Hlavní obsah

Jeden z největších druhů dravců zřejmě zmizí z divočiny

Foto: Profimedia.cz

Snímek harpyje pralesní ze zoo v Guyaně.

4. 7. 11:38

Téměř nula. Takové šance dává nová studie přežití druhu harpyje pralesní, znamé též jako orel amazonský.

Článek

Jeden z největších druhů dravců nejspíš z divočiny naší planety nenávratně zmizí. Asi 90 % jedinců tohoto druhu totiž přežívá v Amazonském pralese, kde má kvůli odlesňování stále větší problém sehnat dostatek potravy na obživu svých mláďat. Tak zní shrnutí nové studie, o které informovala BBC.

Harpyje pralesní patří vedle kondora andského k největším dravcům celé Jižní Ameriky. BBC s odkazem na studii ochránců přírody píše, že v Amazonském pralese bylo za posledních 50 let zničeno asi 17 % jeho původní plochy a v poslední době se tempo destrukce ještě zrychluje.

Dravec, který může vážit až deset kilogramů a mít rozpětí křídel dva metry, se živí lovem opic, lenochodů a dalších drobnějších zvířat obývajících koruny stromů. Na sehnání potravy mu ale kvůli odlesnění stále častěji nestačí ani jeho až 13 centimetrů dlouhé drápy.

„S přihlédnutím k tomu, že harpyje mají nejpomalejší životní cyklus ze všech druhů ptáků, je jejich šance na adaptaci na život v silně odlesněném prostředí téměř nulová,“ řekl k tomu podle BBC výzkumník z University of East Anglia Carlos Peres.

Rozhodující podle Perese bude to, jestli se podaří mladé jedince přesunout do vhodnějších lokalit a také lidská podpora v jejich krmení. Samy to harpyje nemají šanci zvládnout.

Zmiňovanou studii vedl vědec Everton Miranda z Univerzity v KwaZulu-Natal v Jihoafrické republice. Spolu se svými kolegy z Brazílie monitoroval 16 hnízd v Amazonském pralese pomocí kamer.

Součástí studie byl i průzkum hnízd za účelem zjištění, z čeho se primárně skládá strava harpyjí, přičemž dominovaly nálezy kostí lenochodů dvouprstých a primátů druhu malpa hnědá a dalších opic o podobné velikosti.

Ukázalo se, že v oblastech zasažených odlesněním harpyje nenašly žádnou alternativu a svá mláďata tak krmí méně často. V místech, kde je zničeno 50 až 70 % lesa, došlo například i k úmrtí tří harpyjí hladem, tam, kde odlesnění přesahuje 70 %, už vědci ani neobjevili žádná hnízda.

Studii vědci zveřejnili v časopise Scientific Reports.

Sdílejte článek