Hlavní obsah

Jedna z největších bolestí, co může člověk zažít. Deprese je stále častější

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

18. 9. 10:35

Deprese patří k nejčastějším duševním onemocněním a celosvětově se s ní potýká přibližně pět procent dospělé populace. Situace se s ohledem na období pandemie zhoršila i v Česku.

Článek

Uplynulý rok a půl se nepodepsal jen na fyzickém zdraví Čechů. „Nezvládnuté komunikování a řešení pandemie jednoznačně nadřadily fyzické zdraví před duševním,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy klinický psycholog a psychoterapeut Adam Suchý. „Sekundární dopady způsobené restrikcemi, sociální izolací, obavami o budoucnost, finančními potížemi či zvýšenou spotřebou alkoholu a psychoaktivních látek jsou větší, než jsme zatím schopni dohlédnout.“

Přesné aktuální statistiky zatím nejsou, dílčí čísla však odborníci mají k dispozici. „Údaje mluví zhruba o trojnásobném nárůstu depresí během covidu a po něm. Ale také úzkostí, atypických poruch příjmů potravy, sebepoškozování a tak dále,“ upřesňuje Suchý.

Za pravdu mu dává studie, která letos v květnu vyšla v odborném časopise Journal of Psychiatric Research, na které se podíleli pracovníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Tři roky, trojnásobek depresí

Počet lidí s duševním onemocněním v Česku v období koronavirové pandemie narostl. V roce 2017 se potýkalo s duševní poruchou 20 procent lidí, při konci první vlny koronaviru v květnu minulého roku už 29,6 procenta a v listopadu pak 32,9 procenta.

Je důležité si uvědomit, že máme nárok mít špatnou náladu. Slunce nesvítí pořád a i v našem výkonovém světě nezvládneme fungovat jako stroj s úsměvem od ucha k uchu 24/7.
Klinický psycholog a psychoterapeut Adam Suchý

„Mladší dospělí, studenti, ti, kteří přišli o práci nebo byli na nucené dovolené, a lidé s pouze základním vzděláním vykazovali neúměrně vysoký výskyt duševních poruch,“ přibližuje studie.

Také podle ní se počet lidí, kteří trpí jednou z takzvaných afektivních poruch (kam spadá i deprese nebo bipolární porucha) v době pandemie více než ztrojnásobil. Z 6,6 procenta v roce 2017 narostl na 21,2 procenta v listopadu minulého roku. Autoři studie proto předpokládají, že v budoucnu naroste poptávka lidí po službách v oblasti duševního zdraví.

Vyšší počet pacientů s depresivními a úzkostnými poruchami potvrzuje i nedávný průzkum v ambulancích psychiatrů, který provedla Psychiatrická společnost ČLS JEP.

„Nárůst pacientů trpících poruchami nálady – to jest depresí – v rozmezí 20 a 30 procent uvedlo v průzkumu 82 procent psychiatrů,“ vyplývá z tiskové zprávy. Přes 70 procent lékařů také zaznamenalo zvýšenou potřebu kontaktu ze strany lidí, kteří trpěli depresemi již před pandemií. Třetina lékařů pak evidovala nárůst počtu pacientů, kteří dostatečně nereagovali na podávanou léčbu antidepresivy.

Pandemie situaci znásobila, čísla však stoupala již před ní

Počet lidí, kteří se potýkají s depresemi, navíc roste dlouhodobě. Vyplývá to jak z dat Národního registru hrazených zdravotních služeb, který eviduje kolika lidem s depresí byla v daném roce poskytnuta péče, tak z údajů Eurostatu, jenž vychází z odpovědí obyvatel EU v dotaznících.

Skutečný rozsah duševních onemocnění však pouze data o poskytnuté zdravotnické péči spolehlivě nepřiblíží. „Musíte se dívat do populace. Nestačí se podívat jenom na to, jaké zdravotní služby jsou čerpané, protože většina lidí, kteří mají problémy v oblasti duševního zdraví, nečerpá žádnou odbornou pomoc,“ vysvětloval před časem v Interview ČT24 nový ředitel NUDZ Petr Winkler.

„V létě jsme viděli, že nejenom došlo k nárůstu výskytu duševních onemocnění v populaci, ale také se zvýšilo procento těch lidí, kteří nedostávají žádnou odbornou pomoc,“ dodal.

Deprese a její příznaky

Depresivní porucha patří k nejčastějším duševním onemocněním. Celosvětově trpí depresí odhadem pět procent dospělých, přičemž ženy postihuje častěji než muže.

Mezi příznaky patří depresivní nálada (pocit smutku, podráždění, prázdnoty) nebo ztráta potěšení či zájem o činnosti po většinu dne, téměř každý den, po dobu nejméně dvou týdnů. Jako další symptomy uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO) například špatnou koncentraci, pocity nadměrné viny nebo nízké sebeúcty, beznaděj ohledně budoucnosti, myšlenky na smrt nebo sebevraždu, poruchy spánku, změny chuti k jídlu nebo hmotnosti a pocit zvláštní únavy nebo nízké energie.

Během depresivní epizody zažívá člověk výrazné potíže v osobní, rodinné, sociální, vzdělávací, profesní a/nebo jiné důležité oblasti fungování.

Zdroj: WHO, další informace o depresi nabízí například Národní zdravotnický informační portál.

„Na terapii se čeká i rok“

Přestože se podle Suchého přístup lidí v Česku k péči o duševní zdraví zlepšil a vyhledání pomoci již neprovází takové stigma, upozorňuje na nedostatečný počet odborníků.

„Pokud budu citovat běžně dostupnou statistiku, Česká republika je hluboce pod průměrem. WHO doporučuje alespoň 27 klinických psychologů hrazených pojišťovnou na 100 tisíc obyvatel. Německo jich má 49, Norsko 73, Nizozemsko 150 a i Polsko 16. A víte, kolik my? 7. Slovy sedm,“ přibližuje.

„To vysvětluje, proč se například v naší ambulanci čeká na jednorázové vyšetření tři měsíce a na terapii rok. Ta situace je prostě neúnosná. Během covidu tomu vláda nasadila korunu, když zakázala pracovat asi sedmi stovkám psychoterapeutů, protože nemají smlouvy s pojišťovnou, ale pracují na přímé platby. To znamená, že já sedící v křesílku jsem ‚covid nedostal a nešířil‘, protože jsem zdravotnické zařízení, zatímco kolega ve stejném křesílku bez statusu zdravotnického zařízení ano,“ dodává psycholog.

Nedostatek je i dětských psychiatrů, na což nedávno znovu upozornil případ Dětské psychiatrické nemocnice v Opařanech, které kvůli nedostatku lékařů hrozí ukončení provozu. Tématu se Seznam Zprávy budou v nejbližších dnech věnovat podrobněji.

Spotřeba antidepresiv v Česku raketově vzrostla

Nejčastěji používanými léky při léčbě deprese jsou antidepresiva. Jejich spotřeba výrazně vzrostla nejenom v Česku, ale i v ostatních zemích, ukazuje nejčerstvější statistika Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V průměru se takzvaná definovaná denní dávka (DDD) na tisíc lidí mezi roky 2000 a 2017 zdvojnásobila. V Česku se ve sledovaném období zvýšila z 9,7 DDD na 59,9 DDD.

Podle OECD to může odrážet zlepšení v rozpoznávání deprese v populaci, dostupnost terapií a celkovou změnu v přístupu pacientů i zdravotníků. Na druhou stranu se mezi příčiny nárůstu může řadit také fakt, že antidepresiva jsou využívána i u jiných psychických obtíží, například v případě úzkostných poruch nebo bipolární poruchy.

„Nedokážu odlišit, kolik v tom poměru tvoří skutečný nárůst duševních onemocnění a kolik stále narůstající zneužívání psychofarmak. ‚Necítíš se dobře? Vezmi si pilulku.‘ Jako bychom měli všichni nárok či povinnost cítit se neustále dobře,“ vysvětluje Suchý.

