.

Platby od pojišťoven dle propočtu Seznam Zpráv ale zatím ani zdaleka těchto investic nedosahují. 106 tisíc korun za dobu fungování a něco přes 1,2 milionu korun za naočkovanou dávku je i oproti jiným očkovacím centrům málo.

Smlouva mezi Prahou, respektive její příspěvkovou organizací Metropolitní zdravotnický servis (MZS), a Kongresovým centrem nebyla zveřejněná, dokud Seznam Zprávy neposlaly otázky. I po té jsme se však například dohodnutou cenu za nájem Kongresového centra nedozvěděli, jelikož je proškrtnuta fixou.

Kongresové centrum uvádí, že poskytlo stoprocentní slevu z nájmu po celou dobu trvání smluvního vztahu, který je uzavřený do konce roku 2021. Ze smlouvy s Kongresovým centrem však vyplývá, že Praha měsíčně za provoz zaplatí víc než 268 tisíc korun za energie či služby za jeden měsíc.

Město připouští, že najít provozovatele očkovacího centra byl problém. „Primárně byla vybrána jako poskytovatel zdravotních služeb v Kongresovém centru naše příspěvková organizace Městská poliklinika Praha, která bohužel tuto nabídku dokonce třikrát odmítla,“ vysvětluje mluvčí Prahy Vít Hofman. Následně oslovily šest pražských subjektů, a jelikož všechny z kapacitních důvodů odmítly nabídku, zakázku dostala firma Medicon.

„Pozitivně reagovala právě skupina Medicon, neboť připravovala očkovací centrum v poliklinice Budějovická,“ říká Hofman.

Detaily spolupráce mezi MZS a Mediconem nejsou dosud veřejné. I po několika urgencích Seznam Zpráv smlouvu do dnešního dne nezveřejnila ani jedna ze stran, i když to mluvčí Prahy přislíbil.

Medicon na otázky ohledně financování a provozu odmítá odpovídat. „Ekonomické aspekty očkovacího centra si nepřejeme zveřejňovat a komentovat,“ odepsal Seznam Zprávám projektový manažer Mediconu Stanislav Zezulka.

A proč právě Kongresové centrum? „Zvítězilo“ ve výběrovém řízení, protože mělo nejlepší občanskou i technickou vybavenost. Podle slov mluvčího Hofmana převážilo i to, že Praha je menšinovým akcionářem Kongresového centra.

Foto: ČTK

Velkokapacitní očkovací centrum v Kongresovém centru v Praze.

Reklama

Doporučované