Hlavní obsah

Jako první porazila u soudu zdravotní pojišťovnu. Jejímu synovi musí zaplatit operaci očí

25. 1. 2019

Monika Hutníková vyhrála, ale peníze stále nemá. (Video: Vojtěch Blažek, Seznam.cz)

Bez operace by dvanáctiletý Tomáš oslepl. VZP ale zákrok nezaplatila: prý by stačily brýle.

Článek

Budou to tři roky, co si syn Moniky Hutníkové začal stěžovat, že špatně vidí. Problémy s očima měl už dřív, ale tohle bylo jiné: najednou začal vidět zvláštně dvojitě. Že to nebude běžná vada, tušili lékaři od začátku. A další vyšetření to potvrdila. Diagnóza zněla: keratokonus – vzácné onemocnění rohovky.

Lékaři doporučili chlapce operovat, čím dříve, tím lépe. Protože nemoc stále postupovala. Jinak by bylo nutné rizikově a náročně transplantovat rohovku. „Bez operace by býval oslepl, protože rohovka se stane nefunkční,” vysvětluje paní Hutníková.

Problém nastal, když paní Hutníkové lékaři oční kliniky ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze řekli, že chtějí operaci zaplatit. Zákrok totiž nehradí pojišťovny.

Paní Hutníková samozřejmě požadovaných 13 tisíc zaplatila, operace dopadla dobře a syn dnes vidí. Ale už tehdy jí bylo divné, proč Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) neuhradí zákrok, který jako jediný může pomoci. Navíc dítěti. „Vadilo mi to už jen z principu. Nejen kvůli penězům,“ říká Hutníková.

A protože VZP byla dál neústupná, skončil spor u soudu. Rodina nakonec vyhrála – jde tak o první známý případ, kdy někdo donutil pomocí žaloby zaplatit léčbu, kterou by si jinak musel hradit ze svého.

„Paní Hutníková je první případ, o kterém vím,“ potvrzuje i Ondřej Dostál, expert na zdravotnické právo, který s rodinou spolupracuje.

Není ve vyhlášce, neplatíme

Celý spor se vedl právě o to, jestli je operace – odborně nazývaná metodou cross linking – jedinou možnou léčbou. Podle zákona hradí – zjednodušeně – pojišťovny to, co je v takzvané vyhlášce zdravotnických výkonů. Tedy konkrétních zákroků nebo operací. Cross linking v ní skutečně není.

Zákon ale také říká, že pojišťovna zákrok zaplatí, když je to jediná možnost, jak pacientovi pomoci. Nebo když je člověk v tak vážném stavu, že potřebuje pomoc okamžitě – pak ani nemusí dát k operaci souhlas revizní lékař pojišťovny.

„V celém západním civilizovaném světě je to jediná uznávaná metoda v léčbě keratokonu. Neexistuje na to nic jiného. Nedokáže zcela rohovku vyléčit, ale zcela zastavit deformaci,“ tlumočí Hutníková, co zjistila během dlouhých hodin studia téhle nemoci z veřejných zdrojů a co se dozvěděla od lékařů.

Pojišťovna přesto odmítla platit, nepomohlo ani odvolání.

Zbytečná operace, stačí brýle

Soudkyně Viera Horčicová z Městského soudu v Praze rozebrala případ ze všech stran – od příslušných zákonů a judikátů soudů až po Úmluvu o právech dítěte. A samozřejmě si zjistila i odbornou stránku problémů: z odborné literatury i ze zdravotní dokumentace syna paní Hutníkové vyčetla, že metoda cross linking je skutečně jediná možnost, jak chlapci zachránit zrak. Soudkyně Horčicová uznala, že se ze zdravotního pojištění nemůže platit všechno. Ale tohle že je výjimečný případ a VZP musí operaci zaplatit.

Jinými slovy: syn Tomáš měl podle soudu nárok na nejvyšší dostupnou péči, jakou mu české zdravotnictví může poskytnout.

VZP před soudem zpochybňovala, že byla operace nutná. Stačily prý speciální čočky nebo brýle. „Ačkoli potíže způsobené keratokonem mohou být brýlemi či kontaktními čočkami korigovány, nemá tato léčba vliv na zastavení onemocnění,“ nesouhlasila v rozsudku soudkyně s odkazem na zjištění lékařských specialistů.

„Pokud bychom se bývali řídili metodou, kterou propagovala VZP, tak bychom pravděpodobně syna dovedli ke slepotě,“ říká paní Hutníková.

Pojišťovna také napadala měření lékařských přístrojů, které dokládaly rozsah onemocnění. A také nálezy lékařů, že se chlapcův stav rychle zhoršuje. I to soudkyně Horčicová odmítla – s upozorněním, že tyhle argumenty VZP vznesla až před soudem. Při zamítnutí operace o nich napadlo ani slovo.

Právník: Takových případů je určitě víc

Mluvčí VZP Oldřich Tichý nechtěl na otázky Seznamu kolem tohoto případu odpovídat. Pojišťovna se prý vyjádří jedině prostřednictvím oficiální žádosti podle informačního zákona. Ředitel právního odboru Karel Kvasnička nakonec poslal vyjádření, že kterého vyplývá, že VZP napříště bude v podobných případech operace keratokonu proplácet.

Na dotaz, jestli může mít rozsudek Městského soudu v Praze vliv na některé další soudní spory (například v případech jiných diagnóz, kdy si také lidé museli zaplatit léčbu sami a teď peníze vymáhají), šéf právníků pojišťovny neodpověděl. Právník rodiny Dostál je přesvědčený, že existuje hodně dalších případů, kdy se lidé smířili s tím, že si různá vyšetření a operace uhradí ze svého. „Toto se určitě netýká jenom paní Hutníkové, dokonce ani jenom očních výkonů,“ říká Dostál.

Pojišťovna proti rozsudku správního soudu nepodala stížnost, je tedy od loňského června pravomocný.

Když se Seznam – opět pomocí informačního zákona – ptal, jestli tedy už Hutníkovým pojišťovna poslala peníze, odpověď zněla: „VZP ČR sděluje, že dle rozsudku již žalobci zaplatila.“

Monika Hutníková ovšem tvrdí, že to není pravda – dodnes žádné peníze nedostala. Což dokládá i tím, že u soudu stále leží takzvaný platební rozkaz na 21 tisíc (13 tisíc za operaci plus úroky a soudní výlohy), který tam rodina podala loni v listopadu. Poté, co od vyhraného sporu uběhlo pět měsíců a peníze stále nedorazily. „To znamená soudní vymáhání, v krajním případě exekuce. Ale věřím, že k tomu u VZP nedojde,“ odhaduje právník Dostál další postup.

Stejnou diagnózu jako u syna paní Hutníkové má v Česku zhruba pět tisíc lidí. Samozřejmě nemusí jít o stejně akutní případy. Ale paní Hutníková si myslí, že přístup pojišťovny mohl hodně lidí poškodit. Hlavně rodin, které na rozdíl od Hutníkových peníze zkrátka nemají.

Keratokonus většinou postihuje obě oči, což v kombinaci s rychlostí, jakou se stav horší, znamená během několika dnů sehnat 26 tisíc. „Pro hodně rodin to může být problém. Žádná nemoc si nevybírá, kdo je bohatý a kdo chudý,“ říká paní Hutníková.

Doporučujeme

Reklama