Hlavní obsah

Justiční rošáda. Hradní kůň na ústavního soudce pomůže Zemanovi rozehrát větší partii

Foto: Profimedia.cz

Miloš Zeman jmenoval ústavním soudcem Pavla Šámala

29. 1. 6:16
aktualizováno • 20. 2. 15:34

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval dosavadního předsedu Nejvyššího soudu Pavla Šámala soudcem Ústavního soudu. Soud je tak kompletní po více než roce, jednoho soudce postrádal od rezignace Jana Musila ze zdravotních důvodů k loňskému 31. lednu.

Článek

Soudcem je už od konce 70. let. Ačkoliv byl před listopadem 1989 členem komunistické strany, největší kariéru udělal po pádu režimu, když už v roce 1991 přišel na dnešní Vrchní soud v Praze.

Během tří desítek let se stal špičkovým odborníkem na trestní právo v Česku – od roku 1993 je soudcem Nejvyššího soudu, stal se hlavním autorem nového trestního zákoníku, držitelem titulu Právník roku. Byl jmenován profesorem a akademicky působil na několika univerzitách v Česku i na Slovensku. Šéfem Nejvyššího soudu je od roku 2015.

Cesta Pavla Šámala na Ústavní soud neměla téměř žádné překážky. Do funkce ho nominoval Miloš Zeman, následně jej koncem ledna schválila horní komora. Senátoři napříč politickými stranami mu vyjádřili jednoznačnou podporu – ačkoliv jeho jmenování šéfem Nejvyššího soudu provázela před pěti lety řada otazníků. A nové vyvolává i dnes.

„Členství v KSČ se snažím odčinit“

Rodák z Náchoda vystudoval právnickou fakultu v Praze a už o dva roky později v roce 1979 začal soudit. Bylo mu 26 let, kdy jako soudce přišel na Okresní soud v Mostě.

Pak se přesunul na Krajský soud v Ústí nad Labem. Členem KSČ byl osm let od roku 1981 do roku 1989. Podle svých slov byl tehdy na začátku kariéry a částečně podlehl i zkušenostem z rodiny: „Považuji to za určité selhání ve svém životě. Celou svou činností jsem se snažil, abych to napravil.“

Jeho kariéra se naplno rozjela po pádu režimu. V roce 1993 už jako člen trestního kolegia Nejvyššího soudu zasedl v komisi Ministerstva spravedlnosti pro rekodifikaci trestního práva. V roce 2009 byl hlavním autorem trestního zákoníku, zasedal v Legislativní radě vlády i ve vědeckých radách brněnské a pražské právnické fakulty.

Tam také vyučoval, na svojí domácí Univerzitě Karlově působí jako profesor. Externě působí i na dalších univerzitách. A v rámci svojí akademické činnosti i sám publikoval – do letošního roku vydal desítky odborných knih.

Tajný komplot na Hradě

Součástí „velké justiční trojky“ se stal v roce 2015. Předsedy dvou zbývajících soudních pilířů – Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu – tehdy byli Pavel Rychetský a Josef Baxa.

Neobešlo se to bez poprasku. O rychlé rezignaci předsedkyně NS Ivy Brožové nevěděla ani tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková.

A server Česká justice tehdy s odvoláním na své zdroje uvedl, že odchází kvůli rozdílnému názoru na budoucí sestavu nejvyšší rady soudnictví. Trvala na modelu, aby v ní měli většinu soudci. Tím se dostávala do sporu s šéfem NSS Baxou.

Případ tehdy pomohl rozplést exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Před novináři prohlásil, že vyjednávání o nástupci Brožové provázely týdny utajených setkání s dalšími kandidáty.

A dirigovat je měli právě Josef Baxa a Pavel Rychetský, kteří u Miloše Zemana jméno Pavla Šámala podle Blažka nakonec prosadili. Zatímco Baxa spekulace o tajných schůzkách na Hradě odmítal, Pavel Rychetský na přímou otázku neodpověděl.

Šámal si pak na Nejvyšším soudu vytyčil několik cílů – například zrychlit práci obecných soudů anebo přimět soudy k tomu, aby delikventy méně posílaly do věznic a více ukládaly třeba peněžité tresty. Svoje jmenování ale stejně jako Rychetský blíž komentovat odmítl.

„Už nechci úřadovat“

Trojice „Baxa-Rychetský-Šámal“ se v dalších letech nakonec rozpadla. Baxovi v roce 2018 vypršel mandát na Nejvyšším správním soudu. Společně s Rychetským prezidenta několikrát kritizoval. Baxa hlavu státu obvinil ze snahy ovlivňovat některá rozhodnutí soudu, Rychetský vyjádřil obavy z hradní „kohorty panošů“.

Na sklonku loňského roku Šámal řekl, že už se manažersky vyčerpal.

„Je o mně známo, že nejsem profesionální funkcionář. Vždy jsem byl soudce-teoretik. Funkce předsedy Nejvyššího soudu vás od této činnosti odvádí. I když jsem se jako předseda snažil dále soudit, těch věcí bylo velmi málo, dělal jsem to po sobotách, nedělích, večerech. Přes den musíte úřadovat a nemáte na to čas,“ řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Po dvou týdnech zvažování prezidentovu nabídku přijal: „Myslím, že každý právník, který takovou výzvu dostane, o ní velmi vážně uvažuje. Po poradě s odborníky i přáteli a rodinou jsem se rozhodl, že nabídku prezidenta přijmu.“

Jeho rozhodnutí mělo i praktické důvody. Za čtyři roky by Šámal kvůli dosažení věkové hranice 70 let musel z Nejvyššího soudu odejít. Ústavní soud žádné limity nemá. Mandát tam trvá deset let.

Uvolněné místo na Nejvyšším soudu

A jmenování Pavla Šámala ústavním soudcem nyní prezidentovi otevírá nové dveře.

Jakmile z čela Ústavního soudu odejde Zemanův kritik Pavel Rychetský, v souvislosti s jeho nástupcem se skloňuje právě Šámalovo jméno. Prezident ale získá volnou ruku i ve volbě příštího šéfa Nejvyššího soudu. K té nepotřebuje ani spolupodpis premiéra.

„S panem prezidentem jsme o tom samozřejmě chvilku mluvili, ale nebylo to předmětem velkých debat. Shodli jsme se na tom, že pokud získám souhlas Senátu, sejdeme se a budeme tuto otázku řešit,“ shrnul Šámal.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová na post jeho nástupce hlasitě prosazuje Roberta Fremra, soudce Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu. A ve hře je i místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, kterého Šámal v roce 2015 svým příchodem do čela Nejvyššího soudu přeskočil.

Jmenování Šámala ústavním soudcem tak v roce 2020 otevře nejenom debatu o budoucím směřování Nejvyššího soudu, ale i o tom, jaké bude na další dlouhá léta příští složení nejvyšších představitelů soudů.

„Pan prezident mě ujistil, že mé návrhy bude zvažovat velmi poctivě a bude k nim významně přihlížet. Je ale třeba si uvědomit, že je to jeho pravomoc, a dokonce výlučná,“ dodal s tím, že svoje favority jmenovat nebude – minimálně do doby, než jeho volbu posvětí horní komora.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené