Hlavní obsah

Jak skoncovat s „lidojemy“. Rušit ústavní péči lze prý jen pozvolna

Foto: Profimedia.cz

Jana Maláčová je prý také pro rušení ústavů, ale rychlý přechod by podle ní spolykal stovky miliard až biliony korun. (Ilustrační foto)

16. 5. 19:45

Hromadné nákazy v některých domovech seniorů obnažily rizika života v ústavech. Už více než tisícovka lidí se podepsala pod otevřený dopis, který žádá rychlejší přechod ke komunitním, terénním a ambulantním sociálním službám.

Článek

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) nevidí prostor k rychlému rušení velkokapacitních ústavů. K razantnějším krokům v oblasti tzv. deinstitucionalizace sociální péče jí přitom v reakci na koronavirovou krizi v otevřeném dopise vyzvalo hned několik domácích neziskových organizací. Rovněž řada akademiků a stovky dalších lidí, kteří v minulých dnech podepsali petici za rychlejší přechod od ústavů ke komunitním, terénním a ambulantním službám. Tak, aby mohli lidé i přes své stáří a hendikepy v maximální možné míře setrvat v přirozeném domácím prostředí.

„Sama chci, aby sociální služby šly směrem deinstitucionalizace. Koneckonců je tak i napsaná strategie přípravy na stárnutí společnosti, kterou jsem předložila. Tímto směrem jde i novela zákona o sociálních službách. Musíme si ale upřímně říct, že v současné chvíli není možné kompletní rušení všech zařízení a neděje se tak ani v zahraničí. Kdybychom měli kompletně deinstitucionalizovat, tak by to stálo stovky miliard, možná jednotky bilionů,“ reagovala Maláčová pro Seznam Zprávy na zmíněný otevřený dopis.

Poukazuje i na to, že i u nás k nahrazování ústavní péče jinými druhy služeb postupně dochází.

„V Česku se rozvíjí chráněné bydlení, do kterého už z ústavní péče přešlo několik tisíc klientů. Zároveň se snažíme zařízení polidštit a co nejvíce je přiblížit domácímu prostředí. Balancujeme mezi tímto požadavkem a finančními kritérii,“ uvedla ministryně.

Vejprty i Slunečnice

Koronavirová pandemie problémy velkokapacitních ústavů, lidově někdy označovaných za lidojemy, obnažila. Jde jednak o rizika zdravotní, kdy se v těchto zařízeních daleko snáz přenáší infekce z člověka na člověka, jak se už na několika místech republiky ukázalo při hromadných nákazách v domovech seniorů.

Neméně významné jsou i komplikace spojené se sociální izolací. Klienti těchto ústavů jsou už od března kvůli zákazu návštěv odříznuti od okolí i svých blízkých.

„Zastaralý systém sociálních služeb stojící převážně na velkokapacitních pobytových službách je pro lidi (klienty i personál) nevýhodný, ohrožující a nerespektující jejich potřeby a práva zaručené zákony,“ napsali signatáři otevřeného dopisu ministryni Maláčové. Připomínají i některé nedávné kauzy spojené s ústavní péčí. Vedle požáru ústavu pro mentálně postižené ve Vejprtech také případ se šikanováním seniorů v ostravském domově Slunečnice, který odhalily Seznam Zprávy.

„Současná pandemie jen zvýraznila nebezpečí, kterým jsou lidé v ústavech vystaveni: segregace, izolace, zvýšené riziko nákazy mezi množstvím lidí a nedostatečná zdravotní péče,“ píší šéfové několika v oboru působících českých organizací - Jednoty pro deinstitucionalizaci, Alianci pro individualizovanou podporu, Platformy pro sociální bydlení a Asociaci vzdělavatelů v sociální péči.

Pod otevřený dopis Maláčové se podepsalo i 16 akademiků z několika českých vysokých škol.

Třicet let beze změny

Další stovky lidi připojily své podpisy pod petici, která byla k otevřenému dopisu připojena. Do dnešního dne je pod ní asi 1200 jmen z celé republiky. Lidé mnohdy uvedli i svou osobní zkušenost z oblasti sociální péče.

