Hlavní obsah

„Prymulova večerka“. Místo sobotní party běží hospody a bary o život

Foto: Pixabay.com

Ilustrační foto

Reklama

26. 9. 8:43

„Prymulova večerka“ od desíti večer naplno dopadá do byznysu hospod a barů. Opatření spojená s druhou vlnou opět pocítily jako první a některé raději zavřou i přes den, než aby šly do ztráty. Zisky se totiž dělají hlavně v noci.

Článek

Nejméně 14 dní bude pro hospody, bary, diskotéky a jiné kluby platit večerka - zavírá se ve 22 hodin, takže žádné dlouhé vysedávání.

Restauratéři mluví o katastrofě. „Na otázku dopadu uzavření barů a hospod ve 22:00 lze odpovědět dvěma slovy. Likvidační opatření. V případě našich restaurací je propad tržeb přibližně 20 procent, v hospodách a barech je to ovšem 70 až 80 procent tržeb. Za této situace člověk musí zvážit, zda má smysl v gastronomii v této zemi vůbec podnikat,“ říká Michal Ripp, spolumajitel baru Co kdyby v Havířově a dvou restaurací - Ostravarny v Ostravě a Potrefené Husy v Olomouci.

Podle něj se většina obcí snaží v dané situaci podnikatelům v gastronomii pomáhat, třeba s nájemným, ale Havířov je podle něj výjimkou. „Město naši žádost o podporu zamítlo a namísto toho nám napařilo pokutu za provoz výdejního okénka, které nám doporučila vláda. Co k tomu více dodat,“ říká smutně Michal Ripp.

Tvrdý dopad na obor potvrzuje Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků, který v ní zastupuje restauratéry. Podle něj je hrozné to, že obor jako celek jede ve ztrátách už sedmý měsíc a každé další zpřísnění ho dostává na samý kraj existence.

Restaurace na „přístrojích“

„Doteď jsme dýchali brčkem, ale teď už nás napojují na dýchací přístroje a my křičíme o život. Obědy nestačí pokrýt ve většině provozoven ani režijní náklady, vyrovnává se to až večer. Každá hodina od osmé hodiny výš přináší asi pětinu příjmů. Když se však zavře v deset, znamená to, že lidé si naposledy objednají jídlo v devět, protože se budou bát, že to nestihnou sníst, a celkový dopad tak bude ještě vyšší,“ vysvětluje Kastner.

Podle něj už celý obor, v němž se loni protočilo zhruba 200 miliard, přišel do dneška zhruba o pětinu této částky a další zpřísňování mohou přinést jeho snížení až o 50 miliard za celý rok.

„Jsou výjimky, například bistra, která se zaměřují jen na obědy, těch se to nedotkne, ale těchto podniků je zhruba jen 15 procent z celkových 35 tisíc. U ostatních čekám ztrátu v rozmezí sedm až 10 procent za celý rok,“ odhaduje Kastner.

Podle něj jde celá situace v oboru přirovnat k právě prožívanému koronaviru. Ten, kdo se zaměřuje na obědy, bude mít jen malé příznaky dopadu opatření a možná si jich ani nevšimne. Ten, kdo si dokázal vytvořit dostatečnou finanční rezervu v minulosti, z ní nyní čerpá a dýchá se mu špatně, ale přežije. Ale kdo měl finanční rezervu nízkou, dostává se na přístroje a někdo to už nedá a umře.

„Většina restauratérů je ztrátových a problém je, že až zásoby dojdou, úvěr na překlenutí dalšího období nikdo nedostane jako rizikový obor, a tak nepřežije. Odhaduji, že letos padne desetina až pětina restaurací, čímž je v ohrožení až 30 tisíc pracovních míst,“ dodává Kastner.

Významný propad příjmů v oboru potvrzuje i společnost Nielsen, která monitoruje tržby na maloobchodním trhu. V oboru HORECA (hotely, restaurace, catering) se covid na pivu, tvrdém alkoholu a chlazeném nealku projevil v období březen a duben meziročním propadem ve výši 80 procent.

„Následující čtyři měsíce sice nebyly už tak extrémní, ale stále je tato kategorie v červených číslech. V tomto období došlo k poklesu ve výši 21 procent proti minulému roku,“ konstatuje Lubomír Mechura, šéf oddělení vztahu s řetězci pro ČR a SR a jihovýchodní Evropu.

Přehled dopadů nového opatření na příjmy podniků poskytuje také analýza platebních transakcí v průběhu dne, kterou pro Seznam Zprávy za období červenec a srpen 2020 připravila Česká spořitelna.

Z nich vyplývá, že jen z pouhých plateb kartou ve stravovacích zařízeních přijde gastronomický průmysl o 9,1 procenta tržeb. Samotné restaurace přijdou o 10,2 procenta tržeb, fast foody o 4,4 procenta tržeb a ostatní zařízení o 0,4 procenta tržeb.

Vůbec nejhůře však dopadnou bary, kluby a diskotéky, které přijdou o zhruba 40 procent tržeb. K tomu se však podle hlavního ekonoma České spořitelny přidají i psychologické aspekty.

„Propad bude zvyšovat fakt, že zákazy (+ roušky) některé lidi odradí do restaurace vůbec chodit. Nastane dobrovolné sociální distancování se. Na druhou stranu ti, co nyní pobývali v restauracích i po 22:00 a chtějí objem konzumace dodržet, tak začnou o něco dříve, respektive jejich tržby nemusí vypadnout úplně. Nicméně celkově bych odhadoval, že k nařízení se přidá dobrovolné distancování, takže pokles o 10 procent, respektive o 40 procent je spíše konzervativním odhadem,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom ČS.

Podle Asociace hotelů a restaurací ČR je na celé situaci nejtristnější to, že vláda svá opatření vůbec nediskutuje s odborníky z oboru, kteří se musejí s vyhlášenými opatřeními vyrovnat.

„Dodržujeme pečlivě všechna hygienická opatření. Vláda by měla přesně popsat, proč jsou zrovna restaurace rizikové a v čem jsou rizikovější než jízda v MHD či fronty u pokladen v obchodních domech. Když se totiž veřejně vyhlásí, že jsou restaurace rizikové, lidi ovládne strach a budou se do nich bát chodit. Dopad na byznys tak bude ještě mnohem větší než ztráta několika významných hodin provozu,“ konstatuje prezident asociace Václav Stárek.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené