Článek
Co se v Polsku během víkendu stalo?
Všemu předcházela páteční schůze parlamentu, která se uskutečnila vůbec poprvé na dálku prostřednictvím internetového přenosu. Na 460 poslanců Sejmu rozhodovalo o rychle připraveném „protikrizovém štítu“, tedy o hospodářských opatřeních, která navrhla polská vláda strany Právo a spravedlnost (PiS).
Ta k ekonomickému balíčku připojila navíc změnu volebního zákona. Podstatnou změnu navrhla – jak už má ve zvyku – překotně a pozdě v noci, předem ji neavizovala médiím ani veřejnosti a nepředjednala ji ani s opozicí.
Podrobně se věnujeme i dění v Maďarsku:
Rozhodnuto. Orbán povládne pomocí dekretů a sám určí, na jak dlouho
Co a proč se mění?
Změna ve volebním zákoně spočívá v rozšíření možnosti korespondenčního hlasování. Nově se má týkat lidí v povinné karanténě i lidí nad 60 let věku.
Právě senioři jsou skupinou nejvíce ohroženou šířením koronaviru, zároveň ale tvoří hlavní voličskou skupinu vládnoucí strany PiS a také jejího prezidentského kandidáta Andrzeje Dudy. Ten chce ve volbách 10. května obhájit svůj mandát.
Volební plakát Andrzeje Dudy.
Pro PiS je obsazení funkce prezidenta klíčové. Hlava státu v Polsku disponuje silným právem veta, pro jehož přehlasování je ve sněmovně potřeba tříčtvrtinová většina. Tu vládnoucí konzervativci nemají, a pokud by se prezidentem stal opoziční kandidát, ohrozilo by to další systémové změny podle představ PiS.
Je v něčem háček?
Změny mají hned dvě velká legislativní a politická „ale“. Podle tří dřívějších rozsudků ústavního soudu se volební pravidla mohou naposledy zásadně měnit půl roku před volebním cyklem. Ten v případě letošních voleb prezidenta běží už od poloviny února.
Výjimkou ze situace by byly změny za výjimečného stavu, který ale vláda nevyhlásila. V parlamentu také musí projít volební zákon třemi čteními, což se nestalo.
V Polsku platí kvůli koronaviru stav epidemie. Na snímku centrum Varšavy.
Druhým háčkem je nekonzistence přístupu strany PiS. Ta sama v roce 2018 korespondenční hlasování omezila s argumentem, že taková možnost otevírá cestu k volebním podvodům.
Další věcí je samotné riziko organizace masové akce, jako jsou volby v době epidemie koronaviru. V pondělí ráno hlásily úřady nárůst potvrzených případů na 1 905 a 26 obětí. K volbám by podle aktuálního průzkumu šlo jen 20 procent lidí.
Proč trvá PiS na květnovém termínu voleb?
Strana argumentuje tím, že nechce v době epidemie ohrozit seniory. Na konání prezidentských voleb v květnovém termínu si ale zarputile trvá, a to navzdory volání části kandidátů o přesunutí voleb či jejich nové vypsání.
Deník Rzeczpospolita to v komentáři nazval cestou „k volbám přes mrtvoly“, Deník Gazeta Prawna zase píše o změně „způsobem budícím hrůzu“.
Nemám základní ochranu, stěžovala si polská zdravotnice. Vyhodili ji
Předseda strany Jarosław Kaczyński argumentuje tím, že by změna termínu porušila ústavu. Pro přesun data voleb by bylo potřeba vyhlásit v zemi výjimečný stav či stav živelní pohromy. Volby by se pak mohly konat až 90 dní po ukončení tohoto stavu.
Místopředseda Sejmu R. Terlecki z PiS pomáhá předsedovi PiS J. Kaczyńskému s hlasovací kartou.
Pokud by to bylo na podzim, mohla by realita v Polsku být úplně jiná, včetně politických nálad společnosti. Nikdo s jistotou neví, jak se epidemie v zemi vyvine a jak tvrdé budou dopady ekonomické recese. Ta bude vůbec první, kterou Polsko od roku 1991 zažije. Experti mluví až o desetiprocentní nezaměstnanosti.
PiS tak nejspíš trvá na volbách i z toho důvodu, že podle průzkumů současná krize zvýšila důvěru ve vládu a zvedla preference i Andrzeji Dudovi. Zatímco ještě v únoru neměl vítězství ve druhém kole vůbec jisté, teď by měl podle tří průzkumů dobrou šanci na výhru už v prvním kole. V létě nebo na podzim by ale mohla být situace úplně jiná.
V Krakově mají ventilátor z 3D tisku a Slováci chtějí vlastní testy
Jak dopadlo hlasování?
Zákon prošel pozdě v noci, schůze Sejmu trvala od pátečního podvečera až do sobotních 6 hodin ráno. Část poslanců hlasovala z domova ze služební tabletů, část byla přímo v jednacím sále.
Pro balík hospodářských opatření obsahující i změny voleb nakonec hlasovala i opoziční Občanská platforma. Proti byli lidovci a levicová trojkoalice.
Většina poslanců se páteční schůze Sejmu účastnila vzdáleně. Na snímku u řečnického pultíku premiér Mateusz Morawiecki.
Opozice teď spoléhá na to, že se jí zákon podaří v pondělí odpoledne změnit v Senátu, ve kterém má těsnou většinu. Senátoři plánují změny voleb ze zákona vyškrtnout, vládní poslanci je ale mohou v Sejmu znovu prohlasovat.
Co s volbami bude?
Kandidátka opoziční Občanské platformy v neděli vyzvala ostatní volební soupeře a všechny voliče k bojkotu květnového termínu voleb. Zároveň oznámila, že přerušuje kampaň. „Nedokážu pochopit, jak je možné žádat lidi o důvěru a zároveň je přemlouvat, aby riskovali svoje životy a zdraví,“ napsala Małgorzata Kidawová-Błońská v otevřeném dopise.
Kandidátka Občanské platformy Małgorzata Kidawová-Błońská.
Kampaň už dříve kandidáti vzhledem k okolnostem omezili. Stěžují si na to, že má Duda jako prezident v současné krizi výhodu, často totiž vystupuje s mimořádnými prohlášeními, objíždí zemi a má veškerou pozornost vládních médií.
Sám Duda ale v sobotu nečekaně zmínil možnost přesunutí voleb. „Pokud bude epidemie řádit a bude třeba, aby dál platila mimořádná opatření, termín 10. května se může ukázat jako neudržitelný,“ podmínil změnu Duda.
Není tudíž vyloučené, že se volby budou konat v jiném termínu. Strana PiS už v minulosti prokázala, že je schopna svůj postoj změnit klidně o 180 stupňů. Pro přeložení termínu voleb je podle průzkumu 77 procent Poláků.