Je důležité neléčit antidepresivy například vyčerpaného manažera, kterému umožníme medikací zůstat ještě rok v toxickém prostředí, fungovat a teprve potom se klinicky depresivně zhroutit.
Klinický psycholog a psychoterapeut Adam Suchý

U lidí s diagnostikovanou depresí v Česku dlouhodobě rostou procenta lidí, kteří mají předepsaná antidepresiva, a to zejména u nejmladších a nejstarších věkových kategorií.

Nepodceňujme zdravý životní styl

A co doporučit lidem, aby depresi předešli nebo začínající mírnější formu zastavili sami a včas? „Pokud bych znal plošnou odpověď, asi už mám Nobelovu cenu,“ glosuje Suchý. „V případě genetické dispozice to může být těžké, ale jinak je to tak banální, až to nikdo nedělá. Obecná pravidla zdravého životního stylu a prevence skutečně zmůžou nejvíc.“

Více o předcházení depresi se dočtete zde:

Podle odborníka je navíc důležité nezaměňovat třeba truchlení po úmrtí blízkého člověka či běžný smutek za depresi. „Prvotní příznaky jsou jako každé jiné především informací, že se sebou nezacházíme zdravým způsobem. Je to impulz ke změně,“ vysvětluje Suchý.

Pokud pak člověk onemocní skutečnou depresí, je třeba ji léčit. V pokročilých stádiích rapidně narůstá riziko dalších potíží, jako jsou ty psychické, somatické nebo v krajním případě až sebevražda. „Neuralgie trigeminu a deprese jsou dvě největší bolesti, které člověk může zažít,“ srovnává bolest odborník. Neuralgie je intenzivní záchvatovitá bolest, trigeminus je pak latinské označení trojklanného nervu, nejsilnějšího ze všech hlavových nervů.

Na koho se obrátit v případě psychické nepohody

Projekt Opatruj.se, který zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi, nabízí přehled kontaktů, které mohou lidé v případě psychických problémů využít:

Odborníky podle místa působení lze vyhledat také prostřednictvím Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb v takzvané Mapě poskytovatelů.

Opatruj.se nabízí veřejnosti také testy, které se běžně používají pro screening problémů v oblasti duševního zdraví. Autoři webu však upozorňují, že „testy jsou orientační a nemají samy o sobě sloužit jako diagnostický nástroj“. Mohou sloužit jako pomůcka a rychlý nástin aktuální situace.

Počet sebevražd dlouhodobě klesá, ale odborníci jsou ve střehu

S menšími odchylkami naopak dlouhodobě klesá počet dokonaných sebevražd v Česku i počet pokusů o ni. Za uplynulý rok došlo k mírnému nárůstu a i vzhledem k vzestupu duševních onemocnění v době pandemie se odborníci obávají dalšího zvýšení sebevražednosti.

Sebevražedné myšlenky navíc patří k příznakům deprese a u depresivních pacientů je ve srovnání se zbytkem populace podstatně vyšší riziko, že se pokusí vzít si život.

„V mužské populaci došlo v porovnání s rokem 2019 k mírnému nárůstu, u žen naopak k poklesu úmrtí s příčinou sebevraždy. Stále však jde v průměru o více než tři úmrtí denně, kdy jasně vnímáme vysokou potřebu preventivní akce,“ uvádí Alexandr Kasal z NUDZ v nedávné tiskové zprávě zveřejněné ke Světovému dni prevence sebevražd. V této souvislosti chystá ústav několik preventivních projektů.

Ročně se o sebevraždu v Česku pokusí okolo 2,5 až tří tisíc osob, z nichž deset procent se o ni v daném roce pokusí opakovaně. Ve srovnání se o sebevraždu pokusí více žen než mužů, úmrtnost je však výrazně vyšší u mužů.

Rozdíl mezi oběma pohlavími je pak také ve způsobu, jaký si pro odchod ze světa zvolí. Nejčastější v obou kategoriích je dlouhodobě varianta oběšením, muži však stále častěji volí zastřelení. Ženy zase často volí otravu nebo skok z výšky. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované