Hlavní obsah

Jde to i bez zavírání hranic a obchodů. Island se vydal cestou vědy

Foto: Profimedia.cz

Island je známý pro své přírodní krásy.

Reklama

29. 11. 2020 19:16

Malý ostrovní národ bojuje s pandemií pomocí nejmodernějších vědeckých technologií. Díky spolupráci mezi vládními a soukromými laboratořemi zvládl Island první i druhou vlnu a dal světu řadu cenných poznatků o SARS-CoV-2.

Článek

Kári Stefánsson projížděl jednoho chladného březnového rána temnými ulicemi Reykjavíku, když zapnul rádio a dozvěděl se, že Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že podle jejich odhadů zemře na covid-19 až 3,4 % nakažených. Tedy asi třicetkrát více než u sezonní chřipky.

„Nemohl jsem přijít na to, jak to vypočítali, aniž by věděli, jak se virus šíří,“ vysvětluje Stefánsson pro prestižní vědecký časopis Nature, proč se rozhodl zapojit do boje s pandemií.

Stefánsson je zakladatelem a výkonným ředitelem společnosti deCODE genetics, která se zabývá genomikou, tedy oborem genetiky zaměřeným na studium genomů organismů. Když toho dne dorazil do práce, zavolal vedení americké farmaceutické společnosti Amgen, která deCODE vlastní, a zeptal se, zda může nabídnout zdroje islandské laboratoře pro trasování viru. „Řekli mi: Proboha, udělejte to,“ vzpomíná Stefánsson v rozhovoru s britským časopisem.

V následujících devíti měsících sdílela společnost nápady, data, laboratorní prostory i zaměstnance s islandským Ředitelstvím pro zdraví, což je místní středisko pro kontrolu a prevenci nemocí. Díky spolupráci vládní agentury a soukromé laboratoře se vědcům podařilo vyšetřit přes polovinu z 368 000 obyvatel ostrova, sekvenovat genetický materiál viru u každého nakaženého a efektivně řídit průběh epidemie.

K 27. listopadu 2020 se na Islandu potvrdilo jen 5323 pozitivních případů a 26 úmrtí. Země hlásí méně než 7 úmrtí na 100 000 obyvatel. Pro srovnání - Spojené státy a Velká Británie evidují zhruba 80 úmrtí na 100 000 obyvatel. Hranice země jsou přitom od léta otevřené pro cestovatele ze 45 zemí, za předpokladu, že splní vstupní podmínky. Turisté mají na výběr čtrnáctidenní karanténu po příjezdu do země nebo podstoupení dvou screeningových testů v rozmezí pěti dnů, během nichž se musí izolovat.

S příchodem chladných podzimních dní se ale ani Island nevyhnul druhé vlně. Nejvyšší denní přírůstek zaznamenala severská země v polovině října, kdy přibylo 291 nakažených. Od té doby počty pozitivních případů klesají. Tamní vláda rychle zavedla potřebná opatření: omezila počet lidí, kteří se smí setkat, zavedla povinné roušky, uzavřela posilovny či bary a zakázala kulturní akce. Restaurace a obchody ale zůstávají i nadále otevřené. Podle vlády by jejich uzavření bylo podobně jako kompletní uzavření hranic pro zemi likvidační. Pokud se epidemická situace nezmění k horšímu, země začne od 1. prosince uvolňovat.

Islandská vláda přitom přijala pandemický plán, podle kterého teď postupuje, už počátkem ledna, tedy dva měsíce předtím, než se v zemi objevil první potvrzený případ. „Od začátku jsme věděli, že použijeme izolaci, karanténu a trasování kontaktů,“ vysvětluje pro Nature Þórólfur Guðnason, hlavní epidemiolog z Ředitelství pro zdraví.

První pozitivní test vyšel 28. února muži, který se vrátil z lyžařské dovolené v severovýchodní Itálii. Během jediného týdne pak přibylo 47 nakažených. Společnost deCODE začala pomáhat s testováním široké veřejnosti už 13. března a na začátku května byl virus v zemi téměř vymýcen.

Dnes může o testování požádat každý nehledě na příznaky. Islanďané se k testu zaregistrují online, v testovacím centru se pak prokážou čárovým kódem ze svého telefonu. Jakmile je vzorek odebrán, putuje do laboratoře, která je schopna otestovat až 5000 vzorků denně. Výsledky jsou známé do 24 hodin.

Pokud je test pozitivní, nakažený je zaregistrován do centrální databáze a do monitorovací služby, která poskytuje telemedicínu. Zdravotní sestra či lékař nakaženému pravidelně volají, aby zdokumentovali průběh nemoci. Údaje putují do národního systému lékařských záznamů, k němuž má přístup vládní agentura i soukromá laboratoř, které informace vyhodnocují.

Každý vzorek je otestován na množství viru, které obsahuje, aby se určil indikátor nakažlivosti a průběh onemocnění. Vědci také sekvenují RNA viru, aby se určil kmen, odkud pochází a jak se šíří populací.

Islandští vědci zveřejňují výsledky svého bádání už od března. „Jakmile jsme začali generovat data, nemohli jsme odolat pokušení začít z toho vytahovat něco smysluplného,“ říká Stefánsson. Výsledky islandského experimentu jsou mírně omezeny malým počtem zaznamenaných případů a velkou homogenitou tamní populace. Na druhou stranu disponuje země podrobnými údaji o celé své populaci.

Islanďané byli například na jaře, kdy většina zemí testovala pouze jedince se silnými příznaky, schopni otestovat i běžnou populaci. Díky tomu objevili nákazu u 13,3 % z 9199 náhodně otestovaných lidí. Navíc zjistili, že 43 procent z pozitivních případů nemělo vůbec žádné příznaky. „Tato studie byla první, která poskytla vysoce kvalitní důkazy o tom, že infekce covidu-19 jsou často asymptomatické,“ říká pro Nature Jade Benjamin-Chungová, epidemioložka z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Islandští vědci také jako první zjistili, že děti do 10 let mají asi poloviční riziko nákazy než děti starší 10 let, což později potvrdilo několik dalších studií.

Nejnovější studie z Islandu se zaměřila na to, jak dlouho trvá imunita pro prodělání onemocnění covid-19. Tým deCODE zjistil, že protilátky na SARS-CoV-2 měly vysokou hladinu u 91 % lidí po dobu 4 měsíců od prodělání nákazy, což je v rozporu s dřívějšími výsledky, které naznačují, že protilátky po infekci rychle klesají. Vědci také určili koronavirovou smrtnost. Na Islandu, kde je průměrný věk 37 let a kvalitní zdravotnická péče, zemře na covid-19 pouze 0,3 % nakažených.

Tým deCODE navíc analyzoval virový genetický materiál každého pozitivního případu a pomocí toho vysledoval, odkud každý kmen viru pochází a jak se šíří. Vědci zjistili, že většina počátečních případů byla importována z oblíbených lyžařských destinací, zatímco k pozdějšímu přenosu došlo hlavně lokálně, v rámci rodin.

Podobnou metodu využil i Nový Zéland s pěti miliony obyvatel. Genetická analýza první novozélandské vlny od března do května ukázala, že přísná uzávěrka začala fungovat hned. Sekvenční údaje také ukázaly, že srpnové ohnisko v Aucklandu, jehož zdroj zůstává neznámý, pocházelo z jedné linie, díky čemuž zabralo uzavření největšího města Nového Zélandu, zatímco zbytek země mohl fungovat takřka normálně.

Islandští vědci připisují druhou vlnu, která se prohání řadou světových zemí, tzv. pandemické únavě, kdy lidé po měsících opatrnosti ignorují zdravotní opatření. Podobně jako zbytek světa proto netrpělivě vyčkávají na schválení první vakcíny. Mezitím pokračují v odhalování dalších koronavirových záhad. Snaží se například zjistit, proč některé hromadné akce skončí jako superpřenašečské, zatímco na jiných se téměř nikdo nenakazí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované