Hlavní obsah

Jak se zámečník s manželkou v Synthesii stal figurkou v auditu Babišova střetu zájmů

19. 6. 2019

Příběh zámečnictví z Pardubic je jeden z těch, na které upozornili auditoři Evropské komise.

Malá zámečnická firma a velká chemička Synthesia měly dostat dva miliony na školení zaměstnanců. Zámečnictví ale žádné nemá. Případ zmiňuje audit bruselských právníků ke střetu zájmů premiéra Babiše.

Článek

Aniž o to stál, dostal se zámečník Jan Šejvl z Pardubic ze dne na den do velkého světa politiky a dotací: Jeho firmu zmiňují evropští auditoři ve zprávě o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a o rozdělování dotací v Česku.

A to jako příklad dotačního triku: Velká chemička Synthesia (dříve čistě Babišova, dnes zaparkovaná ve svěřenském fondu) se spojila s rodinným zámečnictvím, aby měla větší šanci získat dvoumilionovou dotaci na školení zaměstnanců.

„Vůbec nemám tušení, jak jsem se na žádost o dotaci dostal,“ divil se Jan Šejvl v rozhovoru s reportérem Hospodářských novin.

Seznam ale nyní zjistil, že spojení podniku, který ročně utrží čtyři miliardy, a malého zámečnictví mohlo mít logiku. Spolumajitelka zámečnictví Renata Šejvlová, manželka Jana Šejvla, už mnoho let pracuje právě v Synthesii. Je zde asistentkou finanční ředitelky.

„Já vás odkážu na sekretariát generálního ředitele,“ řekla nejprve Šejvlová do telefonu po dlouhém mlčení, když se jí Seznam zeptal, zda tedy skutečně platí, že rodinná firma o dotaci nevěděla. Pak dodala: „V roce 2016 jsme byli dotázáni, a pak už se nikdo neozval.“

Mimochodem, v roce 2016 vyhlásila Synthesia paní Šejvlovou jedním z nejlepších zaměstnanců.

„Nebudu odpovídat. Na shledanou”

Šejvlová se dlouhodobě pohybuje v okolí nejvyššího managementu Synthesie. Popírá však, že by si právě proto zámečnictví jejího manžela firma vybrala jako partnera pro získání dotace. „To nemá souvislost,“ odmítla.

A po otázce, jestli za firmu ona nebo její muž podepisovali nějaké dokumenty pro získání dotace, ukončila rozhovor. „Nebudu odpovídat. Na shledanou,“ rozloučila se Šejvlová.

Josef Liška, generální ředitel Synthesie, nezvedal telefon a neodpověděl ani na zprávu se žádostí o vyjádření.

Podle dotačních pravidel programu Zaměstnanost, z nějž mohly firmy čerpat evropské peníze mimo jiné na vzdělávání, obdržela žádost velkého podniku nula bodů, středního deset a malého dvacet. Takže bylo zřejmé, že cílem je spíš pomoci těm menším. Ale velká firma se také mohla s tou malou spojit a udělat společný projekt. Čímž si skóre vylepšila, protože body se pak průměrovaly.

„Tato možnost vedla k situacím, kdy si velké společnosti v pozici žadatelů přizvaly do projektu i řadu dalších, malých a středních partnerů, aby získaly více bodů,“ popsali auditoři Evropské komise ve zprávě o střetu zájmů předsedy vlády Babiše.

Takto nastavený systém tedy ke spojování velkých a malých přímo vybízel. Navíc podle auditorů dotační úřad nezajímalo, jakou měrou se menší podnik podílí na projektu – a jestli jeho zaměstnanci vůbec prošli slibovanými školeními.

Zámečník Šejvl už dříve řekl, že mu není jasné, jak by mohl své lidi poslat na dotovaná školení, když nikoho nikdy nezaměstnával.

Synthesia nakonec peníze nečerpala

Synthesia měla dostat na školení dotaci 1 889 280 korun. Zámečnictví Šejvl – eseróčko se dvěma zaměstnanci – pouze 10 080 korun. Nebo přepočteno jinak: Chemička se na dotačním projektu podílela 99,47 procenta, zámečnictví 0,53 procenta.

„Projekt získal 10 bodů za kritérium ,velikost žadatele’, neboť zahrnoval malý podnik jako partnera, i když tento partner participoval na projektu jen ve velmi malém rozsahu,“ shrnuli auditoři.

Na druhou stranu připouštějí, že Synthesia by dotaci získala i bez zapojení zámečníka pana Šejvla.

„Údajné vyjádření pana Šejvla, že o ničem neví, známe jen z médií. Je pro nás nepochopitelné, může být zapříčiněno časovým odstupem mezi podáním projektové žádosti (2016) a zahájením školení (podzim 2018), kdy měl být pan Šejvl zahrnut až do poslední vlny kurzů, na kterou nedošlo,“ napsal tento týden na holdingový web Karel Hanzelka, mluvčí Agrofertu.

Agrofert také tvrdí, že Zámečnictví Šejvl o dotaci nežádalo společně s chemičkou. A že bylo jen takzvaným „partnerem bez finančního příspěvku“. Tedy někým, kdo se na projektu podílí, například formou účasti na školeních, ale z dotace fakticky nevidí ani korunu. Všechny peníze by šly do Synthesie.

„Synthesia projekt nakonec sama zastavila, a to kvůli nemožnosti naplnit sledované indikátory – v danou chvíli nebylo možné zajistit potřebný počet účastníků školení. Proto ani nebyla proplacena žádná finanční podpora projektu,“ dodal mluvčí Hanzelka.

Analýzu k dotacím si už vypracovává Nejvyšší státní zastupitelství. Kvůli podezření, jestli při nich nedošlo k trestnému činu.

Kromě zámečnictví se auditoři v jednasedmdesátistránkovém dokumentu věnují například stomilionové dotaci pro holding Agrofert na novou linku pro pečení toastového chleba. Podle zjištění ale technologie není tak unikátní, za jakou ji holding vydával.

Celkově pak auditorská zpráva uzavírá, že Babiš se nikdy vlivu na Agrofert nezbavil. A že není podle evropských pravidel přípustné, aby Agrofert čerpal dotace a premiér v roli vysokého politika ovlivňoval nastavení dotačních pravidel. Auditoři spočítali, že by Česko mělo kvůli těmto pochybením poslat zpět do evropského rozpočtu 450 milionů.

Zpráva je zatím předběžná, česká ministerstva k ní nyní píší svá vyjádření.

Doporučujeme