Hlavní obsah

Je pravděpodobné, že lidstvo vyhyne, zničíme se sami. Změny jsou moc pomalé, říká Springorum

Rozhovor s Arnem Springorumem, členem ekologického hnutí Extinction Rebellion. (Video: Lucie Hrdličková, Seznam.cz)

17. 6. 21:21

Máme jen pár let na to, abychom zachránili naši planetu – přesněji lidstvo, kterému kvůli globálnímu oteplování hrozí drastické změny, jež by mohly vést až k vyhynutí. Tento fakt podložený vědci přesto nerezonuje ve společnosti tak, jak by měl. Proto vzniklo mezinárodní hnutí Extinction Rebellion, které na vážnost situace upozorňuje občanskou neposlušností. Člen české buňky Arne Springorum v rozhovoru vysvětluje, kam lidstvo svým chováním spěje a jak se dá katastrofální osud homo sapiens sapiens zvrátit.

Článek

„Situace, ve které jsme, je katastrofální,” říká Arne Springorum s tím, že je velmi pravděpodobné, že lidstvo vyhyne. Život na planetě ale půjde dál. Ostatně, nebude se jednat o první masové vymírání druhů, které Země zažije – ale poprvé to bude ze socioekonomických důvodů, které si způsobili sami obyvatelé. „Tam nejde o to, zda vyhyneme úplně, nebo zda na konci půl miliarda lidí přežije. Ten problém není, že nás ničí příroda, my se zničíme navzájem.”

Na změnu a odvrácení kolapsu klimatu máme pouze pár let. A není jednoznačné, zda se jedná o sedm, dvanáct nebo dvacet let. Podle Springoruma by ale lidé museli změnit své chování tak radikálně, že moc šancí na odvrácení katastrofy nevidí. „Je možné, že je pozdě,” přiznává. „Máme peníze, máme technologii, je to vyvinuté, ale naše chování zatím směruje úplně jinam.”

Proces kolapsu, před kterým v poslední době varují vědci, ale podle Springoruma už dávno začal. „Arktida roztává. V objemu ledu zbývá zhruba 30 %. A s tím se rozbíhají přírodní smyčky, zpětné vazby, které jsou mimo naše kontroly. V Arktidě už nemůžeme nic dělat. Ten celý proces trvá desítky let, ale my už ho nezastavíme. My jsme ho jen způsobili,” vysvětluje původem Němec, který letos získal české občanství.

Na začátku roku se proto přidal k Extinction Rebellion – mezinárodnímu hnutí, které vzniklo ve Velké Británii s cílem upozorňovat lidi na ekologickou krizi a na hrozbu zhroucení klimatu. A upozorňují je občanskou neposlušností – na konci dubna britská buňka několik dní vlastními těly blokovala dopravní tepny v centru Londýna, sídle velkých energetických firem nebo bank. Při nenásilných protestech, kdy se někteří členové hnutí lepili k vozům vlaku, zatkla policie na tisícovku lidí.

„To způsobuje tu radikální změnu,” tvrdí Springorum s důrazem na to, že hnutí si zakládá na nenásilnosti a nechce nikomu škodit ani fyzicky, ani psychicky. „Jde hlavně o pozornost, ne osobní, ale na to téma.” A podle něj tyto metody fungují. Po protestech vystoupal počet sledujících facebookové stránky Extinction Rebellion z šedesáti tisíc na trojnásobek, 100 tisíc liber na transparentním účtu se navýšilo na půl milionu.

„Někteří lidé nás určitě mají za blázny,” přiznává Springorum. „Jsem normálním občanem, ale mám myšlenky, které jsou velmi radikální, a vůbec z toho nemám radost. Ale musím to dělat. Mám čtyři děti a chci, aby měly budoucnost. A zatím lidské reakce na tuto krizi nejsou adekvátní.”

O tom, jak Springorum vidí šance jednoho z požadavků Extinction Rebellion, tedy snížení oxidu uhličitého na nulu do roku 2025, proč musí Evropa tyto změny vést a jak jsou na tom ti největší znečišťovatelé jako Čína, USA nebo Indie, více ve videorozhovoru.

Doporučené