Hlavní obsah

Kde založit rodinu? Česká republika má desáté nejlepší podmínky

Foto: Ilustrační snímek, Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

30. 7. 2020 16:04

Česká republika je desátou nejvhodnější zemí pro život rodin s dětmi. Ukazuje to nový žebříček 35 států, které nabízejí nejpříznivější podmínky pro založení rodiny.

Článek

Novináři, kteří mapují data a vytvářejí seznamy typu nejnebezpečnější místa pro homosexuály, nyní sestavili nový žebříček. Forbes se zaměřil na šest kategorií, které podle něj určují vhodné podmínky pro založení rodiny. Mezi tyto faktory patří bezpečí, štěstí, náklady na uživení dětí, zdraví, vzdělání a čas strávený s rodinou.

Česká republika v seznamu obsadila desáté nejlepší místo. Podle údajů patří mezi nejbezpečnější státy. „Obecně se tady rodiny s dětmi mohou cítit bezpečně, ale neměli bychom bezpečnost redukovat jen na to, co se děje na ulici. Existuje i násilí v rodinách,“ upozorňuje ovšem socioložka Alena Křížková. Podle ní je domácí násilí o to nebezpečnější, protože se děje v domovech, které jsou izolované od okolí, a pomoc tak není vůbec jednoduchá.

„Zhruba třetina žen se setkává s násilím ve vztahu. Svědky násilí jsou i děti, které se tak také stávají oběťmi. V době pandemie počet násilí ve vztahu ještě narostl, protože spolu lidé trávili více času doma,“ vysvětluje Křížková.

Všechno je relativní

Česko má také poměrně nízké náklady na výdaje spojené s dětmi, které jsou sedmé nejnižší. Menší procento platu za své děti utratí například ve Švédsku, Lucembursku, Norsku a na Islandu. „Česká republika je na tom z hlediska materiálního zajištění a ohrožení chudobou dobře. Lidé sice mají většinou možnost zaplatit si bydlení a dovolenou, ale získat bydlení je pro mladé, kteří plánují založit rodinu, velmi těžké,“ říká Křížková.

Ekonomická situace je důležitým faktorem při rozhodování, zda si pořídit děti. „Je to významné kritérium například pro muže, kteří mají nižší vzdělání, protože se v Česku očekává, že budou živiteli domácností. Je zde tlak na to, aby ženy po narození dítěte na dlouhou dobu opustily trh práce, a muži se tak stávají jedinými živiteli. Ti s nižším vzděláním mají pocit, že by nemuseli dostát tomuto požadavku, a z toho důvodu nezakládají rodiny,“ popisuje Křížková.

Češi mají v porovnání s ostatními státy poměrně dost času na děti. Jsou mezi prvními devíti státy, které se mohou svým rodinám nejvíce věnovat. Křížková však situaci ohledně času tak pozitivně nevidí. „Matky se musejí rozhodovat, jestli budou na sto procent s dítětem doma, nebo nastoupí na plný úvazek. Svou roli hraje také společenský tlak na to, aby žena zůstala s dítětem doma alespoň do jeho tří let. Ve spoustě jiných zemí je větší možnost pracovat například na zkrácený úvazek, alespoň po určitou dobu. Většina lidí pracuje na plný úvazek, a proto je tady spíše méně prostoru pro čas strávený s rodinou,“ myslí si Křížková.

Pokud jde o štěstí obyvatel, je Česko jedenáctou nejhorší zemí. Lépe je na tom v oblasti zdraví a dostupnosti vzdělání.

Spojené státy propadly

Nejlepšími místy pro založení rodiny jsou podle žebříčku země jako Island, Norsko, Švédsko a Finsko, které bylo nedávno vyhlášeno potřetí v řadě nejšťastnější zemí na světě. Američany však šokovala zpráva, že se USA umístily až ve spodní části žebříčku – na 34. místě. Za Spojenými státy zůstalo jen Mexiko.

Hodnocení Spojených států ovlivnila hlavně bezpečnost. „USA mají 6,12 hlášené vraždy na 100 000 obyvatel, zatímco většina zemí na našem seznamu má kolem jednoho zavražděného člověka na 100 000 lidí nebo ještě méně,“ říká americký novinář Lyric Fergusson. Špatné výsledky souvisejí také s nedávnými nepokoji, které vyvolala smrt Afroameričana George Floyda. „Je zjevné, že barevní lidé se v Americe necítí bezpečně,“ konstatuje Fergusson.

Američané se nenacházejí v dobré situaci ani v případě nákladů na děti. Jsou na tom dokonce dvakrát hůř než Nový Zéland, který skončil těsně před USA. „Rodiče s průměrným příjmem musí utratit 31,8 procenta svého příjmu pouze na náklady na péči o děti,“ říká Fergusson. „Porovnejme to se skandinávskými zeměmi, kde domácnosti musí vynaložit jen čtyři až 10 procent příjmu, aby vychovaly dítě,“ dodává.

S tím souhlasí i socioložka Alena Křížková. „USA jsou na tom hůře, co se týče nastavení rodinné politiky, jako je dostupnost volna na péči ze zaměstnání. Možnost dát děti do školky je tam oproti Česku omezená. S dostupností péče o děti jsme na tom velice podobně. Stejně jako ve Spojených státech si péči o děti do tří let mohou dovolit jen lidé s vysokými příjmy, kteří mají možnost zaplatit soukromá zařízení,“ uvedla.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované