Hlavní obsah

Kampaň proti dezinformacím? Oslovili nás, ale nic se neděje, říkají experti

Foto: Shutterstock.com

Vláda chce bojovat s dezinformacemi. Ilustrační foto.

Reklama

30. 10. 2020 14:29

Vládou schválená kampaň za 50 milionů má mimo jiné za cíl uvádět na pravou míru dezinformace, které se šíří spolu s koronavirem. Rozjíždí se ale velmi pomalu a podle některých expertů už je téměř pozdě. Začít se mělo už na jaře.

Článek

Na své první tiskové konferenci nový ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve čtvrtek zmínil, že chce působit na náladu lidí tak, aby namísto se strachem přistupovali k nemoci covid-19 s respektem. Věří, že mu pomůže kampaň, na kterou stát vynaloží 50 milionů korun.

„Jak působit? Na posledním jednání vlády jedno ze schválených usnesení je alokace finančních prostředků do informační kampaně,“ poukazoval do úřadu čerstvě uvedený ministr.

„Je potřeba s lidmi mluvit a je potřeba s lidmi diskutovat a je potřeba jim poskytovat informace,“ rozváděl dál Jan Blatný, jak si kampaň představuje.

Jak ale zjistily Seznam Zprávy, kampaň je teprve v plenkách.

Čekáme, až se někdo ozve, říkají experti

Komunikace a přípravy se zadrhly ve chvíli, kdy vypukl průšvih nyní už bývalého ministra Romana Prymuly s jeho návštěvou restaurace na Vyšehradě.

„Oslovili mě asi před čtrnácti dny, řekl jsem, že rád s týmem pomůžeme, ale bohužel se od té doby nic nestalo. Nic nevím,“ říká Jakub Janda, výkonný ředitel Bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Jeho tým aktuálně čítá dvacet lidí, kteří se věnují dezinformacím.

Že se má kampaň opírat o zkušenosti lidí, jako je Jakub Janda nebo Jakub Kalenský, který působí jako analytik dezinformačních kampaní pro americký think tank Atlantic Council, zmiňoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy marketingový expert hnutí ANO Marek Hanč, který se staral o komunikaci na resortu zdravotnictví během působení Romana Prymuly.

„Měli jsme naplánováno řešit dezinformace, tiskovku na toto téma, oslovení Jakubů Jandů, kteří nám dost pomáhali, Jakubů Kalenských. Měli jsme připravenou velkou kampaň,“ líčil Hanč, co se všechno během pár dnů na ministerstvu povedlo.

Stejně jako Janda ale i Jakub Kalenský tvrdí, že se na kampani zatím aktivně nepodílel. „Snažil jsem se poradit co nejlépe, z velké části v souladu s tím, co radím vládám v euroatlantickém prostoru posledních pár let, s drobnými modifikacemi pro náš informační prostor. Už ale nijak nekontroluju, jak s těmi radami naloží – takže asi bych neřekl, že se na nějaké kampani podílím,“ vysvětluje svoji účast Jakub Kalenský a dodává, že více o kampani neví.

Další známý bojovník proti dezinformacím Bohumil Kartous, místopředseda spolku Nelež a mluvčí Českých elfů, kteří monitorují dezinformace, Seznamu potvrdil, že i on měl být součástí.

„Zjišťuji, jestli bude nějaký tým lidí, kteří na tom budou spolupracovat,“ popisuje Bohumil Kartous aktuální zmatek kolem kampaně.

Přišlo to pozdě, ale kampaň má šanci

Připravovaná vládní kampaň to přitom nebude mít jednoduché podle odborníků ani věcně – a to zejména proto, že je ve skluzu a někteří lidé se už dostatečně ubezpečili ve svých postojích a názorech a chovají k vládním krokům nedůvěru.

„Je to pozdě, měli začít na jaře. Většina lidí už nějaký názor má vytvořený,“ říká Jan Cemper, šéfredaktor webu Manipulátoři.cz, který odhaduje, že deset až dvacet procent lidí už žádná vládní kampaň nepřesvědčí.

Podle Aktuálně.cz se počítá v rámci kampaně s několika tematickými okruhy od strukturovaných informací o vládních nařízeních přes informace o plošném testování až po hledání dobrovolníků do nemocnic nebo boj s dezinformacemi.

Jan Cemper je ale zároveň za tuto připravovanou kampaň rád, stále totiž podle něj existují lidé na hraně, kteří nevědí, čemu mají věřit. Podle Jakuba Jandy má vláda výhodu takzvané informační dominance. „Cokoliv udělá nebo řekne, tak to všichni extrémně vnímají. Je možnost část té důvěry získat,“ myslí si výkonný ředitel Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, přesto i on souhlasí, že stát v tomto ohledu zareagoval velmi pomalu.

„Stát v mnoha ohledech selhal. Nekomunikace, donedávna neexistence jednotných informací, které by vysvětlovaly opatření, nevyužití externích autorit, aby lékaři vysvětlovali, že ta opatření dávají smysl. To se začalo dít až teď a je to extrémně pozdě,“ myslí si Jakub Janda.

Podle Cempera bude stejně tak složité naučit lidi vládní informace vyhledávat. „Nejde jen o to, postavit web. To je relativně rychlá věc. Ale přetavit to do povědomí veřejnosti je druhá věc, která je někdy běh na několik let, aby lidé věděli, kam chodit pro informace,“ vysvětluje šéfredaktor Manipulátoři.cz.

„A jestli bude vláda takto špatně komunikovat ve chvíli, kdy bude vakcína, tak se můžeme dostat do situace, kdy to část populace bude odmítat,“ dodává výkonný ředitel Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Právě o boji s dezinformacemi přitom mluvil už před rokem bývalý ministr Adam Vojtěch (za ANO). „Musíme bojovat tím, že je budeme vyvracet,“ říkal na konci loňského srpna v České televizi na adresu dezinformací ohledně spalniček Vojtěch.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené