Hlavní obsah

Jídlem plýtváme dvakrát víc, než se dosud odhadovalo

Foto: mendelu.cz

Ilustrační foto.

24. 2. 8:27

Lidstvo plýtvá jídlem dvakrát více, než se dosud předpokládalo. Nově publikovaná studie z Nizozemska tvrdí, že odhady z minulých let byly drasticky podhodnoceny. Nejvíce mají plýtvat lidé z Bermud, USA a Kajmanských ostrovů. Česká republika se umístila v horní třetině zemí.

Článek

Pomyslné kyvadlo mezi vyhozenými potravinami a těmi zkonzumovanými se naklonilo více na stranu plýtvání. Žádná mezinárodní data ohledně nespotřebovaného jídla, která by šla jednoduše srovnávat, neexistují, nizozemský tým vedený Monikou van den Bos Verma proto použil neobvyklý přístup ve výpočtu. Vědce napadlo využít tři známé hodnoty.

Nový faktor

Výzkumníci vzali data OSN o vyprodukovaných potravinách a následně vypočítali, kolik jídla se zkonzumuje. K tomu využili data ze Světové zdravotnické organizace, která vytváří tabulky energetické spotřeby jednoho člověka založené na jeho hmotnosti. Jako poslední kritérium použili data ze Světové banky, aby zohlednili bohatství země.

Poslední jmenovaný aspekt je také pro novou nizozemskou studii rozhodující. Dříve se s bohatstvím země jako s faktorem pro výpočet vyplýtvaného jídla vůbec nepočítalo. Nebylo tedy jasné, o kolik rozmařileji se chovají bohatší státy oproti těm chudým.

Jedna čtvrtina vyhozeného přídělu

Podle nových výsledků průměrný člověk vyhodí denně jídlo v přepočtu za 526 kilokalorií. Pro muže tato hodnota představuje asi jednu pětinu z celkového příjmu za den. Průměrná žena dokonce vyhodí až jednu čtvrtinu. Dosavadní odhady Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při OSN činily pouhých 214 vyhozených kilokalorií za den. Tato data vycházejí z roku 2005, kvůli potřebě srovnání s analýzami OSN.

Nejnovější data z roku 2011 poměřují také země mezi sebou. Na vrcholu žebříčku jsou obyvatelé Bermud, kteří vyhodí přes 1 500 kilokalorií za den. Průměrný Čech může vyhodit i více než 1 100 kilokalorií.

Podle Moniky van den Bos Verma začíná být problém s plýtváním, až když člověk dosáhne na možnost utratit necelých sedm dolarů za den. „Plýtvání jídlem je luxus, když jste chudý, ale přestává být, pokud jste bohatý,“ řekla pro New Scientist.

Vyhozené jídlo jako hrozba

Plýtvání jídlem není problém pouze z hlediska hladovějících lidí po celém světě, ale také má nemalý dopad na životní prostředí a klimatickou krizi. Podle odhadů OSN a jeho environmentálního programu se nespotřebuje jedna třetina celkového množství vyprodukovaných potravin. Jedná se téměř o 1,3 miliardy tun ročně. Pokud by se vyhozené jídlo počítalo jako samostatná země, bylo by třetím největším producentem skleníkových plynů po USA a Číně.

Studie má ovšem jako každá jiná svá slabá místa. Například nová analýza pokrývá pouze 67 procent světové populace. Andrea Cattaneo (FAO) vyjádřil pochybnosti nad tím, že by Japonsko vyšlo jako země s jednou z největších měr plýtvání. Britská společnost WRAP zase uvedla, že s podobným postupem došla k jiným výsledkům, které jsou ohledně vyhozených potravin přívětivější.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené