Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Studentů učitelství pro druhý stupeň základních škol a pro střední školy v magisterských studijních programech v posledních letech ubylo. Zatímco v roce 2019 jich bylo zhruba 8360, v roce 2024 šlo asi o 6400 studentů. Vyplývá to z dat, které ve středu na odborném panelu projektu IPs DATA prezentovala analytička ministerstva školství Markéta Molinek. Od roku 2020 je podle ní v datech zároveň vidět pokles absolventů učitelství. Odborníci dlouhodobě upozorňují na nedostatek kvalifikovaných učitelů ve školách, tedy těch, kteří mají pedagogické vzdělání, či nedostatek učitelů některých předmětů.
Zatímco v roce 2020 bylo absolventů učitelství pro druhý stupeň ZŠ a pro SŠ v magisterských studijních programech asi 2780, v roce 2024 jich bylo asi 2220. Snížil se i počet absolventů předškolní pedagogiky, z asi 240 v roce 2020 na asi 140 v roce 2024. U absolventů předškolní pedagogiky jsou započítáváni i absolventi bakalářských oborů, uvedla Molinek. Zvýšil se naopak počet absolventů učitelství pro první stupeň ZŠ, z asi 550 v roce 2020 na asi 870 v roce 2024. Přibylo i studentů učitelství pro první stupeň ZŠ, v roce 2019 jich bylo asi 4400, v roce 2024 asi 4900, vyplývá z prezentovaných dat.
Problematické je podle Molinek sledovat, jaké specializace na nějaký předmět, tedy aprobace, studenti a absolventi učitelství pro druhý stupeň ZŠ a pro SŠ mají. Od roku 2019 podle prezentovaných dat narůstá počet absolventů i studentů, u kterých není známá jejich aprobace. Pokud například student studuje takzvaný sdružený studijní program, který se skládá z hlavního a vedlejšího studijního programu, je podle Molinek možné zjistit jen specializaci hlavního programu.
Patrný je z prezentovaných dat i pokles počtu absolventů například přírodovědných oborů. Odborníci často upozorňují například na nedostatek učitelů matematiky, fyziky či chemie a cizích jazyků.
Jednotliví učitelé mohou být zastoupeni i ve více kategoriích. Databáze studentů podle Molinek zároveň nemůže reflektovat metodiku akreditace Národního akreditačního úřadu, chybí tedy přesná data o profesní kvalifikaci učitele.
Aktuální počty kvalifikovaných učitelů a učitelů jednotlivých předmětů zjišťovalo Ministerstvo školství v tomto školním roce. Výsledky by mělo představit v příštím týdnu, uvedl ve středu vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz resortu Václav Jelen.
Podle analýzy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy by mohlo do roku 2035 v základních a středních školách pracovat asi 90 000 kvalifikovaných učitelů, ZŠ a SŠ ale budou potřebovat asi 113 000 učitelů. Podíl nekvalifikované výuky by se tak mohl zvýšit na více než 20 procent, nyní na ZŠ učí asi deset procent hodin lidé bez učitelské kvalifikace, na středních asi sedm procent. Experti upozorňují i na regionální rozdíly či na zvyšování věku učitelů, jejich průměrný věk se podle expertů zvýšil ze 45 let v roce 2011 na 47 let v roce 2023.
