Článek
Bylo pondělí 1. března 1999, když v přízemí u dopisních schránek v domě v Cíglerově ulici na pražském sídlišti Černý Most hodinu před půlnocí vyšly z pistole dvě rány: jedna mířila do hrudi a druhá na hlavu podnikatele Ivana Lhotského. Muže, který krátce před tím v novinách promluvil o tom, že prostřednictvím své firmy TIA poskytl sociální demokracii půjčku 30 milionů korun.
Za pár týdnů promlčeno
Lhotský vražedný útok s mnoha trvalými následky přežil a po zbytek života trpěl ztrátou paměti (zemřel předloni ve věku 64 let).
Kdo v březnu 1999 střílel, policie dodnes neobjasnila. A za pár týdnů bude případ pokusu o vraždu promlčen.
Osobnosti na Seznam Zprávách
„Uplyne dvacetiletá lhůta. Jsem přesvědčen, že to policie neotevře. Vykašlala se na to,“ říká investigativní novinář časopisu Reportér Jaroslav Kmenta. Případ sleduje od samotného začátku a nevylučuje ani politické motivy, proč se nevyšetřil pokus o vraždu v době, kdy vládla ČSSD.
Dodává, že v případu sehrál svou roli kmotr podsvětí František Mrázek, který se sám stal obětí vraždy v lednu 2006, ačkoliv to nebyl on, kdo se pokusil Lhotského zabít. V průběhu let ale vyšlo najevo, že Mrázek se před střelbou pokusil od Lhotského koupit za 20 milionů korun pohledávku na ČSSD.
Souboj dvou křídel v ČSSD
Kmenta v rozhovoru mluví o tom, že policie o případu sama tajila řadu informací, k nimž se on posléze dostal a nyní je zveřejňuje. Jde například o svědectví lidí z místa činu, které dohromady dávají plastický obrázek toho, co přesně se v době střelby dělo a kolik lidí se na ní nejspíš podílelo.
Vražedný útok se odehrál v době, kdy bylo financování ČSSD, vedené Milošem Zemanem, velmi třaskavé téma. Strana měla kvůli sporu o vlastnictví Lidového domu obstavené své účty a neměla zcela volný přístup k penězům.
Zároveň spolu soupeřily o vliv dvě křídla: jedno Miloše Zemana (v zákulisí reprezentované hlavně šéfporadcem Miroslavem Šloufem napojeným na Františka Mrázka), druhé Stanislava Grosse, které mělo prostřednictvím místopředsedy ČSSD Iva Svobody zodpovědnost i za stranickou pokladnu.
Osobnosti na Seznam Zprávách
Svou roli tehdy nejspíš sehrálo i rozhodování Ministerstva financí (ministr Ivo Svoboda) o deblokaci mnohamiliardového ruského dluhu, o který se jako o zajímavý byznys zajímal mimo jiné i František Mrázek.
„Z analýzy, kterou si policisté udělali v roce 2005, i ze svědeckých výpovědí Stanislava Grosse, Miroslava Jansty a dalších lidí, kteří patřili k té špičce sociální demokracie, seskládali obrázek toho, co se v ČSSD dělo. Vypověděli, že o politickém motivu této události i o sponzorovi byl informován tehdejší předseda strany Miloš Zeman,“ říká Kmenta.
Ve Výzvě popisuje i své setkání s člověkem, který podle mnoha indicií střílel na Ivana Lhotského.
Babiš? Něco jako Dalík
Tématem další části rozhovoru je Andrej Babiš, byznysmen, který v době vlády ČSSD patřil mezi velké zákulisní hráče právě s napojením na sociální demokraty.
„On tehdy sehrával klíčovou roli člověka v zákulisí politiky. Byl něco jako Marek Dalík, tvořil klientelistickou síť. Teprve později, když během vlády Petra Nečase přišel o vliv, začal přicházet o peníze, nemohl rozšiřovat své impérium díky dotacím, tak se rozhodl založit hnutí, přes které by politiku ovlivňoval přímo,“ říká Kmenta, autor knihy Boss Babiš.
Jak rozumět větě, kterou pronesl Andrej Babiš v říjnu 2013: „S panem Kmentou jsem se v minulosti občas potkal a říkal mu, kdo co tu krade?”
A jak Jaroslav Kmenta, čerstvý držitel novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky, vnímá práci investigativního reportéra v průběhu posledního čtvrtstoletí?
Podívejte se na celý rozhovor ve videu umístěném nahoře v tomto textu.
