Hlavní obsah

Jak zlepšit soužití člověka s přírodou? Pomůže nám koronavirus

Foto: Profimedia.cz

Kardinál červený, vyfocený v Central Parku na Manhattanu.

Reklama

23. 6. 14:01

Omezený pohyb lidí během pandemie umožní vědcům zjistit, jaký dopad má přítomnost lidí na zvířata a jak bychom mohli v přeplněném světě lépe sdílet životní prostor. Zvířatům už proto instalují přístroje na monitoring pohybu.

Článek

Svět zažívá v posledních měsících zcela nezvyklou situaci. Omezený pohyb lidí během karantény se výrazně promítá i na divoké přírodě. V chilské metropoli Santiagu de Chile zahlédli lidé pumu, na předměstích Tel Avivu se probíhali šakali a v klidných vodách u Terstu se znovu objevili delfíni.

Zatímco část zvířat si užívala jindy obsazeného prostoru, další druhy se naopak kvůli lidské nepřítomnosti ocitly pod zvýšeným tlakem, zjistili britští vědci. Krysy, racci či opice jsou totiž tak zvyklí na potravu, kterou jim chtěně či nechtěně poskytují lidé, že ji nyní mají problémy sehnat.

V zemích, kde je během karantény povoleno sportovat, zamířili lidé masově do městských parků, kde tak vyrušují tamní zvířecí či ptačí populace. Dalším negativním jevem se v některých zemích stal nárůst pytláctví – pandemie zhoršila ekonomickou situaci lidí a ohrožená zvířata, jako například nosorožci, se tak ocitla ve větším nebezpečí.

Jak píše časopis Nature, vědci nyní mají ke zkoumání vzájemných vztahů člověka a divoké přírody bezprecedentní podmínky. Až dosud ke zkoumání této interakce používali buď srovnání různých míst či oblastí, nebo časovou analýzu zachycující, jak se změny lidské činnosti či přítomnosti projevují v krátké (prázdniny, přírodní katastrofy) nebo dlouhé době (změny způsobené ochranou přírody, zastavěním plochy a podobně).

Pandemie koronaviru ale nabídla ke srovnávacím analýzám v mnoha ohledech ideální podmínky – uzavření lidí během karantény bylo drastické, náhlé a široce rozšířené. Vědci tak budou díky nashromážděným datům schopni určit, jak zvířata reagují na sníženou lidskou aktivitu. Jejich poznatků by pak mohli politici v budoucnu využít k ochraně biodiverzity, jejíž snižování ohrožuje přežití mnoha ekosystémů na planetě Zemi.

Profesor Christian Rutz z univerzity v St. Andrews tvrdí, že pandemie poskytla vědcům obrovskou příležitost, kterou by bylo chybou propást: „Během karantény jsme v různých částech světa vybavili různé druhy přístroji na sledování pohybu,“ vysvětlil britské BBC. Jako příklad možného výsledku bádání pak uvedl dopravní sítě – drobné změny v jejich používání mohou mít na okolní přírodu zásadní dopady. Drobné přístroje nosí nyní ptáci, savci, ale i mořští živočichové.

Zřejmě vůbec první podobnou studii „velké antopauzy“ prováděli vědci v okolí jaderné elektrárny Černobyl. Studie se zúčastnil i profesor Jim Smith z univerzity v Portsmouthu. „Jen pár let po evakuaci zóny se zákazem vstupu zjistili běloruští a ukrajinští vědci, že druhy spojené s člověkem, jako jsou holubi a krysy, mizejí, zatímco zvířat, jako jsou divoká prasata, srnky a vlci, přibývalo.“ Černobyl je tak 30 let po katastrofě stále jedinečným příkladem návratu divočiny.

„Vědecké poznání získané během této ničivé krize nám umožní vyvíjet inovativní strategie pro sdílení prostoru na této přeplněné planetě, z čehož bude těžit jak divoká příroda, tak i lidé.“

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené