Hlavní obsah

„Prymulova večerka“. Místo sobotní party běží hospody a bary o život

Foto: Pixabay.com

Ilustrační foto

Reklama

26. 9. 2020 8:43

„Prymulova večerka“ od desíti večer naplno dopadá do byznysu hospod a barů. Opatření spojená s druhou vlnou opět pocítily jako první a některé raději zavřou i přes den, než aby šly do ztráty. Zisky se totiž dělají hlavně v noci.

Článek

Nejméně 14 dní bude pro hospody, bary, diskotéky a jiné kluby platit večerka - zavírá se ve 22 hodin, takže žádné dlouhé vysedávání.

Restauratéři mluví o katastrofě. „Na otázku dopadu uzavření barů a hospod ve 22:00 lze odpovědět dvěma slovy. Likvidační opatření. V případě našich restaurací je propad tržeb přibližně 20 procent, v hospodách a barech je to ovšem 70 až 80 procent tržeb. Za této situace člověk musí zvážit, zda má smysl v gastronomii v této zemi vůbec podnikat,“ říká Michal Ripp, spolumajitel baru Co kdyby v Havířově a dvou restaurací - Ostravarny v Ostravě a Potrefené Husy v Olomouci.

Podle něj se většina obcí snaží v dané situaci podnikatelům v gastronomii pomáhat, třeba s nájemným, ale Havířov je podle něj výjimkou. „Město naši žádost o podporu zamítlo a namísto toho nám napařilo pokutu za provoz výdejního okénka, které nám doporučila vláda. Co k tomu více dodat,“ říká smutně Michal Ripp.

Tvrdý dopad na obor potvrzuje Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků, který v ní zastupuje restauratéry. Podle něj je hrozné to, že obor jako celek jede ve ztrátách už sedmý měsíc a každé další zpřísnění ho dostává na samý kraj existence.

Restaurace na „přístrojích“

„Doteď jsme dýchali brčkem, ale teď už nás napojují na dýchací přístroje a my křičíme o život. Obědy nestačí pokrýt ve většině provozoven ani režijní náklady, vyrovnává se to až večer. Každá hodina od osmé hodiny výš přináší asi pětinu příjmů. Když se však zavře v deset, znamená to, že lidé si naposledy objednají jídlo v devět, protože se budou bát, že to nestihnou sníst, a celkový dopad tak bude ještě vyšší,“ vysvětluje Kastner.

Podle něj už celý obor, v němž se loni protočilo zhruba 200 miliard, přišel do dneška zhruba o pětinu této částky a další zpřísňování mohou přinést jeho snížení až o 50 miliard za celý rok.

„Jsou výjimky, například bistra, která se zaměřují jen na obědy, těch se to nedotkne, ale těchto podniků je zhruba jen 15 procent z celkových 35 tisíc. U ostatních čekám ztrátu v rozmezí sedm až 10 procent za celý rok,“ odhaduje Kastner.

Podle něj jde celá situace v oboru přirovnat k právě prožívanému koronaviru. Ten, kdo se zaměřuje na obědy, bude mít jen malé příznaky dopadu opatření a možná si jich ani nevšimne. Ten, kdo si dokázal vytvořit dostatečnou finanční rezervu v minulosti, z ní nyní čerpá a dýchá se mu špatně, ale přežije. Ale kdo měl finanční rezervu nízkou, dostává se na přístroje a někdo to už nedá a umře.

„Většina restauratérů je ztrátových a problém je, že až zásoby dojdou, úvěr na překlenutí dalšího období nikdo nedostane jako rizikový obor, a tak nepřežije. Odhaduji, že letos padne desetina až pětina restaurací, čímž je v ohrožení až 30 tisíc pracovních míst,“ dodává Kastner.

Významný propad příjmů v oboru potvrzuje i společnost Nielsen, která monitoruje tržby na maloobchodním trhu. V oboru HORECA (hotely, restaurace, catering) se covid na pivu, tvrdém alkoholu a chlazeném nealku projevil v období březen a duben meziročním propadem ve výši 80 procent.

„Následující čtyři měsíce sice nebyly už tak extrémní, ale stále je tato kategorie v červených číslech. V tomto období došlo k poklesu ve výši 21 procent proti minulému roku,“ konstatuje Lubomír Mechura, šéf oddělení vztahu s řetězci pro ČR a SR a jihovýchodní Evropu.

Přehled dopadů nového opatření na příjmy podniků poskytuje také analýza platebních transakcí v průběhu dne, kterou pro Seznam Zprávy za období červenec a srpen 2020 připravila Česká spořitelna.

Z nich vyplývá, že jen z pouhých plateb kartou ve stravovacích zařízeních přijde gastronomický průmysl o 9,1 procenta tržeb. Samotné restaurace přijdou o 10,2 procenta tržeb, fast foody o 4,4 procenta tržeb a ostatní zařízení o 0,4 procenta tržeb.

Vůbec nejhůře však dopadnou bary, kluby a diskotéky, které přijdou o zhruba 40 procent tržeb. K tomu se však podle hlavního ekonoma České spořitelny přidají i psychologické aspekty.

„Propad bude zvyšovat fakt, že zákazy (+ roušky) některé lidi odradí do restaurace vůbec chodit. Nastane dobrovolné sociální distancování se. Na druhou stranu ti, co nyní pobývali v restauracích i po 22:00 a chtějí objem konzumace dodržet, tak začnou o něco dříve, respektive jejich tržby nemusí vypadnout úplně. Nicméně celkově bych odhadoval, že k nařízení se přidá dobrovolné distancování, takže pokles o 10 procent, respektive o 40 procent je spíše konzervativním odhadem,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom ČS.

Podle Asociace hotelů a restaurací ČR je na celé situaci nejtristnější to, že vláda svá opatření vůbec nediskutuje s odborníky z oboru, kteří se musejí s vyhlášenými opatřeními vyrovnat.

„Dodržujeme pečlivě všechna hygienická opatření. Vláda by měla přesně popsat, proč jsou zrovna restaurace rizikové a v čem jsou rizikovější než jízda v MHD či fronty u pokladen v obchodních domech. Když se totiž veřejně vyhlásí, že jsou restaurace rizikové, lidi ovládne strach a budou se do nich bát chodit. Dopad na byznys tak bude ještě mnohem větší než ztráta několika významných hodin provozu,“ konstatuje prezident asociace Václav Stárek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené