Hlavní obsah

Kampaň o korupci, stranických penězích a klimatu. Rakušané vybírají, kdo povládne s Kurzem

Foto: Profimedia.cz

Odhalování předvolebního billboardu s lidoveckým lídrem Sebastianem Kurzem.

Reklama

aktualizováno •

Rakušané vyrazili k předčasným parlamentním volbám. Analytička Zuzana Lizcová v rozhovoru pro Seznam mimo jiné vysvětluje, co může být po nich.

Článek

Po necelých dvou letech od posledních parlamentních voleb si Rakušané opět zvolí nové poslance.

Vládu rakouských lidovců s pravicově populistickými Svobodnými smetla letos na jaře korupční aféra, do níž se zapletli lídři Svobodných. Další případná vláda této koalice by sice byla programově nejsnazší, očekávaného adepta na kancléřský post ale může stát všechno, upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

„Jedna vláda, ve které se Svobodní znemožnili, může být Sebastianu Kurzovi prominuta, druhá už by ale mohla pro jeho politickou kariéru znamenat problém,” vysvětluje analytička.

V jaké atmosféře jdou Rakušané vybírat svých 183 poslanců?

Rakouská média o volbách píší jako o mimořádných, a to hned z několika důvodů. Nekandiduje v nich stávající kancléřka Brigitte Bierleinová, která je podle průzkumů nejoblíbenější političkou. Průzkumy také říkají, že jednoznačným vítězem bude lídr lidovců Sebastian Kurz. Specifikem kampaně je i to, že je propletená celou sérií skandálů.

O jaké skandály jde? Pokračuje ještě kauza Ibiza, kvůli které padla Kurzova vláda?

Kampaň letos opravdu provází velké aféry. Stále ještě rezonuje aféra Ibiza, která letos v květnu vedla k rozpadu koalice lidovců se Svobodnými. Jde o kauzu údajné ruské investorky, které na videu natočeném před dvěma lety tehdejší šéf Svobodných Heinz-Christian Strache sliboval výměnou za pomoc v předvolebním boji státní zakázky. Byla to jasná korupční nabídka.

Kromě toho hraje roli podezřelé ničení dat v kancléřském úřadu bezprostředně po rozpadu vládní koalice lidovců se Svobodnými. Aféra se týkala lidovců, vzbudila otázky, zda nezlikvidovali data týkající se jejich působení v čele vlády.

Další velká aféra se týká stranického financování. Ukázalo se totiž, že lidovci v minulých letech celkem běžně rozdělovali dary velkých sponzorů na menší částky. Dělali to proto, aby neměli ze zákona povinnost zveřejňovat, kdo za dary stojí. V té době to zřejmě nebylo ilegální, ale byl to další trik, kterým si strany vylepšovaly svou ekonomickou situaci.

Poškodily tyhle aféry nějak lidovce, nebo je to téma, které zajímá média, ale běžné Rakušany ne?

Vede se o tom rozsáhlá veřejná debata. Řekla bych, že to image Sebastiana Kurze a jeho strany částečně poškodilo, nicméně na preferencích jeho voličů se to neprojevilo.

Z druhé strany – jaká věcná témata se řeší?

Pracovní trh, daně, péče o seniory i bydlení, roli hraje i migrace a integrace. Velkou otázkou je pak problematika klimatu a životního prostředí. Stejné téma hrálo letos velkou roli například i v zemských volbách v sousedním Německu. V Rakousku se tato skutečnost odráží mimo jiné v tom, že velký návrat zažívají Zelení, kteří se v roce 2017 do parlamentu nedostali. Mohou získat až 12 procent hlasů.

Každá ze stran má tedy svůj ekologický program? Nebo je i někdo skeptický a jde do voleb s tím, že si na tom zakládá?

Dlouhodobě je to klíčové téma pro Zelené, musí k němu ale zaujmout postoj i ostatní politické strany. Sociální demokracie je pro celoevropskou uhlíkovou daň, lidovci ji odmítají s tím, že chtějí jít spíše cestou inovací a technologických zlepšení. Snaží se tím hájit zejména zájmy rakouského průmyslu. Voliče, kteří částečně popírají, že by klimatická situace byla tak dramatická, zastupují Svobodní.

Když se vrátíme ještě ke zmíněné aféře Ibiza, jak teď pokračuje? Nejde už o spící kauzu?

Okolnosti se pořád vyšetřují. Pokud vím, nebylo zatím spolehlivě zjištěno, kdo za videem a provokací, která byla na tehdejšího předsedu Svobodných Stracheho připravena, stojí. Neustále vyplouvají na povrch další skutečnosti, Heinz-Christian Strache se snaží na tyhle okolnosti reagovat, vypovídají také lidé z jeho nejbližšího okolí. Tím se aféra stále udržuje při životě. Strache se navíc netají tím, že by se chtěl do rakouské politiky vrátit.

V jakém stavu jsou po aféře Svobodní s novým předsedou Norbertem Hoferem? Podle jejich kampaně to vypadá, že jdou sebevědomě znovu do vládní koalice.

Svobodní mají nepochybný zájem na tom, aby ve vládní koalici s lidovci mohli pokračovat. Pro Sebastiana Kurze jsou zároveň rizikovým faktorem. Část rakouské i světové veřejnosti, na jejímž názoru Kurzovi také záleží, vnímá působení Svobodných ve vládě kriticky. Poukazují na to, že jde o pravicově populistickou stranu, jejíž členové mají podezřelé kontakty na extrémně pravicové organizace a hnutí, a že strana tohoto typu zkrátka do vlády demokratické země nepatří.

Foto: Profimedia.cz

Bývalý předseda Svobodný Heinz-Christian Strache se současným šéfem strany Norbertem Hoferem v pozadí.

Pro Sebastiana Kurze může být koalice se Svobodnými velké riziko, protože jedna vláda, ve které se FPÖ znemožnila, mu ještě může být prominuta, ale druhá už by mohla pro jeho další politickou kariéru znamenat velký problém.

Svobodní mají ambici účastnit se další vlády. Teď se snaží sjednotit pod novým předsedou Norbertem Hoferem, který byl vždy umírněnou, seriózní tváří strany, vyjadřoval se solidně, snažil se neprovokovat a působit přívětivě. Svobodní nyní doufají, že se jim podaří udržet pod pokličkou probublávající spory, vznikající třeba kvůli dalšímu angažmá Stracheho.

Co vlastně lidovce s FPÖ spojuje? Jde jen o tvrdší přístup k migraci?

Určitě je spojuje program v oblasti bezpečnosti, integrace a migrace, neméně ale i ekonomická stránka. Před volbami v roce 2017 koloval bonmot, že lidovci opsali od Svobodných program o migraci a Svobodní naopak od lidovců jejich liberální ekonomický program. Obě strany se shodnou na tom, že by se neměly zvyšovat daně, i na tvrdších opatřeních vůči zaměstnancům na pracovním trhu. Pro Kurze by bylo tedy z programového hlediska nejschůdnější vytvořit koalici znovu se Svobodnými.

Co z druhé strany levice a jejich šéfka Pamela Rendiová-Wagnerová? Existuje šance na velkou koalici sociálních demokratů s lidovci?

Vypadá to, že sociální demokracie získá ve volbách jen něco kolem 20 procent, což je pro ni v historickém srovnání velmi špatný výsledek – tedy pokud se preference ve volební den nějak zásadně nepohnou. Pro sociální demokracii by byl vstup do vlády se silným Sebastianem Kurzem velmi riskantní, jejich pozice by byla obtížná. Už teď se strana vyjadřuje v tom smyslu, že by do velké koalice nešla.

Nové a zajímavé by bylo, kdyby do vládní koalice s lidovci vstoupili Zelení a liberální NEOS. Bylo by to na rakouské politické scéně úplně něco nového a možná bychom se od téhle kombinace mohli dočkat zajímavých impulzů.

Reklama

Doporučované