Hlavní obsah

Jak velký skandál stačí na odchod z politiky? Aféry, kvůli kterým evropští politici rezignovali

Politické skandály, které svým aktérům podrazily nohy. (Video: Eliška Kolomazníková, Reuters, Seznam.cz)

Už druhý týden Českem hýbe bouře, kterou rozpoutal investigativní pořad Seznamu Zvláštní vyšetřování věnovaný Andreji Babišovi mladšímu, a na kterou jednou může být nahlíženo jako na politický skandál. S těmi se potýkají politici po celém světě, ne všichni je však řeší stejně. Přinášíme několik letošních skandálů, které řešili evropští vysocí politici.

Článek

V pátek budou poslanci hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě. Opozice toto hlasování vyvolala v reakci na reportáž Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka, ze které vyplynulo, že premiér Andrej Babiš možná nechal skrýt svého syna, obviněného v kauze Čapí hnízdo, v zahraničí. Úmyslně tak měl mařit policejní vyšetřování.

Opoziční strany Babiše vyzvaly k rezignaci, ten ale tuto možnost rezolutně odmítl s tím, že jde o štvavou kampaň namířenou proti „otci nemocného dítěte“. Českou společnost svým postojem rozdělil na dva tábory. Jeden mu fandí více než kdy předtím, druhý volá po premiérově odstoupení.

Zda Babiš má či nemá rezignovat si každý občan této země jistě rozhodně sám. Pojďme se ale podívat na pár příkladů ze zahraničí – několik skandálů, v jejichž světle se vysocí politici rozhodli rezignovat.

Ministryně Ruddová a generace Windrush

V dubnu tohoto roku na svůj post rezignovala britská ministryně vnitra Amber Ruddová. Sestřelily ji kvóty na vysídlení migrantů. Skandál se týkal takzvané generace Windrush. Tu tvoří imigranti z Karibiku, kteří se přesídlili na pozvání Londýna v polovině minulého století, kdy měla Británie nedostatek pracovních sil.

Mnoho z těchto přistěhovalců, včetně jejich dětí, ale dodnes nemá britské občanství, a tudíž ani volební právo, nárok na penzi nebo běžný přístup ke zdravotní péči. Fakticky v zemi žijí ilegálně. Britskými médii navíc na jaře začala prosakovat informace, že vláda chce karibské imigranty, které kdysi sama pozvala, systematicky deportovat.

Ministryně Ruddová při jednání v parlamentním výboru opakovaně tvrdila, že vláda žádné cíle ohledně vyhoštění nelegálních migrantů nemá. Britský deník Guardian ale krátce nato zveřejnil dva dokumenty, ze kterých jasně vyplývá, že ministerstvo takové cíle mělo.

Podle zpráv adresovaných britské premiérce Therese Mayové mělo být v následujících letech vyhoštěno minimálně 10 procent z karibských uprchlíků. Ruddová na zveřejněné dokumenty reagovala s tím, že parlament sice klamala, avšak neúmyslně. Pár dní nato rezignovala.

Po sedmi měsících od skandálu ale Ruddová dostala druhou šanci. Britská premiérka ji v polovině listopadu jmenovala do funkce ministryně práce a důchodu poté, co několik ministrů rezignovalo kvůli dohodě o brexitu.

Vzestup a pád slovinského Macrona

Měsíc před Ruddovou demisi podal slovinský premiér Miro Cerar. Učinil tak poté, co nejvyšší soud zrušil výsledek referenda, ve kterém byl schválen projekt za bezmála 26 miliard korun. Šlo o výstavbu železniční trasy, která by spojovala přístavní město Koper s městem Divača nedaleko italských hranic. Cílem bylo vytvořit přístav, který by se svým významem vyrovnal přístavům italským.

Miliardový projekt byl hlavní agendou Cerarovy vlády. Soud ho však stopl s tím, že právě Cerarova vláda před rozhodujícím referendem vedla jednostrannou kampaň ve prospěch výstavby a mohla tak ovlivnit výsledek hlasování. Po zveřejnění soudního rozhodnutí se Cerar rozhodl rezignovat.

Příběh Cerarovy krátké politické kariéry je veskrze pozoruhodný. Mnohá média tohoto slovinského politika přirovnávají k Emmanuelu Macronovi. Tak jako francouzský prezident, i Carer šel do voleb urychleně, s čerstvě sestavenou politickou stranou, a zvítězil. Třebaže vznikla pouhých šest týdnů před volbami, Strana moderního středu (SMC) získala v parlamentních volbách v roce 2014 největší počet křesel a sestavila koalici se dvěma menšími stranami.

Carer se bleskurychle stal novou politickou tváří. Sliboval, že do politiky vnese slušnost a postaví na nohy slovinskou ekonomiku. Součástí ekonomické vzpruhy měl být právě onen megalomanský železniční projekt, který Cerarovi a jeho straně nakonec podrazil nohy.

V parlamentních volbách, které se uskutečnily pár měsíců po Cerarově rezignaci, jeho strana získala jen necelých 10 procent. Po úspěšných volbách z roku 2014 ztratila neuvěřitelných 25 %. Místo SMC zvítězila slovinská protiimigrační strana s kontroverzním lídrem Janezem Janšou.

Fico rezignoval, aby dál vládl

V březnu roku 2018, tedy ve stejném měsíci jako Cerar, rezignoval i slovenský premiér Robert Fico. Ze své funkce odstoupil pod tlakem veřejnosti, který vyvolala únorová vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně.

Na rozdíl od Cerara, kterého voliči téměř odepsali, ale bývalý slovenský premiér Fico v zemi stále vládne. Jeho strana Smer je nejsilnější parlamentní stranou, a dominuje tak slovenské politice.

Doporučujeme