Článek
Jednotlivé strany začínají startovat kampaně před podzimními obecními volbami. A teď něco úplně jiného: Tento týden se deváťáci dozvědí, zda jsou přijati na vysněnou střední školu.
Propojí se tyto dvě události na podzim u obecních voleb?
Pokud ano, někde to pro místní politiky nemusí být vůbec problém. Jistě, v současném nedokonalém systému přijímaček je to vždy stres, ale ve většině krajů České republiky kapacita středních škol celkem zvládá nápor nynějších silných statisícových ročníků mladých studentů.
Pokud se ale rodič prolne s voličem v Praze, pak na podzim nezůstane v pražské radě kámen na kameni. A to zcela právem.
Zapomněli, nebo sabotují?
Studenti stále ještě čekají do 15. května na výsledky přijímaček, ale my už víme počty uchazečů, přihlášek a kapacit v jednotlivých krajích. Že v Praze několik vládních koalic zapomnělo budovat dostatek škol pro silné ročníky, je dobře známý fakt. Byl to problém u mateřských škol, pak u základních, nyní jsme u středních. V roce 2026 se nabízí v hlavním městě 23 395 míst na středních školách, to je nejvíce ze všech regionů. Jenže na ně útočí 30 487 přihlášek (a to jsou jen ty s první prioritou z možných tří výběrů). Zhruba sedmitisícový převis je oproti dalším regionům naprosto extrémní.
Můžete říct - dobře, hlavně, že se to lepší: přidalo se alespoň 467 míst. Ovšem kdo je přidal? Pražští politici, kteří tak účelně využili daně vybrané od Pražanů na bezplatné vzdělání jejich dětí, jak jim to garantuje i Listina základních práv a svobod? Ani omylem. Prakticky všechno zařídili soukromníci, kteří vidí obří neuspokojenou poptávku.
Co tento převis poptávky v kombinaci s přihláškami s příliš málo volbami způsobuje? Zoufalá masa rodičů a studentů už několikátým rokem stádně kočuje mezi pražskými školami a bohužel neomylně z nízkého zájmu o některé z nich v jednom roce usuzuje na nízkou poptávku i další rok. Ovšem když si tohle řeknou všichni, tak je to ve výsledku ještě horší. Jako příklad můžeme vzít prestižní Gymnázium Jana Nerudy na Praze 1. V roce 2023 se sešlo jen 83 přihlášek na 30 míst. Tak si rodiče další rok řekli, že asi nebude tak těžké se na školu dostat. A sešlo se 227 přihlášek. Následující kocovina letos srazila číslo na 79.
Ač by podpora vzdělání měla být jednoznačnou prioritou regionálního lídra republiky, bohužel to vypadá, že radní školy stavět nezapomněli, ale vzdělání pražských dětí prostě cíleně sabotují. Praha je přirozená vývěva talentované pracovní síly, tak co se mořit s dostupným kvalitním školstvím.
Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) minulý rok v reakci na nedostatek pražských středoškolských kapacit všeho druhu, od gymnázií až po střední odborné školy, slavně rozumoval, že na gymnázium je holt potřeba jistá hodnota IQ (letos snad bude zticha). Radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) si už roky stěžuje na příval Středočechů do Prahy, což je zjištění srovnatelné s objevením Ameriky. Ale místo, aby už konečně začal ve velkém otevírat školy, na závěr svého mandátu si našel nový fetiš v podobě návrhu zavedení přísné spádovosti, které však u spousty vyprofilovaných škol stejně nemůže fungovat…
A teď střih. ODS už zahájila rozjásanou volební kampaň. Mladistvý kandidát na primátora Tomáš Portlík chce vystřídat svého stranického předchůdce, který se narodil ještě za protektorátu, a prý „chce dát Praze tempo“. Jak se rozjela bytová výstavba a zda Praha už konečně své obrovské přebytky investuje do klíčových dopravních staveb, to by bylo na jiný text. Na školách ale opravdu žádné tempo vidět není. Mnozí pražští rodiče, kteří třicet let platili daně, aby jejich dítě dostalo základoškolské a středoškolské vzdělání, nakonec ještě rádi dají nemalé školné soukromníkům, kteří jejich dítě alespoň zachrání před pracovním úřadem.
Aby to ale nebylo jen na ODS a STAN, kteří nyní mají největší vliv na regionální školství. Je třeba to připomínat i těm, kdo měli primátorský řetěz předtím – tedy Pirátům a ANO. Ti všichni považovali demografii za pouhou neškodnou konspiraci.
Projekt Periferie Praha
Politické strany hřeší na to, že nedostatek středoškolských kapacit je výrazně problémem pražské aglomerace, možná ještě trochu Brna a pár dalších lokalit. Vědí, že v Praze lze devalvaci mnohých veřejných služeb přerazit buď kolovrátkovým marketingem o záchraně demokracie, případně se vyřádit na ucpané dopravě, na niž si všichni stěžují, ale nikdo za ni nikdy nemůže. Hlavně se nebavit o skutečných problémech a proč nejsou řešeny z nasyslených asi 180 miliard na pražských účtech.
A bohužel pražští politici vědí ještě jednu věc. Statisícové armády nynějších zájemců o studium na střední brzo opadnou, a pro pohodlné radní je tak jednodušší vydržet pár let stesků, než školy stavět a pak je zase rušit či slučovat.
Jenže dlouhodobý ušlý zisk z jednoho budoucího daňového poplatníka, který mohl jít na školu odpovídající jeho schopnostem, ale místo toho musel na školu, kam vlastně ani nechtěl, je mnohem větší, než kolik by nyní stála nová škola či vytvoření detašovaných tříd v již existujících školách.
Jak jednou Pražané budou této dějinné epizodě plošné třídní nenávisti vůči patnáctiletým říkat? Projekt „Periferie Praha“?
