Článek
Zatímco USA a Západ se snaží prolomit čínskou nadvládu nad produkcí vzácných zemin – nutných pro vše od chytrých telefonů přes elektromobily až po vojenskou techniku -, některé firmy sázejí na Grónsko. Jeho nerostné bohatství totiž zůstává z velké části nevyužito, ale práce v této odlehlé severní oblasti je opravdu náročná, píše v reportáži BBC.
Generální ředitel společnosti Critical Metals Tony Sage stojí na holém skalnatém svahu s výhledem na horu Killlavaat Alannguat v jižním Grónsku a ukazuje přes fjord. „Zpočátku budeme mít dvě jámy,“ řekl a ukázal na místo plánovaného dolu.
Hluboko pod našima nohama leží obrovské ložisko nerostných surovin, které podle jeho majitelů skrývá poklad cenných kovů, včetně vyhledávaných vzácných zemin.
Projekt Tanbreez, který se rozkládá na ploše 15 km² na úbočí kopce, jež se strmě svažuje k mořskému pobřeží, patří mezi největší ložiska vzácných zemin nalezených v Grónsku. „Máte černou, bílou a červenou,“ řekl Australan a zvedl barevný kus skály. „Červená je to, po čem všichni touží. Tam jsou totiž vzácné zeminy.“
Vzácné zeminy nejsou ve skutečnosti vzácné, ale tato skupina 17 kovů s exoticky znějícími názvy, jako je terbium a neodym, je nezbytná pro mnoho každodenních technologií. Bez nich by nefungovaly smartphony a televizní obrazovky ani vysoce pevné magnety, které udržují v chodu zelené technologie, jako jsou elektrická vozidla a větrné turbíny. A stejně tak řadu vojenského hardwaru, od systémů řízených střel až po stíhací letouny F-35.
„Čína kontroluje světové zásoby,“ říká Sage pro BBC. „Proto se EU, NATO, americké ministerstvo obrany a pan Trump snaží tento materiál získat.“
Více než 60 % světových zásob vzácných zemin se těží v Číně, která zpracovává více než 90 % z nich. Minulý měsíc Peking oznámil omezení vývozu, ale po obchodních jednáních se Spojenými státy tato opatření pozastavil. Krok však odhalil zranitelnost Západu vůči čínské nadvládě nad těmito klíčovými kovy a způsobil prudký růst akcií v odvětví.
Strategická poloha Grónska v Arktidě a jeho potenciální nerostné bohatství již upoutaly pozornost Bílého domu, přičemž prezident Trump trval na tom, že USA musí získat toto autonomní dánské území z důvodů „národní bezpečnosti“, čímž se ostrov dostal do bezprecedentního globálního zájmu.
V reakci na to grónský premiér Jens-Frederik Nielsen prohlásil, že ostrov není „majetkem, který lze koupit“.
Na nedalekém kopci obklopili dělníci vrtnou soupravu, která se právě dostala 80 metrů pod zemí. „Vrtej, baby, vrtej,“ řekl Sage a citoval tak Trumpův slavný slogan. Sage si myslí, že tento průmysl nyní stojí na prahu boomu. „Vrtný program nás stojí miliony dolarů… a důvodem, proč to děláme, je jednak Trumpovo heslo a také skutečnost, že USA a EU tyto vzácné kovy opravdu potřebují.“
Těžební licence byla sice udělena už před pěti lety, ale založení dolu není snadný úkol. Bez silničního spojení je jediným přístupem loď nebo vrtulník a veškerá infrastruktura, včetně závodu, ubytování a přístaviště, musí být postavena od základů, popisuje komplikace BBC.
Ale zkušený geolog Greg Barnes, zakladatel společnosti Tanbreez, strávil průzkumem těchto kopců desítky let. „Je tam spousta rudy, dost na tisíce let,“ tvrdí muž, podle kterého by to mohlo být pro Západ zásadní změnou.
Během Trumpova prvního funkčního období byl dokonce pozván na schůzku s úředníky v Bílém domě. „Dostal jsem pozvánku,“ vyprávěl. „Setkání trvalo tři až čtyři hodiny… Zajímalo je, jak funguje Grónsko.“
Zatím byly podepsány nezávazné dohody o dodávkách vytěženého materiálu dvěma americkým firmám zabývajícím se zpracováním vzácných zemin a výrobou magnetů, které mají vazby na americkou obranu. Po obdržení „projevu zájmu“ se také jedná o potenciální půjčce ve výši 120 milionů dolarů od americké Export-Import bank.
To vše v době, kdy se USA pokoušejí vybudovat vlastní dodavatelský řetězec „od dolu k magnetu“, aby čelily čínské dominanci na trhu. Federální investice směřují do řady severoamerických společností zabývajících se kritickými minerály a Trump nedávno podepsal dohody v hodnotě několika miliard dolarů s Austrálií a řadou asijských zemí. „Veřejné finance proudí do tohoto odvětví jako nikdy předtím,“ uvádí Neha Mukherjee, analytička společnosti Benchmark Mineral Intelligence.
Grónsko se rozkládá na ploše více než dvou milionů kilometrů čtverečních a je z větší části pokryto ledem. V rámci globálního závodu o zajištění kritických minerálů se někteří experti, ale i politici domnívají, že toto území bohaté na suroviny by se mohlo stát důležitou těžební oblastí, i když jeho minerály zůstávají dosud nevyužity.
V Grónsku se nachází dvacet pět surovin z více než třiceti, které EU považuje za „kritické“. Nacházejí se zde také cenné kovy, jako je zlato, zinek a železo, stejně jako zdroje ropy a zemního plynu.
„Je to poměrně velká pevnina, která nebyla dosud dostatečně prozkoumána a je geologicky velmi příznivá,“ říká Diogo Rosa serveru BBC, ekonomický geolog z Dánské a grónské geologické služby, která zmapovala nerostné suroviny v této oblasti. „Jinde dochází k vyčerpávání zdrojů,“ dodává. „Existuje tedy globální trend směřovat do odlehlejších oblastí.“
„Chceme partnery, kteří smýšlejí podobně jako my,“ říká grónská ministryně pro obchod a nerostné suroviny Naaja Nathanielsen a poukazuje na Evropskou unii, Spojené království a Spojené státy.
Ekonomika Grónska v hodnotě 3 miliard dolarů (63,3 miliard korun) je silně závislá na veřejném sektoru, vývozu ryb a dotacích z Dánska, a i proto se její představitelé snaží o diverzifikaci. Rychle roste například cestovní ruch a právě těžba surovin by mohla v budoucnu hrát „významnou“ roli, říká Nathanielsen. Je to však „pomalý byznys“, varuje ministryně a dodává: „Očekávám, že v příštích 10 letech budeme mít tři až pět dolů, doufám.“
Všechno má ale své komplikace. Odlehlá severní poloha, hornatý terén a chladné klima činí těžbu náročnou a nákladnou. Dalším faktorem je nedostatek infrastruktury, málo pracovní síly, byrokracie a také přísné environmentální předpisy. V současné době má povolení ke komerční těžbě pouze devět společností a v provozu jsou pouze dva doly.
Společnost Lumina Sustainable Materials, sídlící nad polárním kruhem na západním pobřeží Grónska, vyváží anortozit používaný k výrobě e-skla, cementu, a dokonce i jako měsíční prach pro výcvik astronautů. Jak vysvětluje generální ředitel Bent Olsvig Jensen, anortozit se zpracovává a skladuje v zimě, když fjord zamrzne. „Naše produkty můžeme exportovat pouze sedm měsíců v roce.“
Již samotný transport pracovníků je ale logistickou výzvou. „Je to možné pouze lodí nebo vrtulníkem,“ říká. „Když se blíží zima, musíme na místo dopravit vše, co budeme potřebovat na příštích šest měsíců,“ dodává Jensen, „včetně šamponu a zubní pasty.“
Většina těžební činnosti se proto soustředí na mírnějším jihu, kde je celoroční přístup k moři.