„Již 30 let se snažíme s mnoha ostatními, aby rodinná péče převládla nad péčí ústavní, aby v naší zemi byly napraveny křivdy z 50. let, kdy tyto ústavy vznikaly, daleko od obcí, v konfiskovaných zámcích a vilách. A zde dosud vyrůstají a žijí ve velkých skupinách opuštěné děti a lidé s jakýmkoliv hendikepem či osamělí. Vědecké výzkumy a všichni, kteří v této oblasti pracujeme, víme a uvědomujeme si, jak zásadně pobyt v ústavu poškozuje zdravý vývoj a má dlouhodobé životní následky. Jsme poslední zemí v EU, která dovoluje umisťování dětí do 7 let do ústavů a nemění zásadním způsobem ústavní péči pro všechny, kteří potřebují naši pomoc a podporu,“ doplnila svůj podpis komentářem například Věduna Bubleová, která řídí pražské Středisko náhradní rodinné péče.

Mezi těmi, kdo petici podepsali, dokonce nechybí i samotní zástupci některých velkých ústavů. Připojil se i Viktor Koláček, šéf sítě sedmi ústavů se sídlem v již zmíněných Vejprtech u hranic s Německem, kde dnes žije přes tři stovky klientů sociálních služeb.

„Podepsal jsem to proto, že tu i třicet let od revoluce setrvačně přetrvává ústavnický systém, který byl nastaven ještě v sovětském bloku. Za tu dobu se nic nezměnilo, jen se ústavy přejmenovaly na domovy,“ prohlásil ředitel Koláček pro Deník N.

Kritici současného systému neříkají, že změny mají přijít ihned. Z jejich pohledu ale celý proces deinstitucionalizace v Česku ustrnul a není zjevná snaha pokročit vpřed. A to se prý týká i představitelů krajů.

„Paní ministryně Maláčová vystudovala v zahraničí, na západních školách, a jistě ví, jak fungují systémy sociální péče v jiných zemích, ale nevidím u ní tu potřebnou politickou vůli. Patrně nemá ani dostatečnou podporu ve své vlastní straně i v úřednickém aparátu ministerstva,“ uvedla pro Seznam Zprávy Terezie Hradilková, která stojí v čele Jednoty pro deinstitucionalizaci.

Spolu s představiteli dalších organizací mimo jiné žádá, aby Maláčová nechala přepracovat novelu zákona o sociálních službách. Tak, aby do ní byla včleněna povinnost postupnými kroky činnost ústavů utlumovat a nestavět nové. A podporovat lidi v jejich přirozeném domácím prostředí.

Statistiky promlouvají

Seznam Zprávy už na začátku května jako první informovaly o tom, že míra „promoření“ koronavirem u seniorů žijících v ústavních zařízeních je několikanásobně vyšší než u těch, kteří žijí v běžné populaci. Ačkoliv v domovech důchodců a podobných zařízeních dnes pobývá „jen“ asi 60 až 70 tisíc z dvou milionů českých seniorů ve věku nad 65 let, tedy asi 3 procenta penzistů, mezi nemocnými seniory mají dle statistik hygieniků zastoupení pětinové a mezi zemřelými dokonce čtvrtinové.

Proti tomu, aby byla všechna zařízení ústavní péče házena v čase pandemie do „jednoho pytle“, když problémy s koronavirem měl jen zlomek z nich, se ale ohrazuje například Zbyněk Gembiczki, který vede mostecký Domov Alzheimer.

„Takto podané statistiky vyvolávají strach a paniku. Zaměstnanci těchto služeb se přitom o seniory s velkou pečlivostí a láskou starají, berou je za své, mnohdy jako rodinné příslušníky, dědečky a babičky,“ uvedl v reakci na zveřejněná čísla ředitel Gembiczki. Je toho názoru, že deinstitucionalizace bude vždy narážet na problémy s nedostatkem peněz a personálu.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené