Hlavní obsah

Advokát: Kauza Čapí hnízdo se začala žalobci sypat, když bankéři přijeli na policii k výslechu

16. 9. 2019

Advokát popisuje rozhodnutí žalobce Jaroslava Šarocha v kauze Čapí hnízdo. (Video: Radek Nohl, Seznam.cz)

Advokáti premiéra Andreje Babiše a spol. se během víkendu seznámili s rozhodnutím žalobce Jaroslava Šarocha, který zastavil stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Článek

Mohla by to být chvíle, kdy se případ Čapí hnízdo začal vyvíjet ve prospěch Andreje Babiše a jeho dalších spoluobviněných.

Na policii se dostavila k výpovědi trojice bankéřů – jeden byl z Prahy, další ze Švýcarska a třetí z Velké Británie – z banky HSBC. Teď – při rozebírání faktu, že žalobce po letech vyšetřování v kauze změnil názor – se ukazuje, jak byla návštěva bankéřů u vyšetřovatelů důležitá.

Právě jejich výpovědi jsou totiž jedním z argumentů, na jejichž základě podle advokáta Josefa Bartončíka se žalobce Jaroslav Šaroch nakonec rozhodl stíhání premiéra Andreje Babiše a spol. zastavit.

„Vyvrátili (bankéři) jakoukoliv pochybnost, která mohla ještě přetrvávat,“ řekl o výslechu zmíněný advokát Bartončík, který v této kauze zastupuje manažerku Agrofertu Janu Mayerovou.

Banka HSBC před několika roky poskytla úvěr ve výši 350 milionů korun na financování luxusního komplexu Čapí hnízdo, který stojí na Benešovsku.

Podle advokáta i tato banka věděla, že Agrofert má s Farmou Čapí hnízdo jediný vztah. „A to ručení za ten úvěr,“ uvedl Josef Bartončík.

Podle něho je navíc i v dalších dokumentech banky významné upozornění, že Farma Čapí hnízdo není součástí koncernu Agrofert, jehož byl Babiš v inkriminovaných letech majitelem (nyní je koncern kvůli Babišovu angažmá v politice a zákonu o střetu zájmů uložen ve svěřenském fondu).

Argumenty žalobce Šarocha

Stíhání Babiše, jeho rodiny a několika spolupracovníků z Agrofertu přitom stálo na tom, že Babiš a spol. vyčlenili z Babišova bohatého holdingu Agrofert malou firmu s anonymními majiteli, přes ni požádali o dotaci, a když byla farma vybudována, vrátili firmu zpět do Agrofertu.

Přesto žalobce Jaroslav Šaroch stíhání po zhruba čtyřech letech vyšetřování zastavil. Advokát Bartončík si jeho devadesátistránkové rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo prostudoval během víkendu a dnes říká, že je velmi kvalifikovaně a detailně odůvodněné.

Šaroch v něm hlavně podle Bartončíka vysvětluje, proč byla Farma Čapí hnízdo malý či střední podnik, měla tak nárok na dotaci necelých 50 milionů korun (tuto částku nakonec nástupnická společnost Imoba z koncernu Agrofert loni vrátila), a že tedy k žádnému trestnému činu nedošlo.

„Pokud je v těchto případech shledáno kupříkladu personální propojení s nějakou jinou firmou, která nesplňuje tyhle podmínky, přichází v úvahu zkoumání takzvaných relevantních trhů. Ani v této úrovni nebylo shledáno, že by ta farma působila na takovém trhu,“ zmiňuje Bartončík některé Šarochovy argumenty.

Advokát ze zdůvodnění vyvozuje, že žalobce Šaroch kvůli kauze studoval i některé verdikty soudů. „Zabývá se tam i hodnocením různých rozhodnutí Evropského soudního dvora, nechci lhát, ale dejme tomu za posledních patnáct let. My jsme to studovali také, ale neexistuje tam žádný precedens,“ dodal Bartončík.

Jeho klientka Jana Mayerová byla v žádosti o padesátimilionovou dotaci uvedena jako hlavní kontaktní osoba. Jako někdejší místopředsedkyně představenstva a následně místopředsedkyně dozorčí rady firmy Farma Čapí hnízdo se starala o zajištění projektu a marketing.

Policie v obvinění uvedla, že v žádosti o dotaci úmyslně uvedla nepravdivé informace nebo některé informace zamlčela. Jenže žalobce na to měl nyní opačný názor.

„Uvádí, že ve vztahu k mé klientce nebyla shledána subjektivní ani objektivní stránka spočívající v tom, že by jakoukoliv nepravdivou informací nebo zatajením nějaké informace uvedla ten dotační úřad v omyl,“ řekl Bartončík.

Zda bude Mayerová nyní žádat o odškodnění nebo omluvu, prý s ní ještě neřešil. „Zatím to nebylo na pořadu dne,“ prohlásil její obhájce.

OLAF: Dotaci získali neoprávněně

Dotaci pro Čapí hnízdo zkoumal už před dvěma lety Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Uzavřel to s tím, že farma dotaci získala neoprávněně – není ale policejní orgánem, jen úřadem, takže nemohl nikoho obvinit.

OLAF ve zdůvodnění svého závěru zmiňuje, že už v roce 2004 vynesl Evropský soudní dvůr stanovisko, že propojení firem může „vycházet z ekonomických, finančních nebo organizačních důvodů“. To znamená, že není důležité, jestli si firmy konkurují nebo ladí postup na stejném trhu, jak si propojení definovali čeští žalobci.

Šéf pražského státního zastupitelství Martin Erazím i advokát Bartončík potvrdili, že se právě žalobce Šaroch i tímto dokumentem zabýval.

„Poukazuje v tomto směru na možnosti širšího hodnocení pro odlišné účely, než je v rámci trestního řízení hodnocení trestněprávní odpovědnosti dotčených osob,“ uvedl Erazím.

„Okrajově se tím zabývá, ale je otázkou, jaký to je dokument (zpráva OLAF). Žádné rozhodnutí to není,“ dodal Bartončík.

Doporučujeme

Další zprávy