Hlavní obsah

Výzva: Kdo chtěl zabít sponzora ČSSD? Reportér Jaroslav Kmenta zveřejňuje nová fakta

14. 2. 2019

Výzva: Svobodu si může novinář užít jen v médiu, které není spojené s žádným oligarchou, říká Jaroslav Kmenta z časopisu Reportér. (Video: Jiří Kubík, Seznam.cz)

Případ tajného financování Lidového domu nás vrací o dvacet let zpátky, kdy ČSSD řídil Miloš Zeman, radil mu Miroslav Šlouf a k němu chodil lobbovat kmotr podsvětí František Mrázek. Znám toho, kdo tehdy zřejmě střílel, říká dnes investigativní novinář Jaroslav Kmenta k pokusu o vraždu Ivana Lhotského.

Článek

Bylo pondělí 1. března 1999, když v přízemí u dopisních schránek v domě v Cíglerově ulici na pražském sídlišti Černý Most hodinu před půlnocí vyšly z pistole dvě rány: jedna mířila do hrudi a druhá na hlavu podnikatele Ivana Lhotského. Muže, který krátce před tím v novinách promluvil o tom, že prostřednictvím své firmy TIA poskytl sociální demokracii půjčku 30 milionů korun.

Za pár týdnů promlčeno

Lhotský vražedný útok s mnoha trvalými následky přežil a po zbytek života trpěl ztrátou paměti (zemřel předloni ve věku 64 let).

Kdo v březnu 1999 střílel, policie dodnes neobjasnila. A za pár týdnů bude případ pokusu o vraždu promlčen.

„Uplyne dvacetiletá lhůta. Jsem přesvědčen, že to policie neotevře. Vykašlala se na to,“ říká investigativní novinář časopisu Reportér Jaroslav Kmenta. Případ sleduje od samotného začátku a nevylučuje ani politické motivy, proč se nevyšetřil pokus o vraždu v době, kdy vládla ČSSD.

Dodává, že v případu sehrál svou roli kmotr podsvětí František Mrázek, který se sám stal obětí vraždy v lednu 2006, ačkoliv to nebyl on, kdo se pokusil Lhotského zabít. V průběhu let ale vyšlo najevo, že Mrázek se před střelbou pokusil od Lhotského koupit za 20 milionů korun pohledávku na ČSSD.

Souboj dvou křídel v ČSSD

Kmenta v rozhovoru mluví o tom, že policie o případu sama tajila řadu informací, k nimž se on posléze dostal a nyní je zveřejňuje. Jde například o svědectví lidí z místa činu, které dohromady dávají plastický obrázek toho, co přesně se v době střelby dělo a kolik lidí se na ní nejspíš podílelo.

Vražedný útok se odehrál v době, kdy bylo financování ČSSD, vedené Milošem Zemanem, velmi třaskavé téma. Strana měla kvůli sporu o vlastnictví Lidového domu obstavené své účty a neměla zcela volný přístup k penězům.

Zároveň spolu soupeřily o vliv dvě křídla: jedno Miloše Zemana (v zákulisí reprezentované hlavně šéfporadcem Miroslavem Šloufem napojeným na Františka Mrázka), druhé Stanislava Grosse, které mělo prostřednictvím místopředsedy ČSSD Iva Svobody zodpovědnost i za stranickou pokladnu.

Svou roli tehdy nejspíš sehrálo i rozhodování Ministerstva financí (ministr Ivo Svoboda) o deblokaci mnohamiliardového ruského dluhu, o který se jako o zajímavý byznys zajímal mimo jiné i František Mrázek.

„Z analýzy, kterou si policisté udělali v roce 2005, i ze svědeckých výpovědí Stanislava Grosse, Miroslava Jansty a dalších lidí, kteří patřili k té špičce sociální demokracie, seskládali obrázek toho, co se v ČSSD dělo. Vypověděli, že o politickém motivu této události i o sponzorovi byl informován tehdejší předseda strany Miloš Zeman,“ říká Kmenta.

Ve Výzvě popisuje i své setkání s člověkem, který podle mnoha indicií střílel na Ivana Lhotského.

Babiš? Něco jako Dalík

Tématem další části rozhovoru je Andrej Babiš, byznysmen, který v době vlády ČSSD patřil mezi velké zákulisní hráče právě s napojením na sociální demokraty.

„On tehdy sehrával klíčovou roli člověka v zákulisí politiky. Byl něco jako Marek Dalík, tvořil klientelistickou síť. Teprve později, když během vlády Petra Nečase přišel o vliv, začal přicházet o peníze, nemohl rozšiřovat své impérium díky dotacím, tak se rozhodl založit hnutí, přes které by politiku ovlivňoval přímo,“ říká Kmenta, autor knihy Boss Babiš.

Jak rozumět větě, kterou pronesl Andrej Babiš v říjnu 2013: „S panem Kmentou jsem se v minulosti občas potkal a říkal mu, kdo co tu krade?”

A jak Jaroslav Kmenta, čerstvý držitel novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky, vnímá práci investigativního reportéra v průběhu posledního čtvrtstoletí?

Podívejte se na celý rozhovor ve videu umístěném nahoře v tomto textu.

Doporučujeme

Další zprávy